Československo strana 2 z 5

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

V Kanadě zemřela významná představitelka československého exilu, spisovatelka a spoluzakladatelka nakladatelství Sixty-Eight Publishers Zdena Salivarová, uvedla konzulka v Torontu Šárka Ponroy Vamberová. Informaci přinesl i server iROZHLAS. Podle vyjádření konzulky se jedná o možném převezení ostatků Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého do Česka.

Dopoledne 21. srpna 1968 vyšlo druhé vydání Rovnosti, které informovalo o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jiřího Šiguta, který byl zástupce šéfredaktora novin, vyvedli vojáci z redakce se samopalem v zádech a spolu s ním vykázali i všechny novináře. Ti se ale nenechali zastrašit – v improvizované redakci pokračovali v práci a o událostech informovali prostřednictvím letáků.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté nastalo dvě dekády trvající normalizační období, které ukončila až revoluce v listopadu 1989.

Před osmdesáti lety zemřel Kamil Krofta. Syn významného plzeňského politika a renomovaný historik, který po vzniku samostatného Československa působil jako vyslanec ve Vatikánu, Rakousku i Německu. Později byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše, jehož v této funkci v roce 1936 nahradil. V závěru života se zapojil do protinacistického odboje, kvůli čemuž byl uvězněn v terezínské Malé pevnosti.

Cestu do pravěku, jeden z nejúspěšnějších filmů československé kinematografie, vidělo publikum poprvé před sedmdesáti lety. Šlo o první celovečerní hraný film režiséra Karla Zemana. A slogan měl: Fantastické putování čtyř chlapců za poznáváním dávné minulosti naší Země. Snímek vznikal dva roky a dostal se do distribuce ve více než sedmdesáti zemích světa. Obdiv k vizuální originalitě filmů Karla Zemana doteď přiznávají jeho zahraniční kolegové, třeba režiséři Tim Burton, Wes Anderson nebo Terry Gilliam. Jednou z na svou dobu nejpůsobivějších scén celého filmu byl souboj mezi dvěma dinosaury – stegosaurem a zřejmě ceratosaurem, který však více připomínal nejslavnějšího dinosaura všech dob, Tyrannosaura rexe.

Před sto lety v Kyrgyzstánu založili Čechoslováci družstvo s názvem Interhelpo. I když do nehostinné krajiny přijeli pomáhat budovat socialismus, část z nich se stala oběťmi stalinských čistek. Po jejich osudech pátrala organizace Gulag.cz.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.

Už v létě roku 1967 se Ladislav Plch pokusil o emigraci z Československa. Přeplaval z Jugoslávie do italského Terstu, nakonec se ale vrátil. Do Německa vycestoval legálně až o pět let později, díky domluvenému sňatku. Vystudoval tam vytouženou vysokou školu a procestoval kus světa. Po roce 1989 se vrátil do Brna. Žije v Kamenné kolonii („Kamence“), která se za sto let proměnila z chudinské osady v unikátní čtvrť.

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

Jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu, byla Milada Horáková. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

„Kdybychom bývali odsun sovětských vojsk protahovali, tak kdo ví, jak by to všechno dopadlo,“ řekl v 90′ ČT24 moderovaných Jakubem Musilem občanský aktivista, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, podle něhož se v Sovětském svazu mohli za určitých okolností dostat k moci „jestřábi“, kteří s odchodem vojáků z Československa po sametové revoluci nikdy nesouhlasili. Dohodu o odsunu podepsali zástupci obou zemí v Moskvě 26. února 1990. Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk z Československa byl v Praze podepsán 25. června 1991 a o dva dny později opustil zemi poslední voják okupačních jednotek. „Opět jsme se stali svobodnou zemí. A zárukou toho, abychom svobodu, kterou jsme si vybojovali v průběhu sametové revoluce, udrželi, bylo, abychom nebyli zemí okupovanou sovětskou armádou,“ prohlásil Kocáb, který tehdy působil jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. Plavidlo je důležité pro české dějiny, protože po první světové válce evakuovalo první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.

Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.