Evropská komise schválila injekci na prevenci HIV

Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný.

Jedná se o látku lenakapavir, která se bude prodávat pod názvem Yeztugo. V červnu byl lék schválen i regulačními orgány ve Spojených státech. Jeho autoři i epidemiologové věří, že by mohl hrát důležitou roli v boji proti viru HIV, jenž způsobuje nemoc AIDS.

Vývoj společnosti Gilead, který vede právě Tomáš Cihlář, o využití této látky informoval loni, prestižní vědecký žurnál Science to označil za vědecký objev roku. Jedná se o injekční léčbu, která má podle studií asi 99,9procentní účinnost a dokáže ochránit zranitelné osoby před nákazou na dobu asi půl roku. Funkčně se tak přibližuje vysoce účinné vakcíně.

„Pokud bychom zvládli dvakrát ročně podat lidem lenakapavir, stejně jako například očkování proti chřipce, mohli bychom chránit veřejnost před šířením HIV,“ uvedl Cihlář nedávno pro web CzechCrunch.

Tomáš Cihlář (vlevo) se stal i osobností roku 2024 časopisu Time
Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

„Mechanismus účinku toho léku je úplně odlišný než všechny ostatní látky, které proti HIV máme,“ vysvětlil pro Českou televizi biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Útočí úplně na poslední stadium životního cyklu viru, kdy skládá virové částice a brání jejímu vzniku,“ popisuje Konvalinka a dodává: „To je něco, co jsme si vůbec nedokázali představit, že by šlo. Ale týmu vedenému Tomášem Cihlářem se po podařilo.“

„Máme teď vlastně chemické očkování,“ vysvětluje Konvalinka, jakou změnu tato látka přináší. V minulosti se už využívala pro léčbu nemoci, ale její nové použití je ještě jiné: „Dvakrát do roka si dojdete k lékaři na injekci a nedostanete infekční chorobu. Jsem přesvědčený o tom, že brzy bude schválená i použití jednou ročně, což už je vlastně hodně podobné očkování,“ konstatuje Konvalinka.

Nahrávám video

Účinnost ověřená testy

Gilead Sciences provedla dvě rozsáhlé klinické studie tohoto léku. První z nich, do které se zapojily přes dva tisíce žen v subsaharské Africe, vedla ke snížení infekcí o sto procent a prokázala tak, že je nejen komfortnější, ale zejména účinnější než lék Truvada, který sice funguje obdobně, ale formou pilulky, která se musí užívat denně.

Ve druhé studii, do které se zapojily více než dva tisíce mužů a osob různých genderových identit, byly zaznamenány pouze dva případy nákazy. Míra prevence tak dosáhla 99,9 procenta, což opět překonává lék Truvada.

Jako nežádoucí účinky přípravku byly hlášeny reakce v místě vpichu injekce, bolesti hlavy a nevolnost.

Problém s cenou

Výsledky léku jsou sice výjimečné, ale výjimečně drahý byl také jeho vývoj, což se odráží na ceně přípravku. Ta je zatím pro širší nasazení do zranitelných chudých populací nepoužitelná. V USA stojí 28 218 dolarů (v přepočtu 609 512 korun) na rok.

V současné době se hledají cesty, jak cenu snížit, aby se látka mohla dostat ke skupinám, jež lék opravdu potřebují. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je virem HIV nakažených asi 39,9 milionu lidí, takže potenciálních osob, jež by tuto léčbu využily, je víc než dost.

„Pracujeme na tom, aby byl Yeztugo dostupný pro každého, kdo ho potřebuje nebo chce, a očekáváme široké pojistné krytí,“ uvedla už letos v červnu mluvčí společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.