Nový Zéland od července zakázal plastové tašky na jedno použití

Od pondělka platí na Novém Zélandu úplný zákaz prodeje umělohmotných tašek na jedno použití. Společnostem, které zákaz nebudou respektovat, hrozí velké pokuty.

Znečištění planety plasty se stalo globálním problémem – umírá kvůli němu odhadem přes milion ptáků a sto tisíc mořských savců ročně. Buď se do umělohmotného odpadu zamotají, zraní se o něj, anebo ho pozřou a zemřou na vnitřní zranění nebo infekci.

Nový Zéland se rozhodl, že k tomuto stavu nechce dále přispívat. Podle zákonů, které vstoupily se začátkem července v platnost, se nesmí jednorázové plastové tašky ani prodávat, ani distribuovat – znovupoužitelných tašek se tento zákaz netýká, zatím totiž neexistuje rozumný způsob, jak je nahradit úplně.

Společnosti, které zákaz poruší, budou muset zaplatit pokutu ve výši až 100 tisíc novozélandských dolarů (1,5 milionů korun). „Novozélanďané jsou hrdí na to, že jejich země je vnímaná jako čistá a zelená, a chtějí pomoci tomu, aby tuto pověst nic nenarušilo,“ uvedla ministryně životního prostředí Eugenie Sageová. „Ukončení používání jednorázových plastů u nákupních tašek tomu pomůže,“ dodala. 

Zákon byl schválený loni na podzim. Podle novozélandských médií ale vlastně téměř nic nezmění, protože drtivá většina místních společností už dříve přešla na kvalitnější plasty, které se dají používat opakovaně. Podle ministryně životního prostředí je sice zákon příliš slabý, ale je na něm skvělé, že vyvolal diskusi. „Lidé se konečně baví o jednorázových plastech a o tom, jak je přestat používat,“ prohlásila v rozhovoru pro místní rozhlasovou stanici.

Jednorázové plasty jsou velkým problémem například podle britské Královské statistické společnosti. Její údaje totiž říkají, že asi 90,5 procenta plastového odpadu nebylo nikdy recyklováno. Pokud by se současný trend používání plastů nepodařilo změnit, tak se množství umělých hmot v oceánech zvýší asi na dvojnásobek už do roku 2050.

Ministryně Sageová současně oznámila, že Nový Zéland investoval v přepočtu 880 milionů korun do způsobu, jak plasty znovu používat, místo aby je země vyvážela na skládky v zámoří. „Až příliš dlouho jsme posílali náš odpad do ciziny,“ kritizovala minulé vlády politička. „Čína a další země, které začaly odmítat dovážet náš odpad, byly tím budíčkem, který jsme potřebovali,“ řekla.

Svět proti plastům

Zákazy podobné tomu novozélandskému už platí ve více než osmdesáti zemích světa. Experti na životní prostředí ale tvrdí, že je to stále málo, a tak se zákazy používání různých druhů plastů stále rozšiřují. Například Kanada od roku 2021 zakáže snadno nahraditelné jednorázové plasty, jako jsou brčka, víčka a podobně. Ještě extrémnější rozhodnutí zavedl ostrovní stát Vanuatu, kde na podzim letošního roku začne platit zákaz jednorázových plen.

V květnu se pro zákaz brček, tyčinek do uší a plastového nádobí, které lze nahradit jiným materiálem, rozhodla i Evropská unie. Členské státy budou mít na zavedení nových pravidel do svých právních předpisů dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 41 mminutami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 1 hhodinou

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 2 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026
Načítání...