Olomoučtí vědci objevili neznámé druhy sinic. V kaluži na ulici

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Sinice hrají zásadní roli jako producenti kyslíku a jsou nejpočetnějšími organismy v historii Země. A také jedny z nejstarších: první důkazy o nich jsou staré víc než 3,5 miliardy let. Vyskytují se nejen v rybnících a jezerech, ale také v půdách. A také v loužích.

„Dva nové druhy sinic jsme nečekaně objevili ve vzorku odebraném z kaluže přímo v Olomouci. Její dno pokrýval zelený povlak, který signalizoval přítomnost těchto mikroorganismů. Původně jsme pouze chtěli zjistit, jaké druhy sinic kaluž obývají, a narazili jsme na dosud nepopsané druhy,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky, jejíž vědci ve svém vědeckém projektu zkoumají evoluci sinic.

Identifikace nových druhů sinic podle Dvořáka nebyla jednoduchá. „Analýza tvarů a rozměrů buněk ve světelném mikroskopu nám nepomohla tyto druhy od sebe bezpečně odlišit,“ popsal. V případě doposud neznámých sinic se totiž jedná o takzvané kryptické druhy, které se vyznačují tím, že nelze najít specifické morfologické znaky, pomocí nichž je lze od sebe odlišit.

„Přistoupili jsme tedy k získání kompletní genetické informace pomocí sekvenování DNA pro oba nové druhy. Porovnali jsme získané informace s databázemi a přesně definovali a popsali hranice mezi druhy,“ podotkl Dvořák.

Neznámá, ale všudypřítomná sinice

Další vzorky sinic vědci z přírodovědecké fakulty sbírali v Česku a Polsku. V laboratoři poté získali jejich genetickou informaci. „Opět jsme porovnali získané informace s databázemi. I když se původně předpokládalo, že se sinice Laspinema vyskytuje jen vzácně, našli jsme ji téměř na všech kontinentech. A také na velkém množství biotopů od sladkých a slaných vod přes mangrovy až po půdní krusty a kaluže,“ popsal botanik.

Počty druhů živočichů a rostlin se pohybují v řádech milionů. Naopak druhů mikroorganismů, mezi které sinice patří, jsou podle odborníků miliardy. Vědcům se dosud podařilo identifikovat pouze malou část. „Objevování a popisování diverzity druhů mikroorganismů brání jejich miniaturní rozměry, složitá manipulace v laboratoři a také malý počet vědců zabývajících se studiem diverzity druhů mikroorganismů. Čeká nás tedy ještě dlouhá cesta, než se přiblížíme k popsání všech druhů mikroorganismů,“ dodal Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 21 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...