Úřady budou muset poskytovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím o ně budou moci lidé žádat nově vymezené veřejné podniky včetně ČEZ, schválil Senát. Horní komora rovněž podpořila předlohu, podle níž celníci dostanou právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senátoři také v souladu s předpisy Evropské unie odhlasovali zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových talířů, příborů či brček. Předseda komory Miloš Vystrčil (ODS) udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu.
Senát schválil zákaz jednorázových příborů i povinnost poskytovat informace o platech státních úředníků
Zákon o informacích měl být součástí českého právního řádu už od loňského července, neboť zavádí také změny související se směrnicí EU o otevřených datech. Sněmovna v předvolebním složení ale normu nestihla projednat. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že by Česku hrozil finanční postih, pokud by novela nebyla schválena v nejbližší době.
Vláda k rozšíření informační povinnosti přistoupila pouze tam, kde to výslovně vyžaduje evropská směrnice. Veřejné podniky předloha vymezuje tak, že jde o společnosti, které vykonávají relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo v nichž státní orgány nebo veřejné instituce mají dominantní vliv.
Podle přijaté úpravy poslance Pirátů Jakuba Michálka se to bude týkat například společnosti ČEZ, ale také podniků činných třeba v dopravě. Předloha by ale zároveň měla zajistit lepší ochranu obchodních společností, které se pohybují v konkurenčním prostředí.
Zákon o evidenci skutečných majitelů
Senátoři rovněž schválili vládní novelu o evidenci skutečných majitelů. Tím se rozšíří také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která dosud mají výjimku.
Novelou zákona o evidenci skutečných majitelů dodatečně podmínila Evropská komise možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy. Do Česka může přijít 179 miliard korun. Současné vymezení skutečného majitele a rozsah výjimek z evidence neodpovídají podle Komise evropským předpisům.
Ještě před projednáním zákona ve sněmovně obvinili Piráti opoziční hnutí ANO z toho, že hrozí ve sněmovně zablokováním projednávání novely, pokud se neupraví tak, aby předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš nebyl považován za skutečného majitele holdingu Agrofert. Místopředseda ANO Radek Vondráček tehdy označil pirátské vyjádření za lež. Sněmovna pak zákon schválila zrychleně již v prvním čtení. Skupina Agrofert je nyní kvůli dřívější novele zákona o střetu zájmů v Babišových svěřenských fondech.
Zákaz výroby jednorázových plastových výrobků
Výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček budou v Česku zakázány v souladu s předpisy Evropské unie. Normu, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní dostane k posouzení prezident. Změny týkající se jednorázových plastových výrobků se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových produktů s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit.
Senát rovněž schválil novelu, v rámci které bude nutné plastové nápojové lahve do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z třiceti procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích.
Prodloužení platnosti certifikátu biopotravin
Senátoři rovněž schválili prodloužení platnosti certifikátu biopotravin nebo bioproduktů až na 26 měsíců. Změna souvisí podle zdůvodnění s tím, že evropské nařízení prodlužuje lhůtu mezi kontrolami dodržování pravidel ekologické produkce až na dva roky. Nyní se musejí konat každý rok.
Za klamání spotřebitelů bude podnikatelům hrozit až dvoumilionová pokuta, nyní činí horní hranice jeden milion korun. Novela zavádí také novou povinnost poskytovatelů přístupu k internetu, kteří budou muset blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny.
Horní komora se rovněž zabývala chmelnicemi. Nově bude zajištění odrůdové pravosti a kvality chmele a chmelových produktů zakotveno přímo v zákoně, nikoli jen ve vyhlášce. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) získá podle předlohy možnost zaměřit se při kontrolách na ověření údajů uvedených v evidenci chmelnic. Ujasnění pravomocí ÚKZÚZ vstupovat na pozemky a produkční plochy chmelnic, kdykoliv je to nutné, vyplynulo podle ministerstva zemědělství z praxe.
Registrace psů v centrální evidenci
Senátoři se také zabývali novelou veterinárního zákona. Nově budou psi registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Přístup do evidence mají mít nejen veterináři, ale také orgány veřejné moci a částečně i chovatelé.
Novela řeší také podrobnosti povinného čipování psů a zavádí podle požadavku EU pravidla pro mezinárodní přepravu zvířat. Jejich porušení by mohlo být potrestáno až dvoumilionovou pokutou.
Omezení filmových pobídek
Senát schválil rovněž omezení filmových pobídek. Žadatelé tak zřejmě budou moci obdržet nejvýše 150 milionů korun na projekt za rok. Omezení prosadil ve sněmovně ministr kultury Martin Baxa (ODS), podle něhož nynější systém není vzhledem k vysoké poptávce funkční. Podle něj by tato změna měla zlepšit přístup k pobídkám pro české producenty.
V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů. Pro letošek je na ně zatím vyčleněno 800 milionů korun, požadavky producentů jsou ale vyšší. Vláda proto předminulý týden schválila návrh novely o státním rozpočtu, která má Státnímu fondu kinematografie letos zajistit dalších téměř šest set milionů korun na filmové pobídky.
Omezení schválili senátoři v rámci novely, která má v souladu s unijními předpisy regulovat platformy pro sdílení videonahrávek typu YouTube. Předloha má zejména lépe ochránit děti před nevhodným obsahem a veřejnost před projevy násilí a nenávisti.
EK už zažalovala Česko a další čtyři členské státy za to, že nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání dosud nevynucují. Požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty 714 tisíc korun za každý den prodlení. V Česku se začlenění směrnice do právního řádu zpozdilo, v minulém volebním období dolní komora normu ani nezačala projednávat, i když lhůta pro transpozici uplynula 19. září 2020.
Až dvanáct set vojáků na hranici NATO
Na východní hranici NATO asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Senát schválil plán zahraničních armádních misí do roku 2024. Souhlas s vysláním musí dát také sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků.
Plán výrazně ovlivnila ruská agrese vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vojáci mají podle návrhu působit „v rámci posílení obrany východní hranice“ NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním dvaceti vojáků „na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině“.
Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob.
V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.
Senát také podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do Aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko „je v plném zájmu České republiky“. Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro Alianci.
Sankční opatření
Horní komora se zabývala i mezinárodními sankcemi. Evropská unie přijala několik sankčních balíčků vůči Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině a ve středu schválená norma poslouží také k tomu, aby je česká strana mohla lépe vymáhat. „Zákon se nebude týkat pouze Ruska, ale bude mít obecnou platnost,“ upřesnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Státní orgány, Česká národní banka, policie i zpravodajské služby budou mít povinnost poskytnout Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) informace nebo stanovisko kvůli řízení na základě zákona o provádění mezinárodních sankcí. Předloha zasahuje i do zákonů o azylu a o pobytu cizinců v souvislosti s možností zakázat pobyt osobě na sankčním seznamu. Bude také možné zakázat zadání veřejné zakázky firmě postižené sankcemi.
Podmínka pro nový sankční zákon
V souvislosti s celníky také novela stanoví, že tabákové výrobky, jež jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, bude spravovat výlučně Generální ředitelství cel. Dosud to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce.
Vláda uvádí, že podle dosavadního znění zákona lze provádět pouze takové mezinárodní sankce, které vyplývají z unijních předpisů, rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo z dalších opatřeních přijatých na základě Smlouvy o fungování EU. Zákon je proto nutné rozšířit, aby mohl zavádět sankce i podle nově navrhovaného tuzemského sankčního zákona. Návrh tuzemského sankčního zákona nyní projednává sněmovna.
20 minut
Končící ukrajinský velvyslanec Perebyjnis obdržel Stříbrnou medaili předsedy Senátu
Vystrčil předal medaili velvyslanci Ukrajiny
Předseda Senátu ve středu rovněž slavnostně udělil medaili předsedy Senátu končícímu velvyslanci Ukrajiny. „Posílil Českou republiku, vědomí českých občanů, že je potřeba chránit svobodu, demokracii, nezávislost a suverenitu. A pokud někomu nezištně pomáháte, tak sílíte,“ prohlásil Vystrčil s tím, že okolí sílu Česka nyní dobře vnímá.
„Autorita, které se Česká republika nyní těší, je dána tím, jakým způsobem jsme se postavili ke konfliktu na Ukrajině, k pomoci Ukrajině a na tom má pan velvyslanec velkou zásluhu,“ podotkl. Vystrčil rovněž zmínil, že velvyslanec „probudil paměť Česka.“
Končící velvyslanec Perebyjnis prohlásil, že je rád, že může medaili převzít právě v Senátu, která dlouhodobě stojí na straně demokratických hodnot, a předsedy Vystrčila, kterého si podle svých slov velmi váží jako velkého státníka a politika havlovského typu. Vyzdvihl rovněž dlouhodobě dobré vztahy obou zemí. Ukrajinu a Česko podle něj pojí těsné historické vazby, které určují partnerský ráz.
Zmínil některé společné historické momenty a také prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka. „Díky prezidentu Masarykovi se stalo meziválečné Československo centrem ukrajinské emigrace, kde tehdejší elita našla přístřeší poté, co sovětské Rusko okupovalo Ukrajinskou lidovou republiku,“ prohlásil Perebyjnis a dodal, že Česko dnes znovu otevřelo dveře stovkám tisíc Ukrajinců. Dodal, že Česko i nyní stojí na straně spravedlnosti a poděkoval za obrovskou materiální i humanitární pomoc.
