Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Anya Shermanová má dvě hlavní záliby: vědu a lezení. Vědě se věnuje na Vídeňské univerzitě, leze v přírodě i v halách. Pro svou studii oba své zájmy spojila: snažila se popsat, jestli lezení v uzavřených prostorách nemůže mít negativní dopad na zdraví těch, kteří se tomuto koníčku věnují. Všimla si totiž, kolik zbytků obuvi se zachycuje na úchytech, odkud se pak uvolňují dál.

Lezecká obuv, která se při tomto sportu používá, obsahuje rizikové chemické látky, které se při lezení mohou odírat z podrážek a uvolňovat se do okolního prostředí. A odtamtud se mohou dostat až do plic lezců. To je základní výsledek, k němuž mladá vědkyně dospěla. Koncentrace těchto chemikálií tam tak může být i vyšší než na rušné městské ulici.

Podrážky lezecké obuvi připomínají automobilové pneumatiky – mají podobný účel a také složení. A také se podobně opotřebovávají. Venku jsou právě pneumatiky jedním z hlavním zdrojů mikroplastů v životním prostředí. Lezecké boty fungují podobně v uzavřeném prostředí lezeckých center.

Chemické sloučeniny, které se na podrážky sportovní obuvi používají, jí dávají vynikající vlastnosti, ale rozhodně nepatří do lidských plic. Kvůli výše popsaným podmínkám se tam ale dostávají, popsala Shermanová ve studii, kterou vedl profesor Thilo Hofmann, také z Vídeňské univerzity. Jejich výzkum využil stejné metody, jaké se používají při analýze pneumatik automobilů.

Se senzory na boulderu

Vědci se vybavili citlivými přístroji, které měří koncentraci a složení částic ve vzduchu a odebrali pomocí nich vzorky z pěti boulderingových (lezeckých) center ve Vídni. Tyto přístroje fungují podobně jako lidské dýchání: nasávají vzduch z okolí rychlosti 60 litrů za minutu a pak ho oddělují stejným způsobem jako lidský dýchací aparát. Díky tomu se do části, která měří koncentraci nebezpečných látek, dostanou jen ty, jež by se opravdu dostaly do plic člověka v místnosti. Navíc se autorům povedlo odebrat vzorky z dalších lezeckých center ve Francii, Španělsku a Švýcarsku.

„Znečištění ovzduší v boulderingových halách bylo vyšší, než jsme očekávali,“ konstatoval Hofmann. Hned při prvních pohledech na získaná data bylo nápadné, že koncentrace gumových přísad byla vysoká zejména tam, kde lezlo mnoho lidí v uzavřeném prostoru. „Naměřené hodnoty patří k nejvyšším, jaké kdy byly na světě zaznamenány, a jsou srovnatelné s víceproudými silnicemi v megapolích,“ upozorňuje vědec.

V další fázi výzkumu se vědci podívali na třicet párů lezecké obuvi; u některých výrobků našli podrážky ze stejných znečišťujících látek, jaké se vyskytují v pneumatikách automobilů. Mezi patnácti nalezenými gumárenskými přísadami byla i látka 6PPD, což je stabilizátor gumy, který se rozpadá na látky spojené s úhynem lososů v řekách.

Je to nebezpečné?

Co to znamená pro lidské zdraví, zatím není jasné. Hofmann ale zdůrazňuje, že tyto látky do vzduchu, který lidé dýchají, nepatří. „Má smysl jednat dříve, než budeme znát všechny podrobnosti o rizicích, zejména s ohledem na citlivé skupiny, jako jsou děti,“ doporučuje vědec.

„Je nezbytné přejít na materiály podrážek s menším množstvím škodlivých látek,“ dodává Hofmann. Podle něj si výrobci v současné době tento problém dostatečně neuvědomují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...