Sněmovna schválila zákaz plastových příborů, talířů a brček

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna schválila zákon o dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Podle něj by měla být výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček nebo i plastových tyček k balonkům v Česku zakázána v souladu s předpisy Evropské unie. Normu nyní dostane ke schválení Senát.

Zákaz vybraných plastových výrobků bude účinný až od poloviny příštího roku. Původně se tak mělo stát již loni v červenci. Návrh podobný tomu, který nyní prošel sněmovnou, připravila již předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Nakonec se tedy nestihla ani varianta, že by byl zákaz účinný od letošního července.

Zákon přitom nebyl nijak zvlášť kontrovezní. Pro jeho schválení hlasovalo 113 poslanců ze všech sněmovních stran, přičemž před závěrečným schvalováním vystoupili pouze ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její předchůdce Richard Brabec (ANO).

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Ministryně Hubáčková je přesvědčena, že to nebude mít dramatický dopad. „Sice se zakazují plastové příbory, ale již nyní se velmi často můžete potkat s typem z přírodního materiálu který zakázán není,“ poukázala.

Z dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2019 po sobě každý obyvatel EU nechal v průměru 34,4 kilogramu plastového odpadu. Za deset let se jeho množství zvýšilo téměř o čtvrtinu. Recyklace se dočkaly jen asi dvě pětiny tohoto odpadu – 14,1 kilogramu na osobu. Podle ministerstva životního prostředí by se nově měla snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů za rok.

Zákon také uvádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit.

Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Odpovědnost výrobců

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích.

Spolupráce výrobců s obcemi by měla fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně třicet procentům obcí, do dvou let šedesát procentům a do tří let alespoň devadesát procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být sedmdesát sedm procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až devadesát procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba osmdesát procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun.

Dobrovolné zálohování plastových lahví

Sněmovna také schválila novelu zákonů navazujících na normu o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Podle ní zůstane zálohování plastových lahví nadále dobrovolné. Plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2025 vyrobeny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z třiceti procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Novelu nyní dostane ke schválení Senát.

Proti povinnému zálohování se postavil bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Povinné zálohování PET lahví prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit unijní cíl zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na devadesát procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Ve žlutých odpadových kontejnerech nyní končí zhruba tři čtvrtiny lahví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 4 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie navrhla obžalobu v kauze zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě

Policisté po třech letech uzavřeli kauzu zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě a navrhli obžalobu. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Adam Borgula, který rozhodne o jejím případném podání. Odmítl ale upřesnit, kolika osob a jakých trestných činů se návrh na obžalobu týká. Případ odstartoval v roce 2023 policejní zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech, po kterém vyšetřovatelé obvinili šest lidí a tři firmy z pletich při zadání veřejných zakázek.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad potrestal kartelovou dohodu výrobců kabelů téměř dvoumiliardovou pokutou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů pokutou v souhrnné výši 1,94 miliardy korun za kartelovou dohodu. Pátá firma, která se kartelu účastnila, vyvázla bez pokuty, šestá je v insolvenci. Pokuty 955 milionů korun pro společnost Prysmian z Velkého Meziříčí a 910 milionů korun pro firmu NKT z Kladna jsou nejvyššími sankcemi uloženými jednotlivým firmám v historii ÚOHS. Rozhodnutí úřadu je nepravomocné a účastníci řízení se proti němu mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud rehabilitoval kardinála Trochtu za nezákonnou internaci Státní bezpečností

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.