K Floridě míří obrovská chaluhová skvrna, je největší v dějinách pozorování

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Samotný výskyt velkých chuchvalců řasy hroznovice není v dané části světa neobvyklý. Problém spočívá v tom, že pásy chaluh se v současné době stávají čím dál tím většími, píše zpravodajská společnost BBC.

Letošní chaluhový koberec váží asi deset milionů tun a je tak obrovský, že se dá v celém svém rozsahu pozorovat jenom z vesmíru. Podle listu The New York Times v lednu vědci naměřili rekordní množství dané řasy pro první měsíc roku. 

„Tyto výkvěty jsou větší a větší a letos to vypadá na nejsilnější rok od začátku záznamů,“ řekl výzkumník z vysoké školy Florida Atlantic University Brian Lapointe. „Pro čistotu pláží v létě 2023 to zkrátka nevěstí nic dobrého,“ pokračoval.

Detail chaluhy
Zdroj: Wikimedia Commons

Chaluhy pomáhají, ale i škodí

Velké množství řas může na pobřeží způsobit různé problémy. Zatímco ve vodě jsou shluky hroznovice útočištěm ryb, krabů a dalších mořských živočichů, na souši mohou „udusit“ želví hnízda, vysvětluje další expert Brian Barnes. Po dvou dnech na pláži navíc hroznovice začne hnít a vypouštět do okolí zapáchající směs plynů. Ta může lidem ve větších dávkách způsobovat i zdravotní problémy jako bolest hlavy, pálení očí nebo nevolnost.

  • Hroznovice je rod chaluh rostoucí v tropických mořích. Jsou to hnědé řasy s dobře vyvinutou, i několik metrů dlouhou stélkou. Rod je rozdělován do dvou skupin druhů. První jsou bentické litoralní druhy. Druhou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře v oblasti Sargasového moře, kde díky specifickým mořským proudům panuje téměř úplné bezvětří. 

„Nemůžete ani vlézt do vody,“ popisuje svou zkušenost Leonard Shea, který nedávno natočil video na pláži jižně od mexického Cancúnu, kde už moře začalo řasy ve velkém vyplavovat. V oblasti už několik dní evidují na řadě míst „nadměrný“ výskyt hroznovice, kvůli kterému se do úklidu mořské hladiny zapojilo i mexické námořnictvo. „Není to hezký zážitek,“ konstatoval Shea.

Rozsah velké chaluhové skvrny
Zdroj: huanmin Hu/University of South Florida College of Marine Science

Podle NYT se chaluhy začínají objevovat i na ostrově Key West na jihu Floridy. V minulých letech tento fenomén turismus v americkém státě příliš neovlivnil, místní činitelé nicméně ujišťují, že budou vývoj monitorovat.

„Okresní a místní činitelé na (souostroví) Florida Keys uvádějí, že jsou připraveni hroznovici odstraňovat z veřejných pláží, bude-li to potřeba. Jak okres Monroe, tak město Key West mají v platnosti plány odstraňování hroznovice,“ citovala BBC mluvčího místní rady pro turistický ruch.

Záhada přemnožených chaluh

Vysvětlení růstu řasových polí vědci stále hledají. „Myslí si, že by to mohlo souviset s teplejší vodou v důsledku klimatických změn nebo se znečištěním (oceánu) živinami, fosforem, sodíkem,“ řekl zpravodaj televize CNN Bill Weir. Řasy podle něj obvykle drží dál od pevniny systém mořských proudů, tentokrát se ale masa hroznovice „utrhla a zdvojnásobila za měsíc svou velikost“. 

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) odhaduje, že výkvět této řasy bude život v Karibiku ovlivňovat nejméně do poloviny října. 

Pásy chaluh na pláži
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...