Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holocaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která začala na Žerotínově náměstí v Brně. Právě 16. listopadu uplynulo osmdesát let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných.
Výstava připomíná víc než pětistovku studentů Masarykovy univerzity, obětí holocaustu
Studenty židovského původu, kteří se na Masarykově univerzitě vzdělávali v letech 1919 až 1939, dohledávali odborníci v univerzitním archivu podle záznamu o náboženství. Tehdy šlo o povinný údaj. Nalezli víc než jedenáct set lidí, nejsou mezi nimi ti, kteří deklarovali, že jsou bez vyznání.
Následně historici všechna jména prověřovali v databázích obětí holocaustu v Terezíně, Izraeli, Německu a Spojených státech. Výstava pak zmiňuje pět set dvaapadesát studentů a absolventů, jejichž jména se podařilo v databázích nalézt. Většina byla zavražděna. „Za každým jménem se skrývá příběh, který byl přerván či zničen,“ řekl při zahájení výstavy prorektor Jiří Hanuš.
Trauma se přenášelo na další generace
Právě 16. listopadu uplynulo 80 let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných. „Byl to transport smrti,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zdůraznil nutnost připomínat si oběti i hrdiny minulosti a bojovat proti xenofobii, antisemitismu i v současnosti.
Eva Yildizová z Židovské obce Brno zmínila, že z celých rodin často zbyli jen jednotlivci a trauma způsobené ztrátami, bolestí a strachem se přenášelo i do dalších generací. Připomínat si konkrétní jména a osudy pokládá Yildizová za jednu z cest, jak vychovávat společnost k toleranci a respektu k jinakosti.
Dokumentární cyklus Brno–Minsk
Na Masarykově univerzitě studovali za první republiky mnozí cizinci, mezi nimi i Židé, třeba z dnešního Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Polska a Pobaltí. Koncem 30. let začali židovští studenti i pedagogové čelit restrikcím, nakonec museli univerzitu opustit.
Dvoudenní dokumentární cyklus Brno–Minsk nepřipomíná jen transporty brněnských Židů do Běloruska v listopadu 1941. Pozornost věnuje také současné situaci a Bělorusům, kteří našli nový domov v Česku. Mezi nimi jsou i studenti, kterým Masarykova univerzita nabídla speciální stipendia. Akce vyvrcholí 17. listopadu večer debatou o nesvobodě v současném Bělorusku.
