Soud v Semilech rozhodl v restituční kauze Walderode částečným rozsudkem o vydání jednoho pozemku Johanně Kammerlanderové, vdově po Karlovi des Fours Walderode. Je v Turnově-Daliměřicích, jde o 1554 metrů čtverečních.
U dalších zhruba šedesáti pozemků soud ve čtvrtek návrh o vydání zamítl kvůli tomu, že patřily soukromým osobám a Kammerlanderová tak musí žádat o finanční náhradu pozemkový fond. Rozsudek není pravomocný. Soud čeká do budoucna jednání o vydání dalších více než tisíce pozemků.
„Toto je vzorek, který bylo možné nejjednodušeji a nejrychleji identifikovat, a proto o nich soud částečně rozhodl. Samozřejmě další pozemky budou složitější s ohledem na scelování a případné geometrické plány, které se budou muset vypracovat,“ řekl soudce Michal Polák. Předpokládá, že celé řízení může trvat ještě dalších deset let. Šlechtický rod se domáhá vrácení zámku Hrubý Rohozec v Turnově a dalších pozemků přes třicet let.
Pozemek je k vydání jednoznačně doložený, uvedl soudce
Ve čtvrtek soudce o vydání pozemku rozhodl, neboť na základě rozhodnutí Ústavního soudu považuje za jednoznačně doložené a vyřešené, že Johanna Kammerlanderová může o zabavený majetek v miliardách korun žádat. „Je oprávněnou osobou podle zákona o půdě a budeme v následujících letech řešit všechny ostatní pozemky, které byly konfiskovány jejímu právnímu předchůdci (manželovi) dekretem prezidenta republiky,“ uvedl soudce.
Nyní soudce rozhodl o vydání jednoho pozemku, který v době nabytí účinnosti zákona o půdě z roku 1991 patřil městu Turnov. U ostatních pozemků podmínky pro vydání splněné nebyly. „Protože ke dni účinnosti zákona o půdě patřily fyzickým osobám a zákon neumožňuje vydání takových pozemků,“ řekl Polák.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství vrátilo a on poté zažádal o vydání bývalého rodového majetku. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.
Ústavní soud otevřel cestu k vracení miliardového majetku
Šance šlechtického rodu na vrácení majetku v hodnotě miliard korun vzrostly na základě loňského nálezu Ústavního soudu, podle něhož justice musí vycházet z rozhodnutí, kterým ministerstvo vnitra v roce 1947 zachovalo československé občanství Karlovi des Fours Walderode. Předchozí soudní verdikty tento akt označovaly za nicotný, bez právních účinků. Bez toho Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
„Soud má za to, že tato otázka již byla vyřešena především Ústavním soudem a soud nemá důvod odchýlit se od závěrů, které Ústavní soud shledal,“ dodal nyní soudce Polák.
