Komunističtí kati je v roce 1952 popravili v procesu známém jako Babice. Teď katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola nastoupili cestu mezi vyvolené, které katolická církev oficiálně označuje za svaté. První fázi složitého a dlouhého procesu, který by mohlo završit svatořečení ve Vatikánu, ukončila církev slavnostním obřadem v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně.
Komunisté je zavraždili v procesu Babice. Svědectví teď míří do Říma
Mezi osobnostmi z celého světa, které Řím dosud prohlásil za světce, je zatím celkem šestnáct jmen spojených s českou historií. Mezi nejznámější patří například věrozvěstové Cyril a Metoděj, svatý Václav, Anežka Česká nebo Jan Nepomucký.
„Byli zavražděni, protože byli kněží“
První část procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly v sobotu symbolicky uzavřela zapečetění spisu biskupské kurie v Brně. Tisícistránkový spis nyní čeká cesta do Říma v uzavřených schránkách. Druhá fáze je v rukou Kongregace pro blahořečení a svatořečení v Římě.
Jan Bula a Václav Drbola
„Dopadla na ně zloba zločinného režimu, který chtěl vyvolat strach,“ řekl v katedrále na Petrově biskup Vojtěch Cikrle. Kanonizační proces má dvě fáze – první v diecézi, druhou v Římě. Diecézní fáze v případě Buly začala v roce 2004, u Drboly v roce 2011. Cílem první fáze je sesbírat důkazy. Jde vlastně o specifický soudní proces s danými pravidly.
Před tribunálem hovořili pamětníci, historikové pátrali v archivech, snažili se zjistit co nejvíce o životě, díle, ctnostech i smrti Buly a Drboly. „Je nepochybné, že trest smrti dostali kvůli tomu, že byli kněží,“ řekl historik Jan Růžička. Jako laici by prý nejspíš hrdelnímu trestu unikli. Režim však chtěl očernit církev a do procesu vtáhl kněží, kteří za babické události ve skutečnosti nenesli vinu.
V červenci roku 1951 byli v budově školy v Babicích na Třebíčsku zavražděni tři funkcionáři Místního národního výboru. Vražda se stala záminkou ke spuštění obřího vykonstruovaného procesu namířeného především proti soukromým sedlákům a katolické církvi. Mezi popravenými byli také tři kněží, včetně Jana Buly a Václava Drboly.
Spis s pečetí připravený pro Vatikán
Po úvodním kázání v kostele svatého Petra a Pavla přinesli notáři šest přepravních schránek s originály spisu a jeho překladem do italštiny. Následovalo veřejné zasedání k uzavření diecézního řízení včetně potvrzení všech vykonaných právních úkonů.
Jan Bula se narodil v roce 1920 v Lukově na Třebíčsku a v roce 1945 byl v Brně vysvěcen na kněze. Dne 30. dubna 1951 zatkla Jana Bulu Státní bezpečnost a v listopadu téhož roku byl v Třebíči odsouzen k trestu smrti. Popraven byl v Jihlavě 20. května 1952. V prosinci 1990 byl soudně rehabilitován. Kanonizační proces Jana Buly začal v Brně v roce 2004.
Václav Drbola se narodil roku 1912 ve Starovičkách na Břeclavsku. Za kněze byl vysvěcen v Brně v roce 1938. Příslušníci Státní bezpečnosti zatkli Václava Drbolu 17. června 1951 a za necelý měsíc byl v Jihlavě odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 3. srpna 1952. V letech 1990–97 byl soudně rehabilitován. Kanonizační proces zahájen v Brně roku 2011.
Zapečetěné schránky do Říma v lednu dopraví postulátor Karel Orlita. Délku římské fáze podle něj nelze příliš odhadovat. „Nejsou dané lhůty. Velmi záleží na různých okolnostech, velikosti spisu, případných těžkostech. Domnívám se, že nejkratší doba je třeba pět let,“ uvedl Orlita.
45 minut
Události: První fáze kanonizace popravených kněží ukončena
„Blahořečení je součástí církevně-právního procesu s jasně danými pravidly, která se v průběhu let vyvíjela do současné podoby. Při šetření je zkoumána pověst svatosti nebo mučednictví a ctnostný život nebo mučednická smrt,“ vysvětluje moderátor kanonizačních řízení v Brněnské diecézi historik Jan Růžička.
„Zároveň je proces zaměřen na to, že blahoslavený má být vzorem života pro křesťany dneška i v budoucnu. Blahoslavený nebo světec jsou tedy lidé, o kterých jsme přesvědčeni, že jejich život nebo smrt byly takové, že dosáhli života věčného a jsou u Boha v nebi,“ dodal Jan Růžička.
- sv. Metoděj (813–885) – věrozvěst na Velké Moravě
- sv. Cyril (827–869) – věrozvěst na Velké Moravě
- sv. Gorazd (840–900) – nástupce Metodějův
- sv. Ivan (9. století) – poustevník ve Svatém Janu pod Skalou
- sv. Ludmila (860–921) – první pokřtěná česká kněžna, vychovatelka sv. Václava
- sv. Václav (907–935) – český kníže, zavražděný svým bratrem Boleslavem
- sv. Vojtěch (956–997) – druhý pražský biskup a misionář v Prusku
- sv. Radim (přelom 9. a 10. století) – nevlastní bratr sv. Vojtěcha, první arcibiskup ve Hnězdně
- sv. Prokop (zemřel 1053) – spoluzakladatel a první opat Sázavského kláštera
- sv. Hedvika Slezská (1174–1243) – slezská kněžna
- sv. Anežka Česká (1211–1282) – zakladatelka Anežského kláštera v Praze a Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou
- sv. Zdislava (1220–1252) – zakladatelka špitálu v Jablonném
- sv. Jan Nepomucký (zemřel 1393) – generální vikář mučený a shozený z Karlova mostu
- sv. Jan Sarkander (1576–1620) – umučený za českého stavovského povstání
- sv. Klement Maria Hofbauer (1751–1820) – vlivný varšavský a vídeňský kněz
- sv. Jan Nepomuk Neumann (1811–1860) – český misionář a první světec v USA
