Španělské pláže zaplavují „nevyhubitelné“ invazní řasy z jihovýchodní Asie

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

„Jsme naprosto zahlcení. Tohle je ekologická katastrofa,“ řekl listu The Guardian José Carlos Teruel, který v městské radě Cádizu zodpovídá za místní pláže. „Kdykoli vane západní vítr, víme, že přijde další vlna mořských řas,“ dodal. Od letošního května už místní úřady v Cádizu odstranily z nejoblíbenější pláže La Caleta dvanáct set tun hnědé řasy s latinským názvem Rugulopteryx okamurae, včetně 78 tun během jediného dne.

Stejně jako mnoho jiných invazních mořských druhů se předpokládá, že se tato chaluha dostala do balastních nádrží lodí, které proplouvají Suezským průplavem a poté vypouštějí vodu z nádrží do Středozemního moře. Původně totiž pochází ze severozápadní části Tichého oceánu, kde k přemnožení nemá ideální podmínky.

Nahrávám video

Ve svém přirozeném prostředí žije v hloubkách mezi půl metrem a pěti metry, ve velmi průzračných vodách občas dosahuje hloubky až patnáct metrů. Jméno dostala podle japonského botanika Kintara Okamury, který byl největším japonským expertem na mořské řasy.

Nezvaný návštěvník

Za něco málo přes deset let se tento druh rozšířil do Gibraltarského průlivu, na většinu jižního pobřeží Španělska, Kanárské ostrovy, Azory a dále na sever do Kantaberského moře a Baskicka.

„Poprvé byla spatřena před deseti lety v Ceutě, španělské enklávě v severní Africe, výzkumníkem z univerzity v Málaze, ale úřady vždy reagují příliš pomalu,“ řekl Juan José Vergara, profesor biologie na univerzitě v Cádizu.

Chaluha Rugulopteryx okamurae
Zdroj: Biodiversity Heritage Library

„V první fázi se podobná invaze dá dostat pod kontrolu. Je to jako zachytit rakovinu v raném stadiu, než se rozšíří,“ dodal Vergara s tím, že řasy, které moře vyplaví na břeh, jsou jen zlomkem množství rozrůstajícího se pod hladinou.

„Ale teď už se invaze rozšířila do takové míry, že ji není možné kontrolovat. U jiných invazí mořských řas jsme viděli, že se situace po deseti nebo patnácti letech vrátila k normálu, ale mnoho vědců říká, že ještě nikdy neviděli invazi takového rozsahu,“ řekl Vergara serveru The Guardian.

Dopady na turismus i přírodu

Řasy mají velký dopad na místní ekonomiku, především na cestovní ruch v Cádizu a nedalekém městě Tarifa, které je oblíbené mezi windsurfaři, a také na rybolov, protože se zaplétají do rybářských sítí a vlasců a spotřebovávají kyslík z vody. K tomu přistupují náklady daňových poplatníků na jejich likvidaci.

Největší obavy ale vyvolává dopad řas na biologickou rozmanitost. Na pláži La Caleta vytlačily tyto invazní mořské řasy mnoho původních rostlin a vědci zatím netuší, jestli se jedná o dočasné, nebo nevratné poškození.

Řasa se přichytává ke skalám a jiným povrchům a také volně plave, čímž ničí původní druhy mořských řas. V této oblasti nemá žádné přirozené nepřátele a díky své schopnosti rozmnožovat se pohlavně i nepohlavně a absorbovat toxiny je podle odborníků prakticky nemožné ji vyhubit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
před 7 hhodinami

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 10 hhodinami

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 11 hhodinami

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 13 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
24. 10. 2026‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Čeští krotitelé molekul umí zpomalit světlem jejich pohyb. Je to cesta k molekulárním strojům

Molekulární stroje je složité vyrobit, protože molekuly jsou neustále v pohybu. Čeští vědci teď ale přišli na způsob, jak pohyb zpomalit. Využívají k tomu světlo.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.