Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi

Po deseti letech vývoje dokončili australští vědci očkování, které může zachránit koaly před nemocí, která decimuje jejich populaci.

„Zabíjí koaly, protože ti onemocní tak silně, že nemohou lézt po stromech, aby si obstarávali potravu, nebo utéct před dravci – a samičky se navíc mohou stát neplodnými,“ popisují vědci nebezpečí chlamydií pro tyto australské vačnatce.

Před dvěma roky začal pilotní program, při němž se začaly pokusně očkovat koaly ve volné přírodě, aby vědci zjistili, jestli vakcína zabírá nejen v laboratorních podmínkách. Ukázalo se, že funguje.

  • Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže, proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – chlamydiózy.

A tak vědci z University of the Sunshine Coast (UniSC), kteří vývojem strávili více než deset let života, dostali tuto látku do volného prodeje. Tento týden ji totiž schválil australský regulátor veterinárních přípravků. Ochránci přírody tak mohou začít zvířata chránit ve vybraných populacích, jimž nemoc hrozí nejvíc. Nyní bude důležitá právě rychlost. „Některé kolonie, kde se nakazí až sedmdesát procent zvířat, se každým dnem přibližují vyhynutí,“ varují experti z univerzity.

Schválení je proto důležitým krokem: vědci doufají, že získají financování pro distribuci vakcíny do nemocnic pro divoká zvířata, veterinárních klinik i pro koaly v přírodě. Až doposud totiž pro nemocné koaly neexistovalo mnoho cest, jak nákazu zvládnout: koalám nakaženým chlamydiemi se obvykle podávají antibiotika, ale ta ničí střevní bakterie, jež jim umožňují trávit eukalyptové listy – jejich hlavní zdroj potravy – a mohou vést k hladu.

Ohrožené koaly

Koaly čelí v posledních desetiletích rostoucím hrozbám pro své divoké populace ve velké části východní Austrálie, a to z důvodů, jako je odlesňování, přírodní katastrofy, divoká zvěř a urbanizace. Zásadním problémem jsou i lesní požáry, jimž pomalí tvorové nedokáží uniknout.

Největším zabijákem jsou ale chlamydie, ty jsou příčinou až poloviny jejich úmrtí a zabíjí ročně tisíce koal. Některé pesimistické odhady varují, že v přírodě už zbývá jenom asi 50 tisíc těchto zvířat. Protože jsou jejich populace rozbité na menší skupinky, může se snadno stát, že některé z nich vyhynou už do konce století.

„Vakcína snižuje pravděpodobnost výskytu příznaků chlamydií u koal v reprodukčním věku a snižuje úmrtnost na tuto nemoc u volně žijících populací nejméně o 65 procent,“ uvedli autoři.

Vědci koaly očkují za použití pasti, kterou vybudují kolem kmene stromu, na kterém se zrovna zvíře nachází. Po anestezii ho naočkují a pak ho 24 hodin drží pod kontrolou. Zvíře je nakonec vypuštěno do volné přírody a označeno růžovou tečkou, aby se zamezilo opakovanému očkování jednoho zvířete.

Očkování zvířat žijících ve volné přírodě je stále dosti vzácné. V minulosti vědci naočkovali například tuleně na Havajských ostrovech a v Brazílii dostaly očkování proti chřipce opice lvíčci zlatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...