Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc nemocných je za první pololetí v Praze, následuje kraj Středočeský a po něm Moravskoslezský. V Praze za prvních šest měsíců evidují přes 240 případů, to je šestkrát víc než za celý loňský rok. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova.
„Ve srovnání s předchozími měsíci dochází k významnému nárůstu případů, což potvrzuje, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o pokračující trend zvýšeného výskytu onemocnění. Zvláště znepokojivý je počet nemocných dětí,“ uvedla ředitelka epidemiologického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
Od začátku roku do konce června pražští hygienici zaznamenali 242 případů virové hepatitidy typu A, z toho 39 u dětí. Za červen je to 91 nemocných. Mezi nakaženými dominují muži, kteří tvoří sedmdesát procent všech případů. Zhruba třetinu nemocných tvoří osoby bez domova.
„Paní, která vykazovala příznaky zejména tím, že už měla žluté bělmo a značně zažloutlou pokožku, naložili naši terénní pracovníci do služebního vozu a odvezli ji na infekční oddělení na Bulovku. Tam u ní krevní testy žloutenku typu A potvrdily,“ popsal jeden z případů vedoucí sociálních služeb Naděje pobočky Praha Aleš Strnad.
Podle lékařů Fakultní nemocnice Bulovka situace v Česku opravdu není dobrá, nárůst pacientů vnímají už od konce loňského roku. „Bohužel počet naočkovaných jedinců nebo ještě těch, kteří tento typ žloutenky prodělali v minulosti, je velmi málo. Zbytek je takzvaná vnímavá, zranitelná populace,“ řekl David Jilich z infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Případů žloutenky přibývá i v dalších krajích
Žloutenka se šíří i v dalších krajích. Po Praze je to Středočeský kraj, kde bylo od začátku roku celkem 135 nemocných, v červnu jich přibylo 22. Třetí příčku zaujímá Moravskoslezský kraj, který za první půlrok hlásí 104 nemocných, v červnu 8. Přehled nemocných v dalších krajích ukazuje interaktivní mapa.
Krajské hygienické stanice po nahlášení případu lékařem vždy provádějí epidemiologické šetření, při kterém mimo jiné zjišťují, kde se infikovaný mohl nakazit a dále vytipovávají osoby, které se mohly od nahlášeného pacienta nakazit. „U těch zavádíme přísná opatření proti šíření onemocnění. Ve většině případů všichni zúčastnění spolupracují a dodržují nařízená opatření,“ uvedla Marešová.
Import ze zahraničí
V Jihomoravském kraji například hygienici zjistili, že devět z šestnácti případů onemocnění si pacienti přivezli ze zahraničí. „Země importu byly Senegal, Portugalsko, Indie, Ukrajina, Itálie, Španělsko a Francie. Ve třech případech byly zjištěny kontakty s bezdomovci z jiných krajů,“ upřesnila ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské krajské hygienické stanice Renata Ciupek.
Hygienici spolupracují nejen s nemocnými, ale také s jejich zaměstnavatelem nebo školou, kam docházejí, v případě bezdomovců se obracejí na neziskové organizace a sociální odbor magistrátu.
„Pracovníci Krajské hygienické stanice edukují zejména školská zařízení a provozovatele letní dětské rekreace ve smyslu nutnosti dodržování základní prevence. Potravinářské provozy pak edukují s důrazem nejen na hygienu, ale také na vhodnost preventivního očkování zaměstnanců kuchyní, kteří jsou pak vakcinací chráněni před onemocněním. Tím pádem onemocnění nešíří a nemusí být vyřazeni z provozu,“ poznamenala Ciupek.
Virová hepatitida A je vysoce nakažlivé onemocnění virového původu, které se přenáší zejména neumytýma rukama, přímým kontaktem s nakaženým, kontaminovanými potravinami nebo povrchy. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce: zvýšenou teplotou, únavou, nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností či zvracením. Mezi typické projevy patří také tmavá moč, světlá stolice a zežloutnutí kůže a očního bělma. Zatímco u dětí mívá nemoc často mírný průběh, u dospělých může být závažnější a v ojedinělých případech může vést i k jaternímu selhání.
Očkování je nejúčinnější formou ochrany
Věnovat zvýšenou pozornost hygienickým návykům a zvážit očkování by měli všichni. „To platí nejen pro osoby bez domova, ale i pro běžnou populaci, která může přijít do kontaktu s onemocněním,“ řekla Marešová.
Očkování je v současné situaci dle hygieniků nejúčinnější formou ochrany. „Vakcína je běžně dostupná u praktických lékařů, pediatrů i v očkovacích centrech a zdravotní pojišťovny na očkování přispívají. Vakcína se podává ve dvou dávkách a spolehlivě zajišťuje dlouhodobou ochranu,“ uvedli.
Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství a primáře infekčního oddělení nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého je nicméně problém v tom, že očkování není zdarma. „Pojišťovny sice přispívají, ale většinou ne celou částku a je s tím spojené vyřizování,“ podotkl. Dvě dávky vycházejí zhruba na 1700 korun.
Hlavní hygienička Barbora Macková v květnu uvedla, že chce jednat o jeho úhradě z veřejného zdravotního pojištění.
Cíleně se v současné době podle Státního zdravotního ústavu proti hepatitidě očkují bezdomovci a další rizikové skupiny, včetně očkování po kontaktu s nakaženým. Hygienici intenzivně spolupracují s neziskovými organizacemi a zajišťují očkování jejich klientů i terénních pracovníků. Od začátku roku tak bylo v Praze očkováno čtyři sta lidí.
Varování před epidemií
Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) varuje před epidemií žloutenky typu A v České republice, ale i na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku. Dohromady tyto země od ledna nahlásily přes dva tisíce případů, uvedlo ECDC v tiskové zprávě.
„Situace není v České republice dramatická, ale zároveň není vhodné ji jakkoli podceňovat, průběžně ji sledujeme jak po stránce epidemiologické, tak po stránce virologické prováděním sekvenací,“ sdělila Macková.
Podle ECDC je také třeba přizpůsobit osvětu potřebám a znalostem populace s vyšší pravděpodobností nákazy. „Poskytovat informace v několika jazycích, přizpůsobené různým úrovním gramotnosti, a řešit fámy a dezinformace, které mohou kolovat,“ doporučuje centrum.
Český Státní zdravotní ústav o narůstajícím počtu případů hepatitidy A informoval už začátkem května. Více nemocných bylo v tuzemsku naposledy v roce 2016, kdy se nakazilo 930 osob, v letech 2015 a 2017 jich bylo přes sedm set.
