Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jiný soudní senát téhož soudu v úterý zamítl i druhou z žalob proti témuž dokumentu, kterou podaly samostatně jen obce Ostopovice a Jinačovice. Trasa čtyřpruhové silnice tak platí. Kraj ji vytyčil od dálnice D1 na sever, povede přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí přes hráz Brněnské přehrady a dále na sever jižním obchvatem Kuřimi k Černé Hoře. Odpůrci tohoto řešení mohou ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Podle advokáta odpůrců Pavla Černého záleží na nich, zda se ke kasační stížnosti odhodlají. Pokud by případně Jihomoravský kraj uspěl i u NSS, stal by se úterní rozsudek vítězstvím kraje při dlouhodobém prosazování dané varianty silnice.
Plánovaná trasa se nelíbí okolním obcím, má ale ulevit přetíženým tahům
Proti vedení silnice přes Brno dlouhodobě bojují jak lidé z Bystrce a Kníniček, tak i z dalších obcí, kterých se budoucí stavba citelně dotkne. Prosazovali druhou alternativu, která by byla západním obchvatem Brna a k obcím severně od Brna by byla šetrnější.
Naopak existuje i hodně podporovatelů prosazené varianty, protože současná silnice 43 je extrémně přetížená a kvůli tomu i nebezpečná. Vybraná varianta má podle krajské studie také větší potenciál rozmělnit dopravu směřující do krajského města a ulevit tak některým přetíženým komunikacím.
Trasa zvolené silnice navazuje u Černé Hory na již schválenou trasu Boskovickou brázdou, kudy má vést až k Moravské Třebové. U ní se má v budoucnu napojit na stále neexistující dálnici D35.
Soud žalobu zamítl z důvodu zdrženlivosti. Soudce David Raus zdůraznil, že kraj si musí nést důsledky zvoleného řešení, a předjímal, že cesta ke stavbě silnice bude ještě velmi dlouhá a složitá a že bude ještě řada příležitostí podávat námitky v další přípravě, kdy se bude hledat vhodné vedení silnice a její technické řešení.
Raus uvedl, že chápe důvody nesouhlasu navrhovatelů, ale podle něj postup kraje obstojí jak věcně, tak procesně. „Postup nebyl nezákonný, nešlo o obcházení pravidel. Nevykazuje ani administrativní nekorektnosti či neslušnosti,“ uvedl soudce.
Krajská studie, na jejímž základě zastupitelé vybrali variantu přes Bystrc, byla podle soudu komplexní a vypovídající. Doplnil také, že v tak hustě obydleném území nelze stavět žádnou silnici republikového významu, která by nezasáhla negativně nikoho, a naopak poznamenal, že podle studie bude mít stavba nové silnice výrazně větší přínosy než negativa.
Podle advokáta Černého je však přinejmenším zvláštní, že soud uvěřil pravdivosti veškeré argumentace kraje, přestože podle žalující strany bylo zadání studie od začátku špatné a vstupní data nebyla správná.
Plány na postavení tahu existují od druhé světové války
Silnici, o kterou se přou generace, projektovalo po okupaci Československa nacistické Německo a mělo jít o extrateritoriální dálnici přes území protektorátu z Vídně do Vratislavi, což byla tehdy města v německé Třetí říši. Na trase už tehdy vznikla řada náspů, zářezů i mostů, které jsou v krajině dodnes viditelné.
Stát v této trase již desetiletí plánoval dálnici, ale nebyl schopen ji prosadit do územně plánovacích dokumentací, což se povedlo až loni. Během doby se také z chystané dálnice stala jen čtyřpruhová silnice a aktuálně je v konceptech Ředitelství silnic a dálnic dokonce přeznačená na silnici s číslem 73, aby se nepletla se současnou silnicí I/43 z Brna na Svitavy.
