Československo strana 3 z 5

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

Jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu, byla Milada Horáková. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

„Kdybychom bývali odsun sovětských vojsk protahovali, tak kdo ví, jak by to všechno dopadlo,“ řekl v 90′ ČT24 moderovaných Jakubem Musilem občanský aktivista, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, podle něhož se v Sovětském svazu mohli za určitých okolností dostat k moci „jestřábi“, kteří s odchodem vojáků z Československa po sametové revoluci nikdy nesouhlasili. Dohodu o odsunu podepsali zástupci obou zemí v Moskvě 26. února 1990. Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk z Československa byl v Praze podepsán 25. června 1991 a o dva dny později opustil zemi poslední voják okupačních jednotek. „Opět jsme se stali svobodnou zemí. A zárukou toho, abychom svobodu, kterou jsme si vybojovali v průběhu sametové revoluce, udrželi, bylo, abychom nebyli zemí okupovanou sovětskou armádou,“ prohlásil Kocáb, který tehdy působil jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. Plavidlo je důležité pro české dějiny, protože po první světové válce evakuovalo první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.

Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Tank číslo 23, který před 80 lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, zakončila vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Pobyt amerického básníka Allena Ginsberga v Praze na jaře 1965 poznamenal nejen jeho samotného, ale také českou kulturu. Od této návštěvy uplynulo šedesát let – a byla to skutečně jízda jako na tobogánu, nahoru i dolů, oslavování oficiální i neoficiální, obdiv, volba králem majálesu, komunistická i prezidentská zášť, zájem StB a nakonec vyhoštění.

Česko už je skoro jednadvacet let členem Evropské unie. Vstoupilo do ní 1. května 2004. O bližší kontakty s Evropskými společenstvími ale usilovaly už komunistické úřady. Dokumenty, které zveřejnili archiváři z ministerstva zahraničí, dokazují, že tím diplomaty oficiálně pověřila v roce 1986 tehdejší vláda.

Na Expo, které se koná v japonské Ósace na ostrově Jumešima, vyrazí v červnu česká expedice automobilových veteránů zvaná Robot. Inspiruje se Expedicí Sakura, která se v roce 1970 vydala z Československa na světovou výstavu autostopem.

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.