TÉMA

Československo strana 2 z 5

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025|

Jaltská konference předznamenala posun Československa do sovětské sféry vlivu

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.
11. 2. 2025|

Zemřel poslední československý válečný pilot

Ve Spojených státech tento týden zemřel zřejmě poslední československý válečný pilot Antonín Fajkus. Nedávno oslavil 101. narozeniny. Informaci o jeho smrti přinesl historik a publicista Jiří Klůc. Fajkus, rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil za druhé světové války v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils).
7. 2. 2025Aktualizováno7. 2. 2025|

Zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ z Rudého náměstí

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.
6. 2. 2025Aktualizováno6. 2. 2025|

Werich se narodil před 120 lety, jeho humor a satira nestárnou

Divadelník a herec Jan Werich stále zůstává symbolem inteligentního humoru a ostré satiry. Narodil se před sto dvaceti lety, 6. února 1905, a do povědomí vstoupil nejen jako polovina autorské dvojice V + W, ale i díky filmové pohádce Byl jednou jeden král… a knize Fimfárum.
6. 2. 2025|

V Rusku obnoví Intervizi, písňová soutěž začínala v Československu

V Moskvě se rozhodli obnovit hudební soutěž Intervize, aby tak nahradili mezi Rusy nesmírně populární Eurovizi. Z tohoto písňového klání bylo ale Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. První ročník původní Intervize se konal v šedesátých letech v Československu a vyhrál ho Karel Gott.
5. 2. 2025|

Filmem roku 2024 je Taušova Amerikánka, rozhodli kritici

Nejlepším filmem roku 2024 je podle členů Sdružení české filmové kritiky Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše proměnil tři z pěti nominací Cen české filmové kritiky. Vedle hlavní ceny získal také cenu za nejlepší režii pro Tauše a za audiovizuální počin pro Jana Kadlece. Další dvě ceny – za nejlepší herečku pro Pavlu Beretovou a nejlepší scénář pro Eugena Lišku – připadly celovečernímu hranému debutu režisérky Veroniky Liškové Rok vdovy. Filmoví kritici na slavnostním večeru v pražském multifunkčním kulturním prostoru Archa+ v sobotu ocenili šest filmů a jeden seriál.
1. 2. 2025Aktualizováno1. 2. 2025|

Hra Divadla Paměti národa připomíná osvobozování Československa

Hra Jetelová pole Divadla Paměti národa, která je součástí vzpomínek na oběti holocaustu, měla premiéru v Divadle X10. Umělci rekonstruovali skutečné příběhy z časů osvobozování Československa. Hra se opírá o vzpomínky čtyř konkrétních lidí. Mladí umělci si díky představení uvědomují, jak museli v této náročné době lidé žít se strachem. K dispozici měli například vyprávění Jarmily Bílkové. Když začalo Pražské povstání, nebylo jí ještě ani dvanáct let. Se stejně malou sestřenicí se tehdy vydaly do centra na procházku. Boje v ulicích je zastavily na Klárově. Nová představení k uctění obětí holocaustu připravilo letos v osmi evropských městech deset divadelních souborů. Pražská Jetelová pole budou mít do května ještě tři reprízy.
28. 1. 2025|

Smrt a zmar. Před 80 lety sovětské vojáky šokoval koncentrační tábor Auschwitz

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.
27. 1. 2025|

Jako první vydražila prodejnu v privatizaci. Dodnes v ní pomáhá

Před 34 lety se v Československu začal vracet soukromý sektor. Tehdy se tomu říkalo malá privatizace. Živnostenské podnikání měl obnovit prodej státního majetku. Žena, která vydražila vůbec první prodejnu v zemi, v ní své rodině pomáhá dodnes.
25. 1. 2025|

Odkaz Jana Palacha promlouvá i dnes, shodují se politici

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, je podle prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS) stále aktuální. Podle hlavy státu je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem v Praze, také předsedové obou parlamentních komor a další politici.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025|

Zemřela přeživší Lidic Eva Kubíková-Bullock

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.
15. 1. 2025|

Pavel má za zásadní, aby příští vláda zaručila bezpečnost i svobodu Česka

Skutečný stav České republiky není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad, řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Má za zásadní, aby příští vláda zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony i férovým prostředím pro život i podnikání. Před národ s proslovem předstoupil Pavel podruhé ve své funkci.
1. 1. 2025Aktualizováno1. 1. 2025|

Jehličí začalo maskovat armádu před 60 lety. Vydrželo i po revoluci

Maskovací polní stejnokroj vzor 60, známý jako „jehličí“, tvořil zhruba čtvrt století základ výstroje Československé lidové armády a uplatnil se třeba i mezi trampy. Zelenou uniformu s typickým potiskem připomínajícím jehličky ze stromů, která byla oficiálně zavedená k 1. lednu 1965, občas využívala ještě armáda samostatného Česka.
1. 1. 2025|

Bojovník proti nacismu a komunismu František Wiendl slaví 101 let

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
31. 12. 2024|

Kniha ukazuje 150 let měnících se Vánoc

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.
22. 12. 2024|

O slávě i tragédii krasobruslaře Nepely vzniká celovečerní film

Byl olympijským vítězem, trojnásobným světovým šampionem, pětinásobným mistrem Evropy. Československý krasobruslař Ondrej Nepela, jenž zemřel v pouhých 38 letech, ale zažíval i osobní dramata. Nový celovečerní biografický film, který vzniká v koprodukci, se zaměřil mimo jiné také na ně. Pojednává rovněž o roli zpěvačky Evy Pilarové, homosexualitě i komunistickém režimu, před nímž musel Nepela svou orientaci skrývat. Do hlavní mužské role obsadil režisér Jakub Červenka slovenského herce Adama Kubalu a do epizodní role Evy Pilarové českou herečku Martinu Jindrovou.
20. 12. 2024|

Před 35 lety skončil ve funkci Gustáv Husák

Před pětatřiceti lety prožilo Československo týden plný politických změn – funkci hlavy státu opustil Gustáv Husák. Jeho posledním úkolem bylo jmenovat nový kabinet národního porozumění, ve kterém již komunisté neměli většinu. Do čela vlády Husák vybral Slováka Mariána Čalfu a jeho rozhodnutí přispělo i k tomu, kdo se později stane prvním nekomunistickým prezidentem. Platilo totiž nepsané pravidlo, že prezident a premiér nesmějí být stejné národnosti.
14. 12. 2024|

Kniha Popravení přibližuje osudy obětí komunismu

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.
5. 12. 2024|

U Litomyšle si lidé připomněli historii rušičky rádií z dob komunismu

Kolem stovky lidí si v Pohodlí u Litomyšle připomnělo historii někdejší rušičky zahraničních rozhlasových stanic z dob minulého režimu. O této málo známé historické kapitole přednášeli historici i pamětníci. Spolek Paměť národa tam hodlá umístit desku s vysvětlujícím textem. Rušení skončilo v roce 1988, budovu nyní nikdo neužívá a je značně zchátralá.
28. 11. 2024|

Před pětatřiceti lety začala generální stávka

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.
27. 11. 2024|

Málo co je horší než zmařená naděje, vzpomíná Merkelová v knize na srpen 1968

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.
26. 11. 2024|

Lidé vysílání sledují hlavně v čase krize, říká šéf Asociace televizních organizací

Češi sledují televizi v průměru tři a půl hodiny denně, ukazují data Asociace televizních organizací. Více ji sledují ženy a starší lidé. Více než polovina domácností už disponuje přijímačem připojeným k internetu. V Československu se začala televizní historie psát pět let po prvním představení tohoto přístroje, v roce 1953. Tehdy se vysílalo jen tři dny v týdnu. Historií televize, její úlohou ve společnosti i tím, zda obstojí v současném čase sociálních sítí a streamovacích služeb, se věnoval pořad 90′ ČT24. Hostem byl mimo jiné jednatel Asociace televizních organizací Michal Jordan.
21. 11. 2024|

„Dost bylo Fica.“ Na Slovensku se na výročí 17. listopadu konal protest

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).
17. 11. 2024Aktualizováno17. 11. 2024|
Načítání...