Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi

Po deseti letech vývoje dokončili australští vědci očkování, které může zachránit koaly před nemocí, která decimuje jejich populaci.

„Zabíjí koaly, protože ti onemocní tak silně, že nemohou lézt po stromech, aby si obstarávali potravu, nebo utéct před dravci – a samičky se navíc mohou stát neplodnými,“ popisují vědci nebezpečí chlamydií pro tyto australské vačnatce.

Před dvěma roky začal pilotní program, při němž se začaly pokusně očkovat koaly ve volné přírodě, aby vědci zjistili, jestli vakcína zabírá nejen v laboratorních podmínkách. Ukázalo se, že funguje.

  • Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže, proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – chlamydiózy.

A tak vědci z University of the Sunshine Coast (UniSC), kteří vývojem strávili více než deset let života, dostali tuto látku do volného prodeje. Tento týden ji totiž schválil australský regulátor veterinárních přípravků. Ochránci přírody tak mohou začít zvířata chránit ve vybraných populacích, jimž nemoc hrozí nejvíc. Nyní bude důležitá právě rychlost. „Některé kolonie, kde se nakazí až sedmdesát procent zvířat, se každým dnem přibližují vyhynutí,“ varují experti z univerzity.

Schválení je proto důležitým krokem: vědci doufají, že získají financování pro distribuci vakcíny do nemocnic pro divoká zvířata, veterinárních klinik i pro koaly v přírodě. Až doposud totiž pro nemocné koaly neexistovalo mnoho cest, jak nákazu zvládnout: koalám nakaženým chlamydiemi se obvykle podávají antibiotika, ale ta ničí střevní bakterie, jež jim umožňují trávit eukalyptové listy – jejich hlavní zdroj potravy – a mohou vést k hladu.

Ohrožené koaly

Koaly čelí v posledních desetiletích rostoucím hrozbám pro své divoké populace ve velké části východní Austrálie, a to z důvodů, jako je odlesňování, přírodní katastrofy, divoká zvěř a urbanizace. Zásadním problémem jsou i lesní požáry, jimž pomalí tvorové nedokáží uniknout.

Největším zabijákem jsou ale chlamydie, ty jsou příčinou až poloviny jejich úmrtí a zabíjí ročně tisíce koal. Některé pesimistické odhady varují, že v přírodě už zbývá jenom asi 50 tisíc těchto zvířat. Protože jsou jejich populace rozbité na menší skupinky, může se snadno stát, že některé z nich vyhynou už do konce století.

„Vakcína snižuje pravděpodobnost výskytu příznaků chlamydií u koal v reprodukčním věku a snižuje úmrtnost na tuto nemoc u volně žijících populací nejméně o 65 procent,“ uvedli autoři.

Vědci koaly očkují za použití pasti, kterou vybudují kolem kmene stromu, na kterém se zrovna zvíře nachází. Po anestezii ho naočkují a pak ho 24 hodin drží pod kontrolou. Zvíře je nakonec vypuštěno do volné přírody a označeno růžovou tečkou, aby se zamezilo opakovanému očkování jednoho zvířete.

Očkování zvířat žijících ve volné přírodě je stále dosti vzácné. V minulosti vědci naočkovali například tuleně na Havajských ostrovech a v Brazílii dostaly očkování proti chřipce opice lvíčci zlatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 33 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 4 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 6 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled