Španělské pláže zaplavují „nevyhubitelné“ invazní řasy z jihovýchodní Asie

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

„Jsme naprosto zahlcení. Tohle je ekologická katastrofa,“ řekl listu The Guardian José Carlos Teruel, který v městské radě Cádizu zodpovídá za místní pláže. „Kdykoli vane západní vítr, víme, že přijde další vlna mořských řas,“ dodal. Od letošního května už místní úřady v Cádizu odstranily z nejoblíbenější pláže La Caleta dvanáct set tun hnědé řasy s latinským názvem Rugulopteryx okamurae, včetně 78 tun během jediného dne.

Stejně jako mnoho jiných invazních mořských druhů se předpokládá, že se tato chaluha dostala do balastních nádrží lodí, které proplouvají Suezským průplavem a poté vypouštějí vodu z nádrží do Středozemního moře. Původně totiž pochází ze severozápadní části Tichého oceánu, kde k přemnožení nemá ideální podmínky.

Nahrávám video
Algoložka Yvonne Němcová k zamoření evropských pobřeží řasami
Zdroj: ČT24

Ve svém přirozeném prostředí žije v hloubkách mezi půl metrem a pěti metry, ve velmi průzračných vodách občas dosahuje hloubky až patnáct metrů. Jméno dostala podle japonského botanika Kintara Okamury, který byl největším japonským expertem na mořské řasy.

Nezvaný návštěvník

Za něco málo přes deset let se tento druh rozšířil do Gibraltarského průlivu, na většinu jižního pobřeží Španělska, Kanárské ostrovy, Azory a dále na sever do Kantaberského moře a Baskicka.

„Poprvé byla spatřena před deseti lety v Ceutě, španělské enklávě v severní Africe, výzkumníkem z univerzity v Málaze, ale úřady vždy reagují příliš pomalu,“ řekl Juan José Vergara, profesor biologie na univerzitě v Cádizu.

Chaluha Rugulopteryx okamurae
Zdroj: Biodiversity Heritage Library

„V první fázi se podobná invaze dá dostat pod kontrolu. Je to jako zachytit rakovinu v raném stadiu, než se rozšíří,“ dodal Vergara s tím, že řasy, které moře vyplaví na břeh, jsou jen zlomkem množství rozrůstajícího se pod hladinou.

„Ale teď už se invaze rozšířila do takové míry, že ji není možné kontrolovat. U jiných invazí mořských řas jsme viděli, že se situace po deseti nebo patnácti letech vrátila k normálu, ale mnoho vědců říká, že ještě nikdy neviděli invazi takového rozsahu,“ řekl Vergara serveru The Guardian.

Dopady na turismus i přírodu

Řasy mají velký dopad na místní ekonomiku, především na cestovní ruch v Cádizu a nedalekém městě Tarifa, které je oblíbené mezi windsurfaři, a také na rybolov, protože se zaplétají do rybářských sítí a vlasců a spotřebovávají kyslík z vody. K tomu přistupují náklady daňových poplatníků na jejich likvidaci.

Největší obavy ale vyvolává dopad řas na biologickou rozmanitost. Na pláži La Caleta vytlačily tyto invazní mořské řasy mnoho původních rostlin a vědci zatím netuší, jestli se jedná o dočasné, nebo nevratné poškození.

Řasa se přichytává ke skalám a jiným povrchům a také volně plave, čímž ničí původní druhy mořských řas. V této oblasti nemá žádné přirozené nepřátele a díky své schopnosti rozmnožovat se pohlavně i nepohlavně a absorbovat toxiny je podle odborníků prakticky nemožné ji vyhubit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...