Olomoučtí vědci objevili neznámé druhy sinic. V kaluži na ulici

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Sinice hrají zásadní roli jako producenti kyslíku a jsou nejpočetnějšími organismy v historii Země. A také jedny z nejstarších: první důkazy o nich jsou staré víc než 3,5 miliardy let. Vyskytují se nejen v rybnících a jezerech, ale také v půdách. A také v loužích.

„Dva nové druhy sinic jsme nečekaně objevili ve vzorku odebraném z kaluže přímo v Olomouci. Její dno pokrýval zelený povlak, který signalizoval přítomnost těchto mikroorganismů. Původně jsme pouze chtěli zjistit, jaké druhy sinic kaluž obývají, a narazili jsme na dosud nepopsané druhy,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky, jejíž vědci ve svém vědeckém projektu zkoumají evoluci sinic.

Identifikace nových druhů sinic podle Dvořáka nebyla jednoduchá. „Analýza tvarů a rozměrů buněk ve světelném mikroskopu nám nepomohla tyto druhy od sebe bezpečně odlišit,“ popsal. V případě doposud neznámých sinic se totiž jedná o takzvané kryptické druhy, které se vyznačují tím, že nelze najít specifické morfologické znaky, pomocí nichž je lze od sebe odlišit.

„Přistoupili jsme tedy k získání kompletní genetické informace pomocí sekvenování DNA pro oba nové druhy. Porovnali jsme získané informace s databázemi a přesně definovali a popsali hranice mezi druhy,“ podotkl Dvořák.

Neznámá, ale všudypřítomná sinice

Další vzorky sinic vědci z přírodovědecké fakulty sbírali v Česku a Polsku. V laboratoři poté získali jejich genetickou informaci. „Opět jsme porovnali získané informace s databázemi. I když se původně předpokládalo, že se sinice Laspinema vyskytuje jen vzácně, našli jsme ji téměř na všech kontinentech. A také na velkém množství biotopů od sladkých a slaných vod přes mangrovy až po půdní krusty a kaluže,“ popsal botanik.

Počty druhů živočichů a rostlin se pohybují v řádech milionů. Naopak druhů mikroorganismů, mezi které sinice patří, jsou podle odborníků miliardy. Vědcům se dosud podařilo identifikovat pouze malou část. „Objevování a popisování diverzity druhů mikroorganismů brání jejich miniaturní rozměry, složitá manipulace v laboratoři a také malý počet vědců zabývajících se studiem diverzity druhů mikroorganismů. Čeká nás tedy ještě dlouhá cesta, než se přiblížíme k popsání všech druhů mikroorganismů,“ dodal Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.