Museli opustit své domovy. Osudy Němců žijících na českém území mapuje výstava, kterou ve středu otevírá muzeum v Ústí nad Labem. Přibližuje staletou historii vztahů, které po druhé světové válce přerušil odsun.
Ústecké muzeum přibližuje osudy českých Němců
Výstava obsahuje například rekonstrukci hádky českých a německých poslanců za Rakouska-Uherska. Začínalo se mluvit o rozdělení území. Nakonec se ale tři miliony Němců ocitly v tehdejším Československu.
Výstava ukazuje i neznámé záběry z jejich odsunu po válce. Na nádraží musela také Erika Lischke Bahníková se svou matkou. „Řvali na moji mámu. Musela vzít prostěradlo, zabalit, co uznala honem za vhodné,“ vzpomínala. Nakonec zůstala díky otci. Karel Walter se začal učit česky jako malý chlapec až po válce, aby mohl s matkou zůstat. „Musel jsem dokládat vysvědčením z první, druhé třídy, že ovládám perfektně český jazyk,“ přiblížil.
Výstava ukazuje také předměty, které lidé po domech schovali, protože věřili, že se vrátí. „Narodili se v Rakousku-Uhersku, prožili část života v Československu a část života v Německé říši. Takže si řekli, přežili jsme různé převraty, proč bychom neměli přežít tento,“ vysvětlil historik z Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.
Výstava jde i hlouběji do historie. Nevyhýbá se ani druhé světové válce a vyhlazování Židů. Rozkládá se přes dvě patra a stála padesát milionů korun. Jedním z nejvzácnějších exponátů výstavy je originál dopisu Franze Kafky. Česky a německy v něm žádá o práci. Nevěděl totiž, který jazyk mu k ní pomůže více.