Potápěči otřásl objev zálivu plného „plastových korálů“. Našli ho u řeckého ostrova

Jako „záliv plný plastových korálů“ popsali potápěči svůj nález u řeckého ostrova Andros v Egejském moři. V roce 2011 se zde totiž po silných deštích zřítila do moře skládka. V zátoce proto dodnes pluje velké množství různobarevných plastových tašek a dalšího odpadu, informovala agentura Reuters.

„Dost to mnou otřáslo a myslím, že to otřáslo každým, kdo to viděl,“ uvedla Arabella Rossová, potápěčka, která se několik posledních měsíců podílela na čištění zátoky. „Bylo to jako ráj Karibského moře, kde najdete korálové útesy hrající všemi barvami. Bylo to úplně stejné, ale místo korálů to byly tašky,“ dodala.

Potápěči podle ní při akci vytrhávali modré, černé a žluté tašky zamotané kolem útesů. Sbírali také ty, které se volně vznášely mezi rybami.

Úklid oceánu

Arabella a zbytek jejího týmu zvládli uklidit pouze část plastového odpadu, který v zátoce našli. A to i přesto, že z moře vytáhli několik tisíc pytlíků a tašek. U Androsu a u Salaminy, malého ostrova poblíž Atén, nasbírali rovněž asi 300 kilogramů zahozených rybářských sítí, zvaných sítě duchů, do kterých se často zachytávají zejména želvy.

Středozemní moře patří mezi jedno ze světových moří nejvíce znečištěných plastem, uvedl v červnu Světový fond na ochranu přírody (WWF). Řecko podle WWF vyrobí asi 700 tisíc tun plastového odpadu ročně, tedy asi 68 kilogramů na osobu. Asi 11 tisíc tun skončí každý rok v moři, z čehož téměř 70 procent vypluje u řeckého pobřeží, které je jedno z nejdelších na světě.

„Pokud si lidé nejsou jistí tím, kam jejich odpad mizí, tak my ho vidíme pokaždé, když jdeme do vody,“ řekla Arabella.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...