Španělské pláže zaplavují „nevyhubitelné“ invazní řasy z jihovýchodní Asie

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

„Jsme naprosto zahlcení. Tohle je ekologická katastrofa,“ řekl listu The Guardian José Carlos Teruel, který v městské radě Cádizu zodpovídá za místní pláže. „Kdykoli vane západní vítr, víme, že přijde další vlna mořských řas,“ dodal. Od letošního května už místní úřady v Cádizu odstranily z nejoblíbenější pláže La Caleta dvanáct set tun hnědé řasy s latinským názvem Rugulopteryx okamurae, včetně 78 tun během jediného dne.

Stejně jako mnoho jiných invazních mořských druhů se předpokládá, že se tato chaluha dostala do balastních nádrží lodí, které proplouvají Suezským průplavem a poté vypouštějí vodu z nádrží do Středozemního moře. Původně totiž pochází ze severozápadní části Tichého oceánu, kde k přemnožení nemá ideální podmínky.

Nahrávám video

Ve svém přirozeném prostředí žije v hloubkách mezi půl metrem a pěti metry, ve velmi průzračných vodách občas dosahuje hloubky až patnáct metrů. Jméno dostala podle japonského botanika Kintara Okamury, který byl největším japonským expertem na mořské řasy.

Nezvaný návštěvník

Za něco málo přes deset let se tento druh rozšířil do Gibraltarského průlivu, na většinu jižního pobřeží Španělska, Kanárské ostrovy, Azory a dále na sever do Kantaberského moře a Baskicka.

„Poprvé byla spatřena před deseti lety v Ceutě, španělské enklávě v severní Africe, výzkumníkem z univerzity v Málaze, ale úřady vždy reagují příliš pomalu,“ řekl Juan José Vergara, profesor biologie na univerzitě v Cádizu.

Chaluha Rugulopteryx okamurae
Zdroj: Biodiversity Heritage Library

„V první fázi se podobná invaze dá dostat pod kontrolu. Je to jako zachytit rakovinu v raném stadiu, než se rozšíří,“ dodal Vergara s tím, že řasy, které moře vyplaví na břeh, jsou jen zlomkem množství rozrůstajícího se pod hladinou.

„Ale teď už se invaze rozšířila do takové míry, že ji není možné kontrolovat. U jiných invazí mořských řas jsme viděli, že se situace po deseti nebo patnácti letech vrátila k normálu, ale mnoho vědců říká, že ještě nikdy neviděli invazi takového rozsahu,“ řekl Vergara serveru The Guardian.

Dopady na turismus i přírodu

Řasy mají velký dopad na místní ekonomiku, především na cestovní ruch v Cádizu a nedalekém městě Tarifa, které je oblíbené mezi windsurfaři, a také na rybolov, protože se zaplétají do rybářských sítí a vlasců a spotřebovávají kyslík z vody. K tomu přistupují náklady daňových poplatníků na jejich likvidaci.

Největší obavy ale vyvolává dopad řas na biologickou rozmanitost. Na pláži La Caleta vytlačily tyto invazní mořské řasy mnoho původních rostlin a vědci zatím netuší, jestli se jedná o dočasné, nebo nevratné poškození.

Řasa se přichytává ke skalám a jiným povrchům a také volně plave, čímž ničí původní druhy mořských řas. V této oblasti nemá žádné přirozené nepřátele a díky své schopnosti rozmnožovat se pohlavně i nepohlavně a absorbovat toxiny je podle odborníků prakticky nemožné ji vyhubit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...