Kvalita vody v Brněnské přehradě by se měla dál zlepšovat. Dohodli se na tom Jihomoravský kraj a město Brno. Společně budou dál pracovat na projektu, který zajišťuje čistou vodu už třináct let. Za tu dobu se podařilo omezit výskyt sinic a voda je vhodná ke koupání. A i díky tomu stoupla návštěvnost přehrady, která je oblíbeným cílem rekreace Brňanů.
Klíčovým krokem pro zbavení přehrady sinic byla instalace dvou desítek provzdušňovacích (aeračních) a promíchávacích (destratifikačních) věží, které jsou ukryté asi dva metry pod hladinou. „Patnáct je promíchávacích a pět aeračních. V nadcházejícím projektovém pětiletém období by mělo dojít k výměně pěti aeračních za míchací, protože jsou provozně jednodušší na údržbu a méně nákladné,“ přiblížil první náměstek hejtmana Lukáš Dubec (Piráti), který má v gesci životní prostředí v kraji.
Podle vědce Blahoslava Maršálka z Botanického ústavu Akademie věd ČR může obecně taková výměna ovlivnit čistotu přehrady. Je proto nutné ji řádně propočítat. „Aerační věže vnášejí vzduch, kyslík, tedy okysličují vodu. Destratifikační míchají celou vodní masu – to znamená prokysličené vrstvy vody u hladiny podsouváme dolů, a naopak,“ vysvětlil princip.
Ke zlepšení čistoty vody kraj společně s Povodím Moravy a městem podporuje i další opatření, a to na vtoku do přehrady. „Je to dávkování síranu železitého, který pomáhá srážet fosfor. Dalším opatřením na vtoku do přehrady je osazování a rozšiřování čističek odpadních vod,“ popsal Maršálek. Připomněl, že chemická látka se běžně používá například ve vodárenství při výrobě pitné vody.
V současném pětiletém období vyšel projekt kraj i magistrát dohromady na deset milionů korun ročně. Dubec ale podotkl, že nyní rostou náklady na energie i materiály. „Domluvili jsme se proto, že částka, kterou na toto společně přispějeme, se zvedne na patnáct milionů korun,“ řekl s tím, že kraj i město se na financování budou nadále podílet každý z padesáti procent.
