Olomoučtí vědci objevili neznámé druhy sinic. V kaluži na ulici

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Sinice hrají zásadní roli jako producenti kyslíku a jsou nejpočetnějšími organismy v historii Země. A také jedny z nejstarších: první důkazy o nich jsou staré víc než 3,5 miliardy let. Vyskytují se nejen v rybnících a jezerech, ale také v půdách. A také v loužích.

„Dva nové druhy sinic jsme nečekaně objevili ve vzorku odebraném z kaluže přímo v Olomouci. Její dno pokrýval zelený povlak, který signalizoval přítomnost těchto mikroorganismů. Původně jsme pouze chtěli zjistit, jaké druhy sinic kaluž obývají, a narazili jsme na dosud nepopsané druhy,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky, jejíž vědci ve svém vědeckém projektu zkoumají evoluci sinic.

Identifikace nových druhů sinic podle Dvořáka nebyla jednoduchá. „Analýza tvarů a rozměrů buněk ve světelném mikroskopu nám nepomohla tyto druhy od sebe bezpečně odlišit,“ popsal. V případě doposud neznámých sinic se totiž jedná o takzvané kryptické druhy, které se vyznačují tím, že nelze najít specifické morfologické znaky, pomocí nichž je lze od sebe odlišit.

„Přistoupili jsme tedy k získání kompletní genetické informace pomocí sekvenování DNA pro oba nové druhy. Porovnali jsme získané informace s databázemi a přesně definovali a popsali hranice mezi druhy,“ podotkl Dvořák.

Neznámá, ale všudypřítomná sinice

Další vzorky sinic vědci z přírodovědecké fakulty sbírali v Česku a Polsku. V laboratoři poté získali jejich genetickou informaci. „Opět jsme porovnali získané informace s databázemi. I když se původně předpokládalo, že se sinice Laspinema vyskytuje jen vzácně, našli jsme ji téměř na všech kontinentech. A také na velkém množství biotopů od sladkých a slaných vod přes mangrovy až po půdní krusty a kaluže,“ popsal botanik.

Počty druhů živočichů a rostlin se pohybují v řádech milionů. Naopak druhů mikroorganismů, mezi které sinice patří, jsou podle odborníků miliardy. Vědcům se dosud podařilo identifikovat pouze malou část. „Objevování a popisování diverzity druhů mikroorganismů brání jejich miniaturní rozměry, složitá manipulace v laboratoři a také malý počet vědců zabývajících se studiem diverzity druhů mikroorganismů. Čeká nás tedy ještě dlouhá cesta, než se přiblížíme k popsání všech druhů mikroorganismů,“ dodal Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.