Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi

Po deseti letech vývoje dokončili australští vědci očkování, které může zachránit koaly před nemocí, která decimuje jejich populaci.

„Zabíjí koaly, protože ti onemocní tak silně, že nemohou lézt po stromech, aby si obstarávali potravu, nebo utéct před dravci – a samičky se navíc mohou stát neplodnými,“ popisují vědci nebezpečí chlamydií pro tyto australské vačnatce.

Před dvěma roky začal pilotní program, při němž se začaly pokusně očkovat koaly ve volné přírodě, aby vědci zjistili, jestli vakcína zabírá nejen v laboratorních podmínkách. Ukázalo se, že funguje.

  • Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže, proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – chlamydiózy.

A tak vědci z University of the Sunshine Coast (UniSC), kteří vývojem strávili více než deset let života, dostali tuto látku do volného prodeje. Tento týden ji totiž schválil australský regulátor veterinárních přípravků. Ochránci přírody tak mohou začít zvířata chránit ve vybraných populacích, jimž nemoc hrozí nejvíc. Nyní bude důležitá právě rychlost. „Některé kolonie, kde se nakazí až sedmdesát procent zvířat, se každým dnem přibližují vyhynutí,“ varují experti z univerzity.

Schválení je proto důležitým krokem: vědci doufají, že získají financování pro distribuci vakcíny do nemocnic pro divoká zvířata, veterinárních klinik i pro koaly v přírodě. Až doposud totiž pro nemocné koaly neexistovalo mnoho cest, jak nákazu zvládnout: koalám nakaženým chlamydiemi se obvykle podávají antibiotika, ale ta ničí střevní bakterie, jež jim umožňují trávit eukalyptové listy – jejich hlavní zdroj potravy – a mohou vést k hladu.

Ohrožené koaly

Koaly čelí v posledních desetiletích rostoucím hrozbám pro své divoké populace ve velké části východní Austrálie, a to z důvodů, jako je odlesňování, přírodní katastrofy, divoká zvěř a urbanizace. Zásadním problémem jsou i lesní požáry, jimž pomalí tvorové nedokáží uniknout.

Největším zabijákem jsou ale chlamydie, ty jsou příčinou až poloviny jejich úmrtí a zabíjí ročně tisíce koal. Některé pesimistické odhady varují, že v přírodě už zbývá jenom asi 50 tisíc těchto zvířat. Protože jsou jejich populace rozbité na menší skupinky, může se snadno stát, že některé z nich vyhynou už do konce století.

„Vakcína snižuje pravděpodobnost výskytu příznaků chlamydií u koal v reprodukčním věku a snižuje úmrtnost na tuto nemoc u volně žijících populací nejméně o 65 procent,“ uvedli autoři.

Vědci koaly očkují za použití pasti, kterou vybudují kolem kmene stromu, na kterém se zrovna zvíře nachází. Po anestezii ho naočkují a pak ho 24 hodin drží pod kontrolou. Zvíře je nakonec vypuštěno do volné přírody a označeno růžovou tečkou, aby se zamezilo opakovanému očkování jednoho zvířete.

Očkování zvířat žijících ve volné přírodě je stále dosti vzácné. V minulosti vědci naočkovali například tuleně na Havajských ostrovech a v Brazílii dostaly očkování proti chřipce opice lvíčci zlatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 12 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.