K Floridě míří obrovská chaluhová skvrna, je největší v dějinách pozorování

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Samotný výskyt velkých chuchvalců řasy hroznovice není v dané části světa neobvyklý. Problém spočívá v tom, že pásy chaluh se v současné době stávají čím dál tím většími, píše zpravodajská společnost BBC.

Letošní chaluhový koberec váží asi deset milionů tun a je tak obrovský, že se dá v celém svém rozsahu pozorovat jenom z vesmíru. Podle listu The New York Times v lednu vědci naměřili rekordní množství dané řasy pro první měsíc roku. 

„Tyto výkvěty jsou větší a větší a letos to vypadá na nejsilnější rok od začátku záznamů,“ řekl výzkumník z vysoké školy Florida Atlantic University Brian Lapointe. „Pro čistotu pláží v létě 2023 to zkrátka nevěstí nic dobrého,“ pokračoval.

Detail chaluhy
Zdroj: Wikimedia Commons

Chaluhy pomáhají, ale i škodí

Velké množství řas může na pobřeží způsobit různé problémy. Zatímco ve vodě jsou shluky hroznovice útočištěm ryb, krabů a dalších mořských živočichů, na souši mohou „udusit“ želví hnízda, vysvětluje další expert Brian Barnes. Po dvou dnech na pláži navíc hroznovice začne hnít a vypouštět do okolí zapáchající směs plynů. Ta může lidem ve větších dávkách způsobovat i zdravotní problémy jako bolest hlavy, pálení očí nebo nevolnost.

  • Hroznovice je rod chaluh rostoucí v tropických mořích. Jsou to hnědé řasy s dobře vyvinutou, i několik metrů dlouhou stélkou. Rod je rozdělován do dvou skupin druhů. První jsou bentické litoralní druhy. Druhou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře v oblasti Sargasového moře, kde díky specifickým mořským proudům panuje téměř úplné bezvětří. 

„Nemůžete ani vlézt do vody,“ popisuje svou zkušenost Leonard Shea, který nedávno natočil video na pláži jižně od mexického Cancúnu, kde už moře začalo řasy ve velkém vyplavovat. V oblasti už několik dní evidují na řadě míst „nadměrný“ výskyt hroznovice, kvůli kterému se do úklidu mořské hladiny zapojilo i mexické námořnictvo. „Není to hezký zážitek,“ konstatoval Shea.

Rozsah velké chaluhové skvrny
Zdroj: huanmin Hu/University of South Florida College of Marine Science

Podle NYT se chaluhy začínají objevovat i na ostrově Key West na jihu Floridy. V minulých letech tento fenomén turismus v americkém státě příliš neovlivnil, místní činitelé nicméně ujišťují, že budou vývoj monitorovat.

„Okresní a místní činitelé na (souostroví) Florida Keys uvádějí, že jsou připraveni hroznovici odstraňovat z veřejných pláží, bude-li to potřeba. Jak okres Monroe, tak město Key West mají v platnosti plány odstraňování hroznovice,“ citovala BBC mluvčího místní rady pro turistický ruch.

Záhada přemnožených chaluh

Vysvětlení růstu řasových polí vědci stále hledají. „Myslí si, že by to mohlo souviset s teplejší vodou v důsledku klimatických změn nebo se znečištěním (oceánu) živinami, fosforem, sodíkem,“ řekl zpravodaj televize CNN Bill Weir. Řasy podle něj obvykle drží dál od pevniny systém mořských proudů, tentokrát se ale masa hroznovice „utrhla a zdvojnásobila za měsíc svou velikost“. 

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) odhaduje, že výkvět této řasy bude život v Karibiku ovlivňovat nejméně do poloviny října. 

Pásy chaluh na pláži
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...