Očkování strana 4 z 5

Česko se potýká s prudkým nárůstem případů černého kašle – od začátku roku jich úřady evidují více než za předchozí čtyři roky dohromady. Podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové je problém i v tom, že část malých dětí začíná s očkováním proti tomuto onemocnění poměrně pozdě. Epidemiolog a rovněž místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula dodal, že černý kašel může mít velmi intenzivní projevy, čímž je možné ho odlišit od toho běžného.

Od začátku roku v tuzemsku prudce přibývá případů černého kašle. Příčin šíření nemoci, která je nebezpečná zejména pro malé děti, je více. Vakcinologové upozorňují, že jednou z nich je i změna očkovací látky.

Na ministerstvo zdravotnictví se obrátilo 125 lidí s žádostí o odškodnění kvůli zdravotní újmě způsobené očkováním proti covidu-19. Osmadevadesát žádostí resort zamítl a se sedmi lidmi je v soudním sporu. Odpovědnost za případnou újmu na sebe stát vzal v roce 2020.

Očkování proti černému kašli, které se v Česku dostává povinně v kojeneckém věku, nechrání lidi celoživotně. Odborníci proto doporučují nechat se během života aspoň jednou přeočkovat. Ročně tak podle dat společnosti Avenier učiní až třicet tisíc dospělých. Vakcína je vyjde na zhruba tisíc korun. Černý kašel je celorepublikově na vzestupu, nejvíce nakažených je v současnosti v Jihočeském kraji. Celkem se podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku s černým kašlem léčí přes 1200 lidí.

Nezvykle teplé únorové počasí podpořilo i aktivitu klíšťat. Ta začínají být aktivní, když teploty několik dní přesahují pět stupňů Celsia. Nejsou pouze v lese, ale také například v městských parcích. Odborníci proto varují, aby se lidé po procházkách prohlédli, a to zejména kvůli nemocem, které tito paraziti přenášejí – borelióze a encefalitidě. Proti druhé zmíněné nemoci se dá očkovat a podle odborníků je nyní na vakcínu nejvhodnější doba. „Člověku, který nebyl ještě očkován, se doporučuje, aby si nechal co nejdřív aplikovat první dávku vakcíny. Za měsíc druhou dávku vakcíny a čtrnáct dní poté, to znamená za jeden a půl měsíce, je již chráněn,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Očkovaní lidé by si měli zkontrolovat, jestli není čas na posilovací dávku. Nejdřív tři roky po prvním dokončení základního očkování, potom po pěti letech.

Jen za poslední dva dny laboratoře potvrdily 150 nových případů černého kašle, od začátku roku se nakazila téměř tisícovka lidí. Čtyřicet procent případů se týká starších školních dětí, několik jich leží v nemocnici s vážným průběhem nemoci. Nejohroženější jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají dokončenou první sérii povinného očkování. Ordinace proto také začínají uvažovat o přeočkování personálu.

V Česku letos rychleji přibývá nemocných s černým kašlem. Od začátku roku laboratoře potvrdily přes 630 případů, z toho jenom na jihu Čech stovku. To je třikrát více než za celý loňský rok. Dávivý černý kašel je převážně mezi dětmi a středoškoláky. Těžkému průběhu onemocnění zatím brání hlavně očkování dětí.

Od ledna v Česku lékaři zaznamenali čtyři případy spalniček, jeden loni v prosinci. Na sociální síti X o tom informoval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. V prosinci se spalničky do Česka podle Státního zdravotního ústavu vrátily po více než dvou letech. Podle studií Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) častěji s očkováním dětí váhají rodiče s vyšším vzděláním.

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stoupají. Za celé Česko překročily hranici epidemie. Všeobecná praktická lékařka Ludmila Bezdíčková uvedla, že pořád ještě není pozdě na očkování proti chřipce. Dalšími způsoby ochrany jsou pravidelný sport, vyvážená strava nebo dostatek spánku. Když už se člověk nakazí, měl by dávat pozor, ať se nepředávkuje paracetamolem – ten navíc tlumí pouze příznaky.

Od počátku koronavirové pandemie lékaři varovali, že by si nastávající matky měly dávat pozor na to, aby se nenakazily virem SARS-CoV-2. Obávali se vlivu této nemoci na zdraví nejen rodiček, ale i jejich potomků. Další výzkumy tyto obavy potvrdily, a to ve více oblastech. Nový výzkum nyní popsal další problém.

Výskyt spalniček v Evropě se za loňský rok zvýšil 45krát. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), podle níž je nutné dalšímu šíření této vysoce nakažlivé nemoci zabránit naléhavými opatřeními.

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.

O nové vakcíny proti covidu určené pro ty nejmenší není v Česku zájem. Do konce roku 2023 dostalo očkování pouhých 56 dětí, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Resort přitom v listopadu zajistil vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer pro celkem 1600 dětí, především pro ty chronicky nemocné. Jak ale zjistila Česká televize, ani rodiče takových pacientů o ně nejeví zájem. Lékaři jim navíc doporučují raději očkování proti chřipce.

Nemoc covid-19 dnes mnozí lidé berou skoro jako rutinní nepříjemnost podobnou chřipce a jiným sezonním nákazám. Čtyři roky po prvních zprávách o novém respiračním onemocnění jsou však jeho trvalejší dopady, známé jako "dlouhý covid", stále záhadou pro lékaře i pacienty, napsal deník The Washington Post (WP).

Osm měsíců se v České republice ptačí chřipka nevyskytla, ale stejně jako u „lidské“ chřipky zima usnadňuje šíření respiračních virů, takže v Evropě přibývá ohnisek této nemoci. A prvních deset je i v Česku.

Od Nového roku se rozšířilo hrazení nepovinných vakcín zdravotními pojišťovnami. Týká se to například očkování proti meningokoku B, které nově stát platí dospívajícím od čtrnácti do završení šestnácti let. Vakcinace je rozdělená do dvou dávek, aby byla hrazená pojišťovnou, musí být ve zmíněném věkovém rozmezí podána alespoň první z nich. Obdobně se od letoška mění i pravidla pro hrazení vakcíny proti HPV virům, pojišťovna ji nově proplatí dospívajícím od jedenácti až do završení patnácti let věku.

Ministerstvo zdravotnictví očekává podle náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) další nárůst počtu případů covidu-19 do Vánoc a znovu ve druhé polovině ledna. Současné počty případů i hospitalizací jsou podle dat resortu zdravotnictví nejvyšší od loňského října. Podle Pavlovice ale do nemocnic míří nemocní primárně s jinými potížemi, nikoliv kvůli stavu způsobenému koronavirem. Žádná plošná opatření ministerstvo nechystá.

Lidé si už nepamatují, jak vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.

Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.