Josef Beran

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

V pondělí ráno zemřel nejstarší slovenský kardinál Jozef Tomko. Bylo mu 98 let. Na webu to oznámila Slovenská biskupská konference. Tomko celý svůj život působil v Římě, kde se stal biskupem a později kardinálem. Spolupracoval například s šesti papeži nebo s exilovaným českým kardinálem Josefem Beranem.

Už na konci 40. let si dali komunisté za cíl zničit katolickou církev. Obávali se jejího vlivu na veřejnost, a proto se rozhodli vymazat z veřejného povědomí biskupy, které roky izolovali na několika tajných místech v celé republice. Biskupové trpěli v internaci i hlady, nevěděli, kde jsou a nesměli se stýkat s okolím. Mnozí pak vlivem prožitých útrap zemřeli. U tří z nich probíhá v současnosti proces blahořečení.

Josef Šupa se v roce 1957 s kamarády doslova prostříhal přes elektrické dráty do Rakouska. Víc než rok tam žil v uprchlickém táboře, pak dostal vízum do Ameriky. Tam se rozhodl stát knězem, vystudoval teologii v Římě a po návratu do Spojených států pracoval jako vojenský kaplan. Po sametové revoluci pomohl založit duchovní službu v Československé armádě. Letos se kněz v penzi vrátil z Ameriky natrvalo do vlasti.

Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v rozsáhlém videoarchivu pomůžou tipy webu ČT24, zaměřené zejména na filmy, seriály a kulturní pořady. Tentokrát to jsou dokumenty o významných mužích různých oborů: od umění přes sport až po vědu.

Jana Palacha připomněla v předvečer 50. výročí jeho oběti vzpomínková mše v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Sloužil ji kněz a bývalý disident Tomáš Halík, který vyzdvihl Palachovu památku a oběť, hovořil ale i o současné situaci v politice a společnosti.

Vzdoroval nacistickému i komunistickému režimu a inspiroval hnutí za občanská práva a svobodu náboženství. Jeho dlouholetá protiprávní internace se stala symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a demokratickému světu připomínala osud Československa. Kardinál Josef Beran byl mužem svědomí, který v boji za své ideály přišel o svobodu i vlast. V sobotu 29. prosince uplynulo 130 let od jeho narození.

Kardinál Dominik Duka odsloužil v chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha slavnostní bohoslužbu u příležitosti návratu kardinála Josefa Berana do vlasti. Rakev s Beranovými ostatky bude až do pondělka vystavena a poté v katedrále uložena do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Chvíle, kdy se komunisté přes volební porážku dožadují stále většího podílu na moci, patří podle kardinála Dominika Duky k rozhodným hodinám českého národa. „O to větší zodpovědnost je na hlavě státu, aby zaznělo rozhodné slovo,“ řekl Duka ve svém kázání při mši v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou sloužil u příležitosti repatriace kardinála Josefa Berana. Za svá slova sklidil Duka bouřlivý potlesk přítomných.

Dějiny Československa ovlivnily život kardinála Josefa Berana tak jako málokoho jiného. Muž, kterého věznili nacisté i komunisté, se svých ideálů nevzdal. Odmítal mlčet, vyjadřoval se k věcem veřejným a komunisté jej za to dlouhé roky drželi v izolaci. Za své přesvědčení nakonec neváhal obětovat ani domov. Neústupnost, kterou ve svém boji za svobodu projevil, mu vynesla úctu celého svobodného světa.