Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.
Živelní pohromy jsou ničivější kvůli změně klimatu, říká nová studie
Změna klimatu je velmi nebezpečná už při oteplení o 1,3 stupně Celsia, které Země zažívá nyní, zdůrazňuje analýza. Jedná se o bilanční studii, která shrnuje dvacet let takzvaných atribučních výzkumů, tedy výzkumů, jež hledají souvislost mezi konkrétními ničivými katastrofami a vlivem lidské aktivity. Současně je to deset let, co vědecká skupina WWA začala fungovat.
„Změna klimatu není nějaká vzdálená hrozba. Zhoršila extrémní povětrnostní jevy, při nichž zahynulo více než 570 tisíc lidí. Tato studie by měla otevřít oči politikům, kteří lpí na fosilních palivech, jež ohřívají planetu a ničí životy,“ uvedla Friederike Ottová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně, která WWA spoluzaložila. „Pokud budeme dál spalovat ropu, plyn a uhlí, utrpení bude pokračovat,“ dodala.
Deset nejhorších meteorologických událostí
Studie se zaměřila na deset nejsmrtelnějších meteorologických událostí, které jsou součástí Mezinárodní databáze katastrof. Konkrétně se jedná o tři tropické cyklony, čtyři vlny veder, sucho a dvě povodně. Zkoumala události od roku 2004, kdy se poprvé začaly atribuční metody používat. Pro starší katastrofy vědci znovu analyzovali data – protože za tu dobu došlo k významnému zlepšení metod.
Výsledek byl jednoznačný: změna klimatu způsobená člověkem způsobila, že všech deset událostí bylo intenzivnějších a pravděpodobnějších, což přispělo k úmrtí nejméně 576 042 lidí. Podle vědců je přitom celkový počet úmrtí značně podhodnocený, protože je možné, že v oficiálních statistikách nebyly zaznamenány další miliony úmrtí v důsledku horka.
Případy úmrtí spojené s vlnami veder se ve velké části světa běžně nezaznamenávají, zejména v chudších zemích, které jsou přitom vůči vysokým teplotám nejzranitelnější.
Blížící se hranice oteplení o 1,5 stupně
Studie upozorňuje na nebezpečí extrémního počasí v současnosti, kdy oteplení dosahuje 1,3 stupně Celsia, a na nutnost nahrazení fosilních paliv. Svět je na cestě k tomu, aby se do konce tohoto století oteplil o 2,6 až 3,1 stupně Celsia, přičemž už do poloviny třicátých let jednadvacátého století pravděpodobně překročí hranici 1,5 stupně.
Tu vybrali experti z Mezivládního klimatického panelu jako varovnou, protože takové oteplení bude znamenat stále nebezpečnější vlny veder, sucha, lesních požárů a bouří. Výzkumníci tvrdí, že mnoha z 576 042 úmrtí bylo možné se vyhnout a že všechny země musí zvýšit úsilí o přizpůsobení se extrémnímu počasí.
Na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v České republice, připravili experti z WWA i sadu doporučení. V nich radí, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování – například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.
Jak se adaptovat na nemožné
Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit. Ničivé události se mohou stát tak častými, že na opatření nebude dost zdrojů – a podle modelů jich bude přibývat, dokud budou stoupající emise fosilních paliv klima ohřívat.
„S každým zlomkem stupně oteplení budeme svědky dalších rekordních událostí, které budou tlačit země na hranice jejich možností, bez ohledu na to, jak jsou připraveny,“ komentovala výsledky Joyce Kimutaiová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně.
Načítání...
