Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Anya Shermanová má dvě hlavní záliby: vědu a lezení. Vědě se věnuje na Vídeňské univerzitě, leze v přírodě i v halách. Pro svou studii oba své zájmy spojila: snažila se popsat, jestli lezení v uzavřených prostorách nemůže mít negativní dopad na zdraví těch, kteří se tomuto koníčku věnují. Všimla si totiž, kolik zbytků obuvi se zachycuje na úchytech, odkud se pak uvolňují dál.

Lezecká obuv, která se při tomto sportu používá, obsahuje rizikové chemické látky, které se při lezení mohou odírat z podrážek a uvolňovat se do okolního prostředí. A odtamtud se mohou dostat až do plic lezců. To je základní výsledek, k němuž mladá vědkyně dospěla. Koncentrace těchto chemikálií tam tak může být i vyšší než na rušné městské ulici.

Podrážky lezecké obuvi připomínají automobilové pneumatiky – mají podobný účel a také složení. A také se podobně opotřebovávají. Venku jsou právě pneumatiky jedním z hlavním zdrojů mikroplastů v životním prostředí. Lezecké boty fungují podobně v uzavřeném prostředí lezeckých center.

Chemické sloučeniny, které se na podrážky sportovní obuvi používají, jí dávají vynikající vlastnosti, ale rozhodně nepatří do lidských plic. Kvůli výše popsaným podmínkám se tam ale dostávají, popsala Shermanová ve studii, kterou vedl profesor Thilo Hofmann, také z Vídeňské univerzity. Jejich výzkum využil stejné metody, jaké se používají při analýze pneumatik automobilů.

Se senzory na boulderu

Vědci se vybavili citlivými přístroji, které měří koncentraci a složení částic ve vzduchu a odebrali pomocí nich vzorky z pěti boulderingových (lezeckých) center ve Vídni. Tyto přístroje fungují podobně jako lidské dýchání: nasávají vzduch z okolí rychlosti 60 litrů za minutu a pak ho oddělují stejným způsobem jako lidský dýchací aparát. Díky tomu se do části, která měří koncentraci nebezpečných látek, dostanou jen ty, jež by se opravdu dostaly do plic člověka v místnosti. Navíc se autorům povedlo odebrat vzorky z dalších lezeckých center ve Francii, Španělsku a Švýcarsku.

„Znečištění ovzduší v boulderingových halách bylo vyšší, než jsme očekávali,“ konstatoval Hofmann. Hned při prvních pohledech na získaná data bylo nápadné, že koncentrace gumových přísad byla vysoká zejména tam, kde lezlo mnoho lidí v uzavřeném prostoru. „Naměřené hodnoty patří k nejvyšším, jaké kdy byly na světě zaznamenány, a jsou srovnatelné s víceproudými silnicemi v megapolích,“ upozorňuje vědec.

V další fázi výzkumu se vědci podívali na třicet párů lezecké obuvi; u některých výrobků našli podrážky ze stejných znečišťujících látek, jaké se vyskytují v pneumatikách automobilů. Mezi patnácti nalezenými gumárenskými přísadami byla i látka 6PPD, což je stabilizátor gumy, který se rozpadá na látky spojené s úhynem lososů v řekách.

Je to nebezpečné?

Co to znamená pro lidské zdraví, zatím není jasné. Hofmann ale zdůrazňuje, že tyto látky do vzduchu, který lidé dýchají, nepatří. „Má smysl jednat dříve, než budeme znát všechny podrobnosti o rizicích, zejména s ohledem na citlivé skupiny, jako jsou děti,“ doporučuje vědec.

„Je nezbytné přejít na materiály podrážek s menším množstvím škodlivých látek,“ dodává Hofmann. Podle něj si výrobci v současné době tento problém dostatečně neuvědomují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 14 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 19 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...