Nový Zéland od července zakázal plastové tašky na jedno použití

Od pondělka platí na Novém Zélandu úplný zákaz prodeje umělohmotných tašek na jedno použití. Společnostem, které zákaz nebudou respektovat, hrozí velké pokuty.

Znečištění planety plasty se stalo globálním problémem – umírá kvůli němu odhadem přes milion ptáků a sto tisíc mořských savců ročně. Buď se do umělohmotného odpadu zamotají, zraní se o něj, anebo ho pozřou a zemřou na vnitřní zranění nebo infekci.

Nový Zéland se rozhodl, že k tomuto stavu nechce dále přispívat. Podle zákonů, které vstoupily se začátkem července v platnost, se nesmí jednorázové plastové tašky ani prodávat, ani distribuovat – znovupoužitelných tašek se tento zákaz netýká, zatím totiž neexistuje rozumný způsob, jak je nahradit úplně.

Společnosti, které zákaz poruší, budou muset zaplatit pokutu ve výši až 100 tisíc novozélandských dolarů (1,5 milionů korun). „Novozélanďané jsou hrdí na to, že jejich země je vnímaná jako čistá a zelená, a chtějí pomoci tomu, aby tuto pověst nic nenarušilo,“ uvedla ministryně životního prostředí Eugenie Sageová. „Ukončení používání jednorázových plastů u nákupních tašek tomu pomůže,“ dodala. 

Zákon byl schválený loni na podzim. Podle novozélandských médií ale vlastně téměř nic nezmění, protože drtivá většina místních společností už dříve přešla na kvalitnější plasty, které se dají používat opakovaně. Podle ministryně životního prostředí je sice zákon příliš slabý, ale je na něm skvělé, že vyvolal diskusi. „Lidé se konečně baví o jednorázových plastech a o tom, jak je přestat používat,“ prohlásila v rozhovoru pro místní rozhlasovou stanici.

Jednorázové plasty jsou velkým problémem například podle britské Královské statistické společnosti. Její údaje totiž říkají, že asi 90,5 procenta plastového odpadu nebylo nikdy recyklováno. Pokud by se současný trend používání plastů nepodařilo změnit, tak se množství umělých hmot v oceánech zvýší asi na dvojnásobek už do roku 2050.

Ministryně Sageová současně oznámila, že Nový Zéland investoval v přepočtu 880 milionů korun do způsobu, jak plasty znovu používat, místo aby je země vyvážela na skládky v zámoří. „Až příliš dlouho jsme posílali náš odpad do ciziny,“ kritizovala minulé vlády politička. „Čína a další země, které začaly odmítat dovážet náš odpad, byly tím budíčkem, který jsme potřebovali,“ řekla.

Svět proti plastům

Zákazy podobné tomu novozélandskému už platí ve více než osmdesáti zemích světa. Experti na životní prostředí ale tvrdí, že je to stále málo, a tak se zákazy používání různých druhů plastů stále rozšiřují. Například Kanada od roku 2021 zakáže snadno nahraditelné jednorázové plasty, jako jsou brčka, víčka a podobně. Ještě extrémnější rozhodnutí zavedl ostrovní stát Vanuatu, kde na podzim letošního roku začne platit zákaz jednorázových plen.

V květnu se pro zákaz brček, tyčinek do uší a plastového nádobí, které lze nahradit jiným materiálem, rozhodla i Evropská unie. Členské státy budou mít na zavedení nových pravidel do svých právních předpisů dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 20 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...