Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Anya Shermanová má dvě hlavní záliby: vědu a lezení. Vědě se věnuje na Vídeňské univerzitě, leze v přírodě i v halách. Pro svou studii oba své zájmy spojila: snažila se popsat, jestli lezení v uzavřených prostorách nemůže mít negativní dopad na zdraví těch, kteří se tomuto koníčku věnují. Všimla si totiž, kolik zbytků obuvi se zachycuje na úchytech, odkud se pak uvolňují dál.

Lezecká obuv, která se při tomto sportu používá, obsahuje rizikové chemické látky, které se při lezení mohou odírat z podrážek a uvolňovat se do okolního prostředí. A odtamtud se mohou dostat až do plic lezců. To je základní výsledek, k němuž mladá vědkyně dospěla. Koncentrace těchto chemikálií tam tak může být i vyšší než na rušné městské ulici.

Podrážky lezecké obuvi připomínají automobilové pneumatiky – mají podobný účel a také složení. A také se podobně opotřebovávají. Venku jsou právě pneumatiky jedním z hlavním zdrojů mikroplastů v životním prostředí. Lezecké boty fungují podobně v uzavřeném prostředí lezeckých center.

Chemické sloučeniny, které se na podrážky sportovní obuvi používají, jí dávají vynikající vlastnosti, ale rozhodně nepatří do lidských plic. Kvůli výše popsaným podmínkám se tam ale dostávají, popsala Shermanová ve studii, kterou vedl profesor Thilo Hofmann, také z Vídeňské univerzity. Jejich výzkum využil stejné metody, jaké se používají při analýze pneumatik automobilů.

Se senzory na boulderu

Vědci se vybavili citlivými přístroji, které měří koncentraci a složení částic ve vzduchu a odebrali pomocí nich vzorky z pěti boulderingových (lezeckých) center ve Vídni. Tyto přístroje fungují podobně jako lidské dýchání: nasávají vzduch z okolí rychlosti 60 litrů za minutu a pak ho oddělují stejným způsobem jako lidský dýchací aparát. Díky tomu se do části, která měří koncentraci nebezpečných látek, dostanou jen ty, jež by se opravdu dostaly do plic člověka v místnosti. Navíc se autorům povedlo odebrat vzorky z dalších lezeckých center ve Francii, Španělsku a Švýcarsku.

„Znečištění ovzduší v boulderingových halách bylo vyšší, než jsme očekávali,“ konstatoval Hofmann. Hned při prvních pohledech na získaná data bylo nápadné, že koncentrace gumových přísad byla vysoká zejména tam, kde lezlo mnoho lidí v uzavřeném prostoru. „Naměřené hodnoty patří k nejvyšším, jaké kdy byly na světě zaznamenány, a jsou srovnatelné s víceproudými silnicemi v megapolích,“ upozorňuje vědec.

V další fázi výzkumu se vědci podívali na třicet párů lezecké obuvi; u některých výrobků našli podrážky ze stejných znečišťujících látek, jaké se vyskytují v pneumatikách automobilů. Mezi patnácti nalezenými gumárenskými přísadami byla i látka 6PPD, což je stabilizátor gumy, který se rozpadá na látky spojené s úhynem lososů v řekách.

Je to nebezpečné?

Co to znamená pro lidské zdraví, zatím není jasné. Hofmann ale zdůrazňuje, že tyto látky do vzduchu, který lidé dýchají, nepatří. „Má smysl jednat dříve, než budeme znát všechny podrobnosti o rizicích, zejména s ohledem na citlivé skupiny, jako jsou děti,“ doporučuje vědec.

„Je nezbytné přejít na materiály podrážek s menším množstvím škodlivých látek,“ dodává Hofmann. Podle něj si výrobci v současné době tento problém dostatečně neuvědomují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 16 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 17 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 20 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...