Plasty strana 2 z 5

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným –⁠ jejich domovem, napsal britský deník The Times.

Zájem o recyklovaný polyethylentereftalát (PET) roste. Za tři roky se bude muset povinně přidávat do lahví, takže se vrací diskuze o možném zálohování. Výrobci plastů tvrdí, že právě recyklované PET lahve nejsou takovou hrozbou přírodě, jak se obecně soudí.

Velcí výrobci nápojů jako Kofola, Plzeňský prazdroj nebo Coca-Cola plánují zavést vratné zálohy na PET lahve a plechovky. Mělo by to podle nich zvýšit podíl vytříděných plastů. Kritikům ale vadí, že náklady ponesou především malé obchody.

Obchody ve Francii od ledna nebudou moci prodávat téměř žádné ovoce a zeleninu v plastových obalech. Oznámilo to francouzské ministerstvo životního prostředí. Opatření je součástí širších vládních snah o omezení plastového odpadu a takzvaných plastů na jedno použití. Místní prodejci ovoce si nicméně stěžují, že úřady zákaz vyhlašují příliš narychlo, napsala agentura Reuters.

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Stavebníkům silnic začíná chybět materiál, hlavně ocel, kamenivo, dochází i tepelná izolace, minerální i polystyren, a vše navíc výrazně zdražuje. Může za to koronavirová krize nebo také požár velké holandské továrny na plasty. Ceny zakázek zatím nerostou, ale podle investorů i dodavatelských firem se zvýší.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Skončil pilotní projekt zálohování PET lahví. Zhruba před rokem k němu přistoupil výrobce minerálních vod, který chtěl ukázat, že taková možnost existuje. Nemá však politickou podporu. Ministerstvo životního prostředí je proti plošné regulaci a zálohování plastových obalů povolilo jen na dobrovolné bázi.

Některé vzácné kovy, které se používají například při výrobě chytrých telefonů či jiné elektroniky, je stále častěji možné najít v běžných spotřebních plastech. Vyskytují se tak třeba v jednorázových obalech nebo dětských hračkách. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Science of the Total Environment.

Pandemie přinesla ve vztahu k životnímu prostředí vyšší spotřebu plastů, více nebezpečného odpadu z nemocnic, ale i nižší emise CO2, uvedl v pořadu Události, komentáře environmentalista Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Vláda schválila zákon, podle kterého by už od července mohl platit zákaz prodeje některých jednorázových plastů. Rok bude možné doprodávat už jen dosavadní zásoby. Předpis ještě musí posoudit parlament. Podle majitele dodavatelské společnosti Balmeto.cz Petra Mitánka už nyní cena obalů roste. Řekl to v úterním Byznysu ČT24.

Konec plastových kelímků, příborů a dalších výrobků na jedno použití se přiblížil. Kabinet schválil příslušný zákon. Platit by měl už od července. Počítá ale ještě s ročním doprodejem zásob. Nyní ho musí posoudit parlament.

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.

Umělohmotný odpad není jen problémem v oceánech nebo ve městech. Nová studie zkoumala, jak velkou hrozbu představuje pro velbloudy, kteří žijí v pouštích. Vědci naznačují, že na následky konzumace plastů může zemřít až jedno procento těchto savců.

Spojené státy nezvládají recyklaci plastů a staly se největším producentem umělohmotného odpadu na světě. Vyplývá to z výzkumu, který vyšel v odborném časopise Science Advances.

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují, kolik plastového odpadu je v krasových jeskyních. Nepořádku v posledních letech přibylo, odhaluje to podle nich zatížení krajiny. Plastový odpad se do jeskyní dostává splachem z povrchu.

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Pytel s plastovým odpadem dokážou studenti architektury z Fakulty stavební VUT proměnit za pár hodin v jednoduchý stolek nebo držák na kelímek. Interiérové doplňky vznikají po zbroušení a vyleštění plastové desky, která vzniká zahřátím a slisováním plastového granulátu.