K Floridě míří obrovská chaluhová skvrna, je největší v dějinách pozorování

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Samotný výskyt velkých chuchvalců řasy hroznovice není v dané části světa neobvyklý. Problém spočívá v tom, že pásy chaluh se v současné době stávají čím dál tím většími, píše zpravodajská společnost BBC.

Letošní chaluhový koberec váží asi deset milionů tun a je tak obrovský, že se dá v celém svém rozsahu pozorovat jenom z vesmíru. Podle listu The New York Times v lednu vědci naměřili rekordní množství dané řasy pro první měsíc roku. 

„Tyto výkvěty jsou větší a větší a letos to vypadá na nejsilnější rok od začátku záznamů,“ řekl výzkumník z vysoké školy Florida Atlantic University Brian Lapointe. „Pro čistotu pláží v létě 2023 to zkrátka nevěstí nic dobrého,“ pokračoval.

Detail chaluhy
Zdroj: Wikimedia Commons

Chaluhy pomáhají, ale i škodí

Velké množství řas může na pobřeží způsobit různé problémy. Zatímco ve vodě jsou shluky hroznovice útočištěm ryb, krabů a dalších mořských živočichů, na souši mohou „udusit“ želví hnízda, vysvětluje další expert Brian Barnes. Po dvou dnech na pláži navíc hroznovice začne hnít a vypouštět do okolí zapáchající směs plynů. Ta může lidem ve větších dávkách způsobovat i zdravotní problémy jako bolest hlavy, pálení očí nebo nevolnost.

  • Hroznovice je rod chaluh rostoucí v tropických mořích. Jsou to hnědé řasy s dobře vyvinutou, i několik metrů dlouhou stélkou. Rod je rozdělován do dvou skupin druhů. První jsou bentické litoralní druhy. Druhou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře v oblasti Sargasového moře, kde díky specifickým mořským proudům panuje téměř úplné bezvětří. 

„Nemůžete ani vlézt do vody,“ popisuje svou zkušenost Leonard Shea, který nedávno natočil video na pláži jižně od mexického Cancúnu, kde už moře začalo řasy ve velkém vyplavovat. V oblasti už několik dní evidují na řadě míst „nadměrný“ výskyt hroznovice, kvůli kterému se do úklidu mořské hladiny zapojilo i mexické námořnictvo. „Není to hezký zážitek,“ konstatoval Shea.

Rozsah velké chaluhové skvrny
Zdroj: huanmin Hu/University of South Florida College of Marine Science

Podle NYT se chaluhy začínají objevovat i na ostrově Key West na jihu Floridy. V minulých letech tento fenomén turismus v americkém státě příliš neovlivnil, místní činitelé nicméně ujišťují, že budou vývoj monitorovat.

„Okresní a místní činitelé na (souostroví) Florida Keys uvádějí, že jsou připraveni hroznovici odstraňovat z veřejných pláží, bude-li to potřeba. Jak okres Monroe, tak město Key West mají v platnosti plány odstraňování hroznovice,“ citovala BBC mluvčího místní rady pro turistický ruch.

Záhada přemnožených chaluh

Vysvětlení růstu řasových polí vědci stále hledají. „Myslí si, že by to mohlo souviset s teplejší vodou v důsledku klimatických změn nebo se znečištěním (oceánu) živinami, fosforem, sodíkem,“ řekl zpravodaj televize CNN Bill Weir. Řasy podle něj obvykle drží dál od pevniny systém mořských proudů, tentokrát se ale masa hroznovice „utrhla a zdvojnásobila za měsíc svou velikost“. 

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) odhaduje, že výkvět této řasy bude život v Karibiku ovlivňovat nejméně do poloviny října. 

Pásy chaluh na pláži
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 1 hhodinou

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 5 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 8 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 10 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...