Lapač plastového odpadu po technických potížích opět vyplouvá

Po sérii neúspěšných pokusů se nizozemské organizaci podařilo zprovoznit plovoucí bariéru na zachytávání plastového odpadu v Tichém oceánu. Uvedl to autor systému Boyan Slat. Hráz má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje 1,1 bilionu až 3,6 bilionu kusů plastu.

Zařízení organizace The Ocean Cleanup (Úklid oceánu) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém dokáže zachytit odpad od velikosti pneumatiky či rybářské sítě po úlomky plastů o šířce jednoho milimetru. 

Plovoucí bariéra, kterou pohání jen síla větru, vln a mořských proudů, byla do oceánu umístěna loni v září. Ani po několika týdnech ale nedokázala zachytit žádný plast. Po hladině se totiž pohybovala stejně rychle jako odpad. Autoři problém vyřešili nainstalováním podvodního „padáku“, který systém zpomalil. O něco později se ale celá bariéra působením přírodních sil rozpadla. 

Na moře ji organizace The Ocean Cleanup po opravách znovu odtáhla z kanadského Vancouveru letos v červnu, od té doby ale měla další potíže. Bariéra například nedokázala sesbíraný plast zachytit do doby, než si pro něj přijede loď.

Organizace chce ve vývoji lepších a větších bariér pokračovat a umístit jich do Pacifiku hned několik. Pětadvacetiletý vývojář Slat ale neuvedl, kdy budou další verze připraveny k použití. Nizozemec tento systém vymyslel, když mu bylo osmnáct let. Představil ho na konferenci TED v Delftu roku 2012, tehdy ještě neúspěšně.

Na univerzitě pak založil neziskovou organizaci Ocean Cleanup, kvůli níž pak studií zanechal a rozhodl se věnovat vyčištění oceánu od plastů na plný úvazek. Podařilo se mu pro ni sehnat desítky milionů dolarů, mezi dárce patří například nizozemská vláda nebo byznysmeni Peter Thiel a Marc Benioff. 

Plastový problém

Ve světových oceánech končí každý rok 600 tisíc až 800 tisíc tun náčiní používaného při rybolovu, odhaduje skupina pro ochranu životního prostředí Trash Free Seas Program. Dalších osm milionů tun plastového odpadu, včetně lahví, tašek nebo hraček se do moří každoročně dostane z pláží a řek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...