K Floridě míří obrovská chaluhová skvrna, je největší v dějinách pozorování

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Samotný výskyt velkých chuchvalců řasy hroznovice není v dané části světa neobvyklý. Problém spočívá v tom, že pásy chaluh se v současné době stávají čím dál tím většími, píše zpravodajská společnost BBC.

Letošní chaluhový koberec váží asi deset milionů tun a je tak obrovský, že se dá v celém svém rozsahu pozorovat jenom z vesmíru. Podle listu The New York Times v lednu vědci naměřili rekordní množství dané řasy pro první měsíc roku. 

„Tyto výkvěty jsou větší a větší a letos to vypadá na nejsilnější rok od začátku záznamů,“ řekl výzkumník z vysoké školy Florida Atlantic University Brian Lapointe. „Pro čistotu pláží v létě 2023 to zkrátka nevěstí nic dobrého,“ pokračoval.

Detail chaluhy
Zdroj: Wikimedia Commons

Chaluhy pomáhají, ale i škodí

Velké množství řas může na pobřeží způsobit různé problémy. Zatímco ve vodě jsou shluky hroznovice útočištěm ryb, krabů a dalších mořských živočichů, na souši mohou „udusit“ želví hnízda, vysvětluje další expert Brian Barnes. Po dvou dnech na pláži navíc hroznovice začne hnít a vypouštět do okolí zapáchající směs plynů. Ta může lidem ve větších dávkách způsobovat i zdravotní problémy jako bolest hlavy, pálení očí nebo nevolnost.

  • Hroznovice je rod chaluh rostoucí v tropických mořích. Jsou to hnědé řasy s dobře vyvinutou, i několik metrů dlouhou stélkou. Rod je rozdělován do dvou skupin druhů. První jsou bentické litoralní druhy. Druhou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře v oblasti Sargasového moře, kde díky specifickým mořským proudům panuje téměř úplné bezvětří. 

„Nemůžete ani vlézt do vody,“ popisuje svou zkušenost Leonard Shea, který nedávno natočil video na pláži jižně od mexického Cancúnu, kde už moře začalo řasy ve velkém vyplavovat. V oblasti už několik dní evidují na řadě míst „nadměrný“ výskyt hroznovice, kvůli kterému se do úklidu mořské hladiny zapojilo i mexické námořnictvo. „Není to hezký zážitek,“ konstatoval Shea.

Rozsah velké chaluhové skvrny
Zdroj: huanmin Hu/University of South Florida College of Marine Science

Podle NYT se chaluhy začínají objevovat i na ostrově Key West na jihu Floridy. V minulých letech tento fenomén turismus v americkém státě příliš neovlivnil, místní činitelé nicméně ujišťují, že budou vývoj monitorovat.

„Okresní a místní činitelé na (souostroví) Florida Keys uvádějí, že jsou připraveni hroznovici odstraňovat z veřejných pláží, bude-li to potřeba. Jak okres Monroe, tak město Key West mají v platnosti plány odstraňování hroznovice,“ citovala BBC mluvčího místní rady pro turistický ruch.

Záhada přemnožených chaluh

Vysvětlení růstu řasových polí vědci stále hledají. „Myslí si, že by to mohlo souviset s teplejší vodou v důsledku klimatických změn nebo se znečištěním (oceánu) živinami, fosforem, sodíkem,“ řekl zpravodaj televize CNN Bill Weir. Řasy podle něj obvykle drží dál od pevniny systém mořských proudů, tentokrát se ale masa hroznovice „utrhla a zdvojnásobila za měsíc svou velikost“. 

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) odhaduje, že výkvět této řasy bude život v Karibiku ovlivňovat nejméně do poloviny října. 

Pásy chaluh na pláži
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.