První řetězce v Česku vyřadí z prodeje plastové kelímky, příbory nebo brčka

Řetězce Lidl a Kaufland přestanou do konce příštího roku prodávat jednorázové plastové výrobky jako brčka, kelímky, talíře a příbory na jedno použití či vatové tyčinky do uší obsahující plast. Místo nich nabídnou výrobky z alternativních a recyklovatelných materiálů. K podobnému kroku se na začátku června přihlásil i nábytkářský řetězec IKEA.

V dalším kroku plánuje Lidl rušit i používání jednorázových plastových příborů a brček u čerstvých potravin a nápojů určených k okamžité spotřebě.

„Naše strategie v oblasti plastů má jasný cíl – plastům se chceme vyhýbat, snižovat jejich množství a recyklovat je. Vyřazením jednorázových plastových výrobků z naší nabídky přispějeme ke snížení jejich používání,“ uvedl jednatel Lidlu Michal Farník.

Lidl již na jaře oznámil, že do roku 2025 sníží množství plastů u zboží svých privátních značek o pětinu. Stejný plán potvrdil nyní Kaufland, který patří také pod německou skupinu Schwarz. Zároveň do roku 2025 nabídne veškeré produkty svých vlastních značek jedině v recyklovatelných obalech.

„Již dnes snižujeme počet různých plastových obalů. Jedním z příkladů jsou K-Bio-banány, které nejsou baleny v plastových sáčcích, ale opatřeny papírovou páskou. Jen tímto uspoříme ročně přibližně 32 tun obalů,“ uvedla mluvčí Renata Maierl. Příští rok Kaufland stáhne z prodeje například plastové vatové tyčinky, které nahradí ekologickou alternativou. To samé platí pro plastová brčka a jednorázové plastové nádobí.

Tesco bude jednat s dodavateli, Albert hledá alternativy

Také Tesco nyní reviduje používané obalové materiály v Česku. Vedení britského řetězce v Londýně v květnu oznámilo, že do příštího roku odstraní z prodeje ty obaly, které je obtížné recyklovat. Chce také, s pomocí tamní vlády, vytvořit uzavřený systém pro recyklaci obalů.

„Jsou samozřejmě rozdíly v recyklační infrastruktuře mezi Českou republikou a Velkou Británií, což znamená, že vše potřebujeme uzpůsobit místním poměrům. Ihned poté, co dokončíme revizi aktuálního stavu, budeme jednat i s našimi dodavateli,“ uvedl mluvčí Tesca v Česku Václav Koukolíček.

Obchody Albert nyní jednají s dodavateli a například pro plastová brčka hledají přírodní či papírové alternativy.

IKEA do roku 2020 ukončí prodej plastového zboží na jedno použití. Firma v červnu oznámila, že v budoucnu hodlá vyrábět jen takové produkty, které bude možné opravit, znovu prodat nebo recyklovat.

Švédský řetězec navázal na nedávné rozhodnutí Evropské komise, která ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí, balonků i některých dalších plastových výrobků na jedno použití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...