Očkování strana 2 z 5

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zapojili do špičkového mezinárodního výzkumu, který chce vyvinout co nejlepší systém pro testování vakcín proti leishmanióze, zákeřnému parazitárnímu onemocnění.

Nevhodné skladování potravin, prošlá doba trvanlivosti, neočkované děti nebo chybějící zdravotní dokumentace táborníků. Hygienici provedli v červenci 898 kontrol letních táborů, ve dvaceti případech rozdali pokuty v celkové výši 60 tisíc korun. Česká televize to zjistila z informací od všech krajských hygienických stanic. Nejvyšší možnou pokutu deset tisíc korun udělily hygieny v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Česká republika zaostává v boji proti viru HPV, který způsobuje několik druhů potenciálně smrtelných nádorů. Zejména ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou na nejlepší cestě, aby tam tato nemoc už nezabíjela vůbec. Studie vědců z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se pokusila zjistit, jak moc se větší proočkovanost vyplatí, ať už z hlediska počtu let dožitých ve zdraví, tak nákladů na případnou léčbu.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Objev monoklonálních látek proti sezonní chřipce by mohl změnit to, jak se proti této rozšířené chorobě už desítky let bojuje. Vědci věří, že budou účinnějším a elegantnějším řešením než současné léky i vakcíny.

Černým kašlem se od začátku letošního roku nakazilo v Česku 13 449 lidí. Za poslední týden přibylo 1210 nových případů, což je zhruba stejně jako v minulém týdnu. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Údaje za předchozí dva týdny mohly ovlivnit středeční státní svátky, v týdnu jim předcházejícím bylo nových případů přes 1600. Do statistik lékaři nahlásili také dvě další úmrtí související s nákazou seniorů, celkem jich je letos pět včetně jednoho dítěte.

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.

Během pandemie covidu-19 se technologie mRNA vakcíny ukázala jako bezpečná a rychle aplikovatelná. A teď se zkouší i proti dalším onemocněním – například proti melanomu. První studie proběhly úspěšně, a proto teď vědci očkování testují na větším vzorku pacientů.

Za uplynulý týden přibylo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1604 nakažených černým kašlem, za týden zatím nejvíc. Od začátku roku se nakazilo téměř jedenáct tisíc lidí. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku patnáct až devatenáct let, tvoří zhruba třetinu infikovaných. Nakazilo se také 148 dětí do jednoho roku. Ty může nemoc ohrozit, protože nemají ukončené očkování.

Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Už šest lidí se letos nakazilo meningokovou bakterií a skončilo v nemocnici. Devatenáctiměsíční neočkovaný chlapec zemřel. Po covidovém útlumu očekávají specialisté nárůst podobných případů. U rizikové skupiny adolescentů teď pojišťovny rozšířily úhradu vakcín.

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.