Československo strana 3 z 5

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Tank číslo 23, který před 80 lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, zakončila vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Pobyt amerického básníka Allena Ginsberga v Praze na jaře 1965 poznamenal nejen jeho samotného, ale také českou kulturu. Od této návštěvy uplynulo šedesát let – a byla to skutečně jízda jako na tobogánu, nahoru i dolů, oslavování oficiální i neoficiální, obdiv, volba králem majálesu, komunistická i prezidentská zášť, zájem StB a nakonec vyhoštění.

Česko už je skoro jednadvacet let členem Evropské unie. Vstoupilo do ní 1. května 2004. O bližší kontakty s Evropskými společenstvími ale usilovaly už komunistické úřady. Dokumenty, které zveřejnili archiváři z ministerstva zahraničí, dokazují, že tím diplomaty oficiálně pověřila v roce 1986 tehdejší vláda.

Na Expo, které se koná v japonské Ósace na ostrově Jumešima, vyrazí v červnu česká expedice automobilových veteránů zvaná Robot. Inspiruje se Expedicí Sakura, která se v roce 1970 vydala z Československa na světovou výstavu autostopem.

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.

Od poslání dopisu, který pozdější první český prezident Václav Havel adresoval tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi, uplynulo padesát let. Havel v listu popsal situaci, v níž se dle něj nacházela společnost v době normalizace – hovořil o ponížení, strachu či pokrytectví. Kopie dokumentu se následně dostala do rukou i zaměstnancům Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Za přečtení dopisu dostalo vyhazov pět lidí.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Evženie a Elisabeth byly dvě zhruba pětadvacetileté dívky, které na přelomu třicátých a čtyřicátých let pracovaly pro Československou tajnou službu. Elisabeth získávala informace v advokátní kanceláři v Ratiboři a zbrojovce v Dessau. Gestapo ji ale odhalilo a nechalo popravit. Evženie byla také zatčena, ale později propuštěna. Jejich osudy mapuje nová výstava ve Znojmě.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.

Archiv bezpečnostních složek v pondělí spouští web věnovaný občanům Československa, které nacisté zavraždili na popravištích Třetí říše. Dosud nejrozsáhlejší takový projekt nejprve představí padesát biografií, další budou postupně přibývat.

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.

Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985. Policie podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou.

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.