Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Anya Shermanová má dvě hlavní záliby: vědu a lezení. Vědě se věnuje na Vídeňské univerzitě, leze v přírodě i v halách. Pro svou studii oba své zájmy spojila: snažila se popsat, jestli lezení v uzavřených prostorách nemůže mít negativní dopad na zdraví těch, kteří se tomuto koníčku věnují. Všimla si totiž, kolik zbytků obuvi se zachycuje na úchytech, odkud se pak uvolňují dál.

Lezecká obuv, která se při tomto sportu používá, obsahuje rizikové chemické látky, které se při lezení mohou odírat z podrážek a uvolňovat se do okolního prostředí. A odtamtud se mohou dostat až do plic lezců. To je základní výsledek, k němuž mladá vědkyně dospěla. Koncentrace těchto chemikálií tam tak může být i vyšší než na rušné městské ulici.

Podrážky lezecké obuvi připomínají automobilové pneumatiky – mají podobný účel a také složení. A také se podobně opotřebovávají. Venku jsou právě pneumatiky jedním z hlavním zdrojů mikroplastů v životním prostředí. Lezecké boty fungují podobně v uzavřeném prostředí lezeckých center.

Chemické sloučeniny, které se na podrážky sportovní obuvi používají, jí dávají vynikající vlastnosti, ale rozhodně nepatří do lidských plic. Kvůli výše popsaným podmínkám se tam ale dostávají, popsala Shermanová ve studii, kterou vedl profesor Thilo Hofmann, také z Vídeňské univerzity. Jejich výzkum využil stejné metody, jaké se používají při analýze pneumatik automobilů.

Se senzory na boulderu

Vědci se vybavili citlivými přístroji, které měří koncentraci a složení částic ve vzduchu a odebrali pomocí nich vzorky z pěti boulderingových (lezeckých) center ve Vídni. Tyto přístroje fungují podobně jako lidské dýchání: nasávají vzduch z okolí rychlosti 60 litrů za minutu a pak ho oddělují stejným způsobem jako lidský dýchací aparát. Díky tomu se do části, která měří koncentraci nebezpečných látek, dostanou jen ty, jež by se opravdu dostaly do plic člověka v místnosti. Navíc se autorům povedlo odebrat vzorky z dalších lezeckých center ve Francii, Španělsku a Švýcarsku.

„Znečištění ovzduší v boulderingových halách bylo vyšší, než jsme očekávali,“ konstatoval Hofmann. Hned při prvních pohledech na získaná data bylo nápadné, že koncentrace gumových přísad byla vysoká zejména tam, kde lezlo mnoho lidí v uzavřeném prostoru. „Naměřené hodnoty patří k nejvyšším, jaké kdy byly na světě zaznamenány, a jsou srovnatelné s víceproudými silnicemi v megapolích,“ upozorňuje vědec.

V další fázi výzkumu se vědci podívali na třicet párů lezecké obuvi; u některých výrobků našli podrážky ze stejných znečišťujících látek, jaké se vyskytují v pneumatikách automobilů. Mezi patnácti nalezenými gumárenskými přísadami byla i látka 6PPD, což je stabilizátor gumy, který se rozpadá na látky spojené s úhynem lososů v řekách.

Je to nebezpečné?

Co to znamená pro lidské zdraví, zatím není jasné. Hofmann ale zdůrazňuje, že tyto látky do vzduchu, který lidé dýchají, nepatří. „Má smysl jednat dříve, než budeme znát všechny podrobnosti o rizicích, zejména s ohledem na citlivé skupiny, jako jsou děti,“ doporučuje vědec.

„Je nezbytné přejít na materiály podrážek s menším množstvím škodlivých látek,“ dodává Hofmann. Podle něj si výrobci v současné době tento problém dostatečně neuvědomují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled