K Floridě míří obrovská chaluhová skvrna, je největší v dějinách pozorování

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Samotný výskyt velkých chuchvalců řasy hroznovice není v dané části světa neobvyklý. Problém spočívá v tom, že pásy chaluh se v současné době stávají čím dál tím většími, píše zpravodajská společnost BBC.

Letošní chaluhový koberec váží asi deset milionů tun a je tak obrovský, že se dá v celém svém rozsahu pozorovat jenom z vesmíru. Podle listu The New York Times v lednu vědci naměřili rekordní množství dané řasy pro první měsíc roku. 

„Tyto výkvěty jsou větší a větší a letos to vypadá na nejsilnější rok od začátku záznamů,“ řekl výzkumník z vysoké školy Florida Atlantic University Brian Lapointe. „Pro čistotu pláží v létě 2023 to zkrátka nevěstí nic dobrého,“ pokračoval.

Detail chaluhy
Zdroj: Wikimedia Commons

Chaluhy pomáhají, ale i škodí

Velké množství řas může na pobřeží způsobit různé problémy. Zatímco ve vodě jsou shluky hroznovice útočištěm ryb, krabů a dalších mořských živočichů, na souši mohou „udusit“ želví hnízda, vysvětluje další expert Brian Barnes. Po dvou dnech na pláži navíc hroznovice začne hnít a vypouštět do okolí zapáchající směs plynů. Ta může lidem ve větších dávkách způsobovat i zdravotní problémy jako bolest hlavy, pálení očí nebo nevolnost.

  • Hroznovice je rod chaluh rostoucí v tropických mořích. Jsou to hnědé řasy s dobře vyvinutou, i několik metrů dlouhou stélkou. Rod je rozdělován do dvou skupin druhů. První jsou bentické litoralní druhy. Druhou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře v oblasti Sargasového moře, kde díky specifickým mořským proudům panuje téměř úplné bezvětří. 

„Nemůžete ani vlézt do vody,“ popisuje svou zkušenost Leonard Shea, který nedávno natočil video na pláži jižně od mexického Cancúnu, kde už moře začalo řasy ve velkém vyplavovat. V oblasti už několik dní evidují na řadě míst „nadměrný“ výskyt hroznovice, kvůli kterému se do úklidu mořské hladiny zapojilo i mexické námořnictvo. „Není to hezký zážitek,“ konstatoval Shea.

Rozsah velké chaluhové skvrny
Zdroj: huanmin Hu/University of South Florida College of Marine Science

Podle NYT se chaluhy začínají objevovat i na ostrově Key West na jihu Floridy. V minulých letech tento fenomén turismus v americkém státě příliš neovlivnil, místní činitelé nicméně ujišťují, že budou vývoj monitorovat.

„Okresní a místní činitelé na (souostroví) Florida Keys uvádějí, že jsou připraveni hroznovici odstraňovat z veřejných pláží, bude-li to potřeba. Jak okres Monroe, tak město Key West mají v platnosti plány odstraňování hroznovice,“ citovala BBC mluvčího místní rady pro turistický ruch.

Záhada přemnožených chaluh

Vysvětlení růstu řasových polí vědci stále hledají. „Myslí si, že by to mohlo souviset s teplejší vodou v důsledku klimatických změn nebo se znečištěním (oceánu) živinami, fosforem, sodíkem,“ řekl zpravodaj televize CNN Bill Weir. Řasy podle něj obvykle drží dál od pevniny systém mořských proudů, tentokrát se ale masa hroznovice „utrhla a zdvojnásobila za měsíc svou velikost“. 

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) odhaduje, že výkvět této řasy bude život v Karibiku ovlivňovat nejméně do poloviny října. 

Pásy chaluh na pláži
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...