Československo strana 3 z 5

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Před pětasedmdesáti lety zlikvidovali komunisté soukromá knižní nakladatelství a s nimi tisíce výtisků. Československá vláda tehdy přijala zákon, který nakladatelům zakazoval činnost a nahradil je centrálně plánovaným monopolem kontrolovaným cenzurou. Odkaz umlčených nakladatelů připomíná nyní výstava v Muzeu literatury a dlouhodobě jejich potomci.

Němci mohou od začátku dubna držet pro svou potřebu 50 gramů marihuany a pěstovat až tři rostliny, vzniknout můžou i takzvané konopné kluby. Jeden takový si v bavorském Aschheimu chce založit český rodák Wenzel Václav Červený, který roky za legalizaci konopí bojoval. Radnice se ale bojí proměny v drogové doupě. Jako překážku mu postavili dětské hřiště, vedle kterého klub dle zákona stát nesmí. Pro 168 hodin natáčela o takzvaném konopném králi Eva Koryntová.

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.

Škoda 1000 MB bylo pro mladoboleslavskou automobilku velice revolučním modelem. Bohužel ale bylo také na velmi dlouhou dobu poslední, o kterém šlo něco takového říct. Z dosavadní klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol přešla tehdy Škodovka (respektive AZNP) na koncepci vše vzadu. Jenomže u ní se zasekla téměř na čtvrt století. A dva novější modely, které přišly po Embéčku, měly vlastně spíše charakter faceliftu, než že by to byla úplně nová auta.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Před 85 lety vyrazil z Prahy do Londýna první vlak plný židovských dětí. Před nacisty je zachránil britský bankéř sir Nicholas Winton. Celkem bylo vlaků, kterým se podařilo projet, osm. Díky tomu se podařilo zachránit celkem 669 dětí. Zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil s jedním z takzvaných Wintonových dětí, Milenou Fleischmannovou, nyní lady Milenou Grenfell-Baines.

Největší hromadná vražda československých občanů – takovou charakteristiku dostalo vyvraždění prvních obyvatel bloku BIIb v táboře Auschwitz-Birkenau, který byl známý také jako český či terezínský rodinný tábor. Jeho obyvatelé měli oproti jiným vězňům v Birkenau drobné výhody včetně té, že rodiny mohly zůstat pohromadě. Po několika měsících ale šli všichni na smrt. Oběti noci z 8. na 9. března 1944 připomněla pieta v Terezíně, kde položil květiny ministr kultury Martin Baxa (ODS), upomíná na ni také výstava v Malé pevnosti.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

Radnice v Náchodě zpřístupní zájemcům knihovnu spisovatele Josefa Škvoreckého. Získala ji od rodiny v kanadském Torontu a převezla do Česka. V Náchodě se Škvorecký před sto lety narodil. V exilu za oceánem žil s manželkou Zdenou Salivarovou od konce šedesátých let. Zemřel v Kanadě v lednu 2012.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.