Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.

V Evropě mrzlo, až praštělo, na opačné straně světa ale v lednu 1788 sálalo spalující vedro. Muži, kteří opouštěli v sydneyském přístavu jedenáct britských lodí, se ochlazovali v mořské vodě, ale kapitán Arthur Philip stál na pevnině. Do země zarazil vlajku zvanou Union Jack a oficiálně tak založil britskou kolonii Austrálie.

Jeho posádka vezla nejen zásoby a trestance, kteří se měli stát základem tohoto nového světa, ale také virus pravých neštovic. Stačil rok a nemoc, kterou Britové přinesli, způsobila mezi původními obyvateli epidemii, jež skončila jednou z největších depopulací v dějinách.

Historici dlouho marně zkoumali, jak se virus do Austrálie dostal. Teď poprvé zjistili, že to nemohlo být jinak než právě na borovicových (z Pobaltí dovážených) palubách První flotily. Vědci současně popsali, že mrtvých Australanů bylo mnohem víc, než se doposud předpokládalo.

Epidemiologická záhada

Až doposud se vědci možnosti, že neštovice připluly spolu s Brity, spíše bránili – nikoliv z ideologických důvodů, ale protože jim přišla nepravděpodobná. Britům totiž trvalo několik měsíců, než se ze své vlasti do nové kolonie dostali – a to muselo fungovat lépe než ta nejlepší karanténa. Plavba této flotily je navíc dobře popsaná, protože kapitáni jednotlivých lodí si museli vést palubní deníky. A v nich se neobjevují žádné záznamy o nakažených.

Proto se v posledních letech objevila alternativní vysvětlení. Třeba že neštovice mohly proniknout na nejmenší světadíl ze severu, kvůli kontaktu s Indonésií, kde virus už v populaci koloval několik století.

To teď epidemiologové vyvrátili. Pomocí moderních modelů prokázali, že tato „severní cesta“ nemohla sloužit jako zdroj nákazy pro celý kontinent. Neexistuje způsob, jak by se neštovice epidemicky rozšířily od severu až k oblasti u Sydney. Jediným možným zdrojem tedy musela být britská flotila. Ale jak?

Epidemie v lahvi

Autoři nové studie se domnívají, že na to přišli. Za epidemii podle nich mohlo očkování. Lodní lékaři britského loďstva transportovali na plavbách drobné lahvičky s odpudivým obsahem – byly v nich strupy po neštovicích, které se v té době používaly pro očkování. Jejich obsah se zřejmě nějak dostal mezi domorodce, kteří neměli – na rozdíl od námořníků a trestanců – žádné protilátky.

Podle autorů výzkumu by dokonce bylo možné, že došlo k úmyslnému vypuštění viru, pro to ale nemají žádné důkazy.

V každém případě byla následná epidemie strašlivá. Etnologové odhadují, že Austrálie byla v době evropské kolonizace velmi řídce osídlená. Žilo tam odhadem 2,3 milionu původních obyvatel – lidí, kterým se dnes říká Aboridžínci.

Podle odhadů mohlo zemřít během pouhých několika let až osmdesát procent lidí, pro které byla Austrálie domovem po dobu možná až šedesát tisíc let. Samotný kapitán a výše zmíněný zakladatel kolonie Arthur Philip odhadoval, že jen kolem Sydney zemřela nejméně polovina domorodců, s nimiž se setkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 16 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 20 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.