Potápěči otřásl objev zálivu plného „plastových korálů“. Našli ho u řeckého ostrova

Jako „záliv plný plastových korálů“ popsali potápěči svůj nález u řeckého ostrova Andros v Egejském moři. V roce 2011 se zde totiž po silných deštích zřítila do moře skládka. V zátoce proto dodnes pluje velké množství různobarevných plastových tašek a dalšího odpadu, informovala agentura Reuters.

„Dost to mnou otřáslo a myslím, že to otřáslo každým, kdo to viděl,“ uvedla Arabella Rossová, potápěčka, která se několik posledních měsíců podílela na čištění zátoky. „Bylo to jako ráj Karibského moře, kde najdete korálové útesy hrající všemi barvami. Bylo to úplně stejné, ale místo korálů to byly tašky,“ dodala.

Potápěči podle ní při akci vytrhávali modré, černé a žluté tašky zamotané kolem útesů. Sbírali také ty, které se volně vznášely mezi rybami.

Úklid oceánu

Arabella a zbytek jejího týmu zvládli uklidit pouze část plastového odpadu, který v zátoce našli. A to i přesto, že z moře vytáhli několik tisíc pytlíků a tašek. U Androsu a u Salaminy, malého ostrova poblíž Atén, nasbírali rovněž asi 300 kilogramů zahozených rybářských sítí, zvaných sítě duchů, do kterých se často zachytávají zejména želvy.

Středozemní moře patří mezi jedno ze světových moří nejvíce znečištěných plastem, uvedl v červnu Světový fond na ochranu přírody (WWF). Řecko podle WWF vyrobí asi 700 tisíc tun plastového odpadu ročně, tedy asi 68 kilogramů na osobu. Asi 11 tisíc tun skončí každý rok v moři, z čehož téměř 70 procent vypluje u řeckého pobřeží, které je jedno z nejdelších na světě.

„Pokud si lidé nejsou jistí tím, kam jejich odpad mizí, tak my ho vidíme pokaždé, když jdeme do vody,“ řekla Arabella.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 21 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...