Evropský parlament (EP) jednoznačně podpořil sadu opatření, která tvoří první evropskou strategii boje proti plastovému odpadu. Směrnice schválená na plénu EP se týká deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise (EK) tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích.
Evropský parlament podpořil zákaz vybraných plastových výrobků na jedno použití
Evropský parlament podpořil tažení proti plastovému odpadu (zdroj: ČT24)
U dalších výrobků (např. boxy na hamburgery či zmrzlinu), kde zatím není alternativa k plastovému obalu, bude muset jejich spotřeba klesnout o nejméně 25% do roku 2025.
Pro užší seznam produktů počítá nová právní úprava se zákazem distribuce po roce 2021, pro zbytek pak navrhuje různá opatření, od snahy snížit spotřebu až po zavedení povinností pro výrobce.
Směrnice o „omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí“ by dopadla nejvýrazněji na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům.
- Spolu s rybářským vybavením tvoří tyto nejvíce znečišťující plastové výrobky 70 % veškerého odpadu zanechaného lidmi v oceánech, mořích, jezerech, řekách a plážích:
- Plastové nádobí na jídlo
- Plastové kelímky
- Vatové tyčinky do uší
- Plastové láhve
- Plastové příbory, talíře a brčka
- Balónky a tyčky od nich
- Vlhčené ubrousky a hygienické vložky
- Igelitové tašky
- Filtry na tabákové výrobky
- Další plastové obaly
- Zdroj: Evropská komise
Komise se domnívá, že pro tyto předměty existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Europoslanci schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo- rozložitelných plastů.
Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích „výrazné snížení“ spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.
Český europoslanec Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. „Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování,“ uvedl. Podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci. „Ten skvělý vynález 20. století se může stát naší noční můrou a měli bychom s tím opravdu začít něco dělat,“ dodal Polčák.
Pro výrobky, jako jsou vlhčené utěrky, igelitové tašky, různé obaly nebo rybářské vybavení je navrhováno posílení odpovědnosti výrobců v souvislosti s úklidem odpadu a utvářením povědomí o negativních dopadech. Zvláštní opatření navrhuje EU pro plastové lahve, a to zavedení systémů samostatného sběru v členských zemích.
Směrnice nastoluje požadavek na míru sběru PET lahví na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například skrze zavedení vratné zálohy, uvádí návrh směrnice.
Neudržitelné společenské návyky
Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí nebo alespoň zvažují podobná opatření, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu.
„Vzduch, půda a voda jsou dnes zamořeny neviditelnými fragmenty plastů, které jíme, pijeme i dýcháme, s dosud neznámými zdravotními důsledky. Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení,“ uvedl člen výboru EP pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).
Evropská komise uvádí, že plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici. Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska. Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.