Každoročně chřipka vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, průměrně na třináct dní. Prevencí lze zabránit více než pěti tisícům dní pracovní neschopnosti a socio-ekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun. Prevencí je očkování, ke kterému ministerstvo zdravotnictví (MZd) apeluje. Od ledna bude fungovat nový mechanismus, jak posoudit ekonomickou výhodnost úhrady konkrétní vakcíny ze zdravotního pojištění.
Socio-ekonomické ztráty jsou takové, které vzniknou kvůli pracovní neschopnosti jednotlivým složkám hospodářství – firmám v tom, co se nevyrobí, státu za nevybrané daně, zdravotním pojišťovnám za léčbu, příkladem může být i rodič starající se o nemocné dítě.
Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové náklady na léčbu nemoci jako takové tvoří asi třetinu ztrát, dvě třetiny jsou socioekonomické dopady. „Každý rok onemocní v České republice chřipkou přes milion lidí, máme každoročně přes dva tisíce úmrtí.“
Proti chřipce je očkováno sedm procent lidí
Proti chřipce je třeba očkovat každoročně, očkováno je podle Mackové zhruba pět až deset procent populace. Mezi seniory se pohybuje podíl očkovaných až ke 48 procentům, cílem strategie je navýšení o dalších dvacet procentních bodů.
„Populace stárne. Starší populace je více náchylná k virům,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Nízká proočkovanost není jen o tom, že máme více nemocných. Jsou to velké náklady, které jejich léčba přináší, a zbytečné zhoršení jejich zdravotního stavu.“
Nemoci dýchací soustavy, mezi které patří chřipka nebo covid-19, tvoří šestinu všech prostonaných dní, což podle MZd představuje 12,6 milionu dnů pracovní neschopnosti. Náklady na léčbu komplikací, jako je zápal plic, dosahují až třiceti tisíc korun za den hospitalizace.
V současné době podle Mackové dominuje covid-19. Do statistik, které zahrnují jen oficiální testy u lékaře, přibývá týdně několik tisíc případů. V pondělí jich bylo téměř sedmnáct set. „V říjnu očekáváme, že se to přelije a dominovat bude chřipka,“ uvedla.
Do Česka je podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví MZd Matyáše Fošuma objednáno 856 tisíc dávek proti chřipce a 723 tisíc dávek proti covidu-19. Obě byly aktualizované pro tuto sezonu podle aktuálních cirkulujících forem virů.
Objevují se i spalničky či černý kašel
Strategie se zabývá i dalšími chorobami, které jsou preventabilní očkováním. „V posledních letech se v Česku i v okolních zemích opět objevují spalničky, černý kašel nebo hepatitida A,“ upozornila Macková. Objevují se podle ní změnou klimatických podmínek i nemoci, které dříve na území Česka nebyly. Vakcíny mohou chránit i proti některým druhům rakoviny, které způsobuje lidský papilomavirus (HPV), jako je rakovina děložního hrdla.
V Česku jsou proti některým onemocněním, jako jsou spalničky, tetanus nebo záškrt, lidé očkováni povinně v dětském věku. „Pokles dětské proočkovanosti představuje riziko pro kolektivní imunitu a je třeba podnikat aktivní kroky na zvýšení proočkovanosti,“ dodala Macková.
Strategie zkoumá i důvody, proč lidé očkování odmítají, a dezinformace, které o něm kolují. Jako důležitý se ukazuje nejen dostatek informací, ale i vnější motivace nebo dostatek příležitostí očkování bez zbytečných bariér absolvovat.
Podle Válka se ukazuje, že úhrada vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, kdy si ji lidé sami nemusí platit, sama o sobě ke zvýšení zájmu nestačí. Například proti chřipce se mohou zdarma očkovat lidé nad 65 let, proti klíšťové encefalitidě nad padesát let.
Přesto stát připravil mechanismus, jak lépe posuzovat ekonomický přínos nových vakcín, které by pojišťovny mohly hradit. Zvažuje se například očkování proti pásovému oparu, černému kašli v dospělosti nebo žloutence typu A. Právě s jejím nárůstem se Česko potýká, podle Mackové zemřelo letos už osmnáct lidí a případů je více než patnáct set.
