Toxin ze sinic ve vodních nádržích se může uvolňovat do vzduchu. Jedovatý je i pro člověka

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Vodní květ je nevzhledná vrstva mikroorganismů, zejména sinic, která během teplých dní pokrývá hladiny rybníků, přehrad nebo jiných vodních ploch. Může být toxický a tedy nebezpečný i pro volně žijící živočichy a lidi. Vědci teď ale poprvé zjistili, že se z nich mohou jedy uvolňovat do ovzduší. Týká se to anatoxinu-a (ATX) ve vzduchu poblíž jednoho rybníku ve státě Massachusetts, kde došlo k rozsáhlému přemnožení vodního květu.

Tato toxická látka přírodního původu může při vysokých dávkách vyvolat řadu zdravotních problémů, včetně ztráty koordinace, svalových křečí a dokonce i respirační paralýzy. Bývá spojována s úmrtími hospodářských zvířat, vodních ptáků nebo psů – vždy ale jen v důsledku pití kontaminované vody.

ATX produkují jednobuněčné organismy známé jako sinice; když se přemnoží, vytvoří na hladinách vodních ploch souvislou pokrývku, která je viditelná pouhým okem. K jejich vzniku příspívá kromě teplého počasí také odtok hnojiv do jezer nebo rybníků z blízkých polí nebo nevhodně upravené odpadní vody. Z nich sinice získávají živiny a rostou pak mnohem rychleji.


Navíc snižují množství kyslíku ve vodě, což ještě více zhoršuje kvalitu vody a poškozuje to všechny živé obyvatele těchto míst. „ATX je jedním z nejnebezpečnějších kyanotoxinů produkovaných sinicemi, které jsou vzhledem ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám stále rozšířenější v jezerech a rybnících po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie James Sutherland.

Toxin ATX nebyl nikdy předtím ve vzduchu detekován, ale Sutherland a jeho kolegové měli už podezření, že by se za určitých podmínek prostředí do atmosfér dostat mohl – nový výzkum tuto hypotézu potvrzuje.

Přírodovědci pro tento výzkum shromáždili vzorky polétavých částic z okolí rybníčku Capaum na ostrově Nantucket v americkém Massachusetts od července do října 2019, kdy byl pravidelně pokrytý sinicemi. Použili na tyto vzorky analytickou techniku zvanou kapalinová chromatografie.

Sinice ve vzduchu

Díky tomu se jim podařilo najít ATX nejen ve vysoké koncentraci ve vodě rybníka, ale v jednom případě také ve vzduchu kolem rybníka – a to v průměrné koncentraci 0,16ng/m3. Toxiny se do vzduchu dostaly během mlžného zářijového dne po větrné noci – ATX byl zřejmě silným větrem „sfouknut“ z vodní hladiny a poté „zapouzdřen“ v aerosou mlhy.

Výzkumníci si zatím nejsou jistí, jak přesně se ATX uvolňuje do vzduchu z rybníka. Mohlo by to být jednak v malých kapičkách vody navázaných na aerosolové částice, nebo dokonce uvnitř sinic vyfouknutých do vzduchu. Není rovněž jasné, jaké účinky by expozice těmto stopovým koncentracím ATX mohla mít na lidi a volně žijící živočichy; ale samotná skutečnost, že k tomu dochází, je podle autorů studie důvodem k obavám a vyžaduje další výzkum.

Tento toxin byl sice pozorován zatím jen v jednom konkrétním rybníce, vědci ale varují lidi na celém světě, protože by se u stojaté vody se sinicemi mohlo odehrávat to stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...