V Rokytnici nad Rokytnou, Horním Újezdu a Babicích na Třebíčsku si připomněli kněze, kteří se stali oběťmi komunistického režimu ve vykonstruovaném procesu počátkem padesátých let. Na fary, ve kterých duchovní do svého zatčení žili, nechal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) umístit tabulky s jejich údaji. Připomínají Jana Bulu, Václava Drbolu a Františka Pařila.
K rokytnické faře přišel ve čtvrtek i pětaosmdesátiletý František Hlouch, který má s komunistickou perzekucí osobní zkušenost. Stejně jako Bula byl v dubnu 1951 zatčen i jeho bratr, který se s mladým farářem přátelil. Odsoudili ho na pětadvacet let vězení, domů se vrátil s podlomeným zdravím.
Pamětní kněžské tabulky jsou součástí projektu Poslední adresa. Jejich místo je tam, odkud lidé odešli do vězení a už se nikdy nevrátili. „Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil jsou prvními oběťmi komunistických represí z řad církve, které projekt připomene,“ řekla koordinátorka projektu z Ústavu pro studium totalitních režimů Edita Jiráková.
Václav Drbola sloužil do svého zatčení v červnu 1951 na faře v Babicích, František Pařil, zatčený o měsíc později, se staral o věřící v Horním Újezdě. Oba zemřeli na popravišti 3. srpna 1951. Jan Bula je následoval 20. května 1952 v nedožitých dvaatřiceti letech.
Záminkou k rozpoutání monstrprocesů byla střelba ve škole
Záminkou k rozpoutání monstrozních procesů se stala střelba v babické škole 2. července 1951, kde byli zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru. V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z toho 11 k trestu smrti.
Pamětní kniha dostupná na webu Horního Újezdu popisuje v roce 1951 ty, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, jako teroristy naslouchající Hlasu Ameriky a chystající se na převrat. „Toto řádění podporovali páni faráři, kteří dali klidně učení Kristovo stranou a podporují vraždy, “ stojí v pamětní knize.
Historik Martin Tichý připomněl, že Státní bezpečnost (StB) působila ve vesnicích na Třebíčsku dlouho před událostmi v Babicích. „Určitě připravovala proces s místními rolníky za účelem zastrašit je a přimět je vstoupit do JZD a zároveň eliminovat vliv farářů, kteří měli autoritu,“ řekl MartinTichý.
„Babický případ je složitý. Oběti na životech byly jak na chodbě babické školy, v poli u Bolíkovic i na popravištích v Jihlavě a v Praze. To samo v sobě nese jistou nejednoznačnost. Zároveň je opravdu zřejmé, že dotyční duchovní neměli nic společného s vraždami jako takovými, dva ze tří navíc v době vraždy seděli v jihlavském vězení,“ vysvětluje autor knihy Babické vraždy a historik Michal Stehlík.
Biskupství usiluje o Bulovo a Drbolovo blahořečení
V Babicích stojí pomník připomínající zastřelené funkcionáře. Popraveného faráře připomíná busta odhalená v roce 2013. Brněnské biskupství usiluje o Bulovo a Drbolovo blahořečení.
„První, diecézní fáze, která měla shromáždit údaje o kněžích, skončila v roce 2015. V červnu 2017 Řím rozhodl, že diecézní fáze byla v pořádku,“ řekl Jan Růžička, který se zabývá kanonizačním řízením v brněnské diecézi. Kdy bude rozhodnuto, zda byli kněží skutečnými mučedníky, ale podle něj nelze odhadovat.
