Lapač plastového odpadu po technických potížích opět vyplouvá

Po sérii neúspěšných pokusů se nizozemské organizaci podařilo zprovoznit plovoucí bariéru na zachytávání plastového odpadu v Tichém oceánu. Uvedl to autor systému Boyan Slat. Hráz má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje 1,1 bilionu až 3,6 bilionu kusů plastu.

Zařízení organizace The Ocean Cleanup (Úklid oceánu) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém dokáže zachytit odpad od velikosti pneumatiky či rybářské sítě po úlomky plastů o šířce jednoho milimetru. 

Plovoucí bariéra, kterou pohání jen síla větru, vln a mořských proudů, byla do oceánu umístěna loni v září. Ani po několika týdnech ale nedokázala zachytit žádný plast. Po hladině se totiž pohybovala stejně rychle jako odpad. Autoři problém vyřešili nainstalováním podvodního „padáku“, který systém zpomalil. O něco později se ale celá bariéra působením přírodních sil rozpadla. 

Na moře ji organizace The Ocean Cleanup po opravách znovu odtáhla z kanadského Vancouveru letos v červnu, od té doby ale měla další potíže. Bariéra například nedokázala sesbíraný plast zachytit do doby, než si pro něj přijede loď.

Organizace chce ve vývoji lepších a větších bariér pokračovat a umístit jich do Pacifiku hned několik. Pětadvacetiletý vývojář Slat ale neuvedl, kdy budou další verze připraveny k použití. Nizozemec tento systém vymyslel, když mu bylo osmnáct let. Představil ho na konferenci TED v Delftu roku 2012, tehdy ještě neúspěšně.

Na univerzitě pak založil neziskovou organizaci Ocean Cleanup, kvůli níž pak studií zanechal a rozhodl se věnovat vyčištění oceánu od plastů na plný úvazek. Podařilo se mu pro ni sehnat desítky milionů dolarů, mezi dárce patří například nizozemská vláda nebo byznysmeni Peter Thiel a Marc Benioff. 

Plastový problém

Ve světových oceánech končí každý rok 600 tisíc až 800 tisíc tun náčiní používaného při rybolovu, odhaduje skupina pro ochranu životního prostředí Trash Free Seas Program. Dalších osm milionů tun plastového odpadu, včetně lahví, tašek nebo hraček se do moří každoročně dostane z pláží a řek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...