Sudetská ves Grafenried zanikla odsunem a destrukcí. Dnes ji Češi a Němci společně vykopávají

12 minut
Reportéři ČT: Sudetské Pompeje
Zdroj: ČT

Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.

„Po vysídlení Němců po roce 1945 byla vesnice kompletně zničena, zbořena. Nějaký čas tady ještě byla rota pohraniční stráže Lučin, potom se čára a dráty posunuly hlouběji do vnitrozemí. Obec, včetně kostela, všechno bylo zbořeno,“ přiblížil osud zaniklé vsi badatel a nakladatel Zdeněk Procházka.

Před deseti lety začalo několik nadšenců odkrývat na Domažlicku zbytky vesnice Grafenried, česky Lučina, jež leží necelý kilometr od bavorských hranic. „V roce 2011 se tu začaly dít první předzvěsti dalších aktivit. Domluvili jsme se, že by bylo fajn odkrýt základy bývalého kostela svatého Jiří,“ popsala Zuzana Langpaulová ze Svazku Domažlicko.

Ke skupině dobrovolníků se přidal i Helmut Roith z pět kilometrů vzdáleného bavorského Treffelsteinu. Jeho prababička pocházela z vesnice Pila, německy Seeg, další zaniklé obce v sousedství Lučiny. „Toho dne jako kdyby do mě uhodil blesk, od té doby jsem se začal Grafenriedem zabývat,“ svěřil se Roith.

„Na něco narazím a nemůžu s tím přestat“

„Vykopal celou faru a vykopal to sám, bez nároku na nějaký honorář. Trošku jsem ho popichoval, že by ještě mohl vykopat pivovar. A skutečně pivovar vykopal,“ popsal Procházka.

V roce 2014 se k Helmutu Roithovi přidal další německý dobrovolník, Alois Rötzer ze Schönthalu. „Vždycky když odjíždím do Grafenriedu, tak ženě jen řeknu, že jedu. Nevím, kdy se vrátím. Je možné, že pojedu domů dřív, nebo zrovna na něco narazím a nemůžu s tím přestat,“ vylíčil.

U vykopaných obvodových zdí jsou vidět zbytky nádobí a zemědělských nástrojů. Mnohému z návštěvníků to tady může připomenout římské Pompeje. Grafenried, kde za první republiky žilo 250 obyvatel, však nezničila sopka, ale bouřlivé události dvacátého století.

Do vzniku Československa ve vsi bydleli pouze lidé s německou národností, po mnichovské dohodě připadla obec nacistické třetí říši. „Pro Hitlera obyvatelé z německy mluvících oblastí v Čechách nebyli správně Němci. Šli do první linie, anebo do Ruska, kde jich 90 procent postříleli,“ řekl ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Obyvatelé s německou národností museli po válce z Československa odejít. „Odsun tady proběhl v poklidu, tady je k hraniční čáře asi 200 nebo 300 metrů. Lidé měli určitou výhodu v tom, že si mohli majetek přes hranici přenést,“ vysvětlil Procházka.

Pohraničí zdevastovaly výbuchy i rabování

Obec Grafenried doplatila nejen na odsun německého obyvatelstva, ale hlavně na pozdější vybudování pohraničního pásma. Její bavorský protějšek Untergrafenried existuje dodnes. „V okrese Domažlice máme doloženo 43 vesnic, že bylo takto srovnáno se zemí a zlikvidováno,“ objasnil Nejdl.

Do vylidněných obcí se začaly pořádat nájezdy pro materiál, k ničení pohraničí výrazně přispěla i armáda. V padesátých letech nařídil tehdejší ministr národní bezpečnosti zbořit všechny domy v zakázaném pásmu. „V celém hraničním prostoru duněly výbuchy dynamitu, kdy létaly do povětří kostely, cenné církevní stavby, malé zámečky,“ vyjmenoval badatel Zdeněk Roučka. O pár let později přišla další vlna demolicí, která v pohraničí zbořila asi padesát tisíc domů.

„Aby spolu národy žily jako skuteční sousedé“

Samotný Grafenried, Lučina, definitivně zanikl až po odchodu pohraničníků v polovině šedesátých let. Dnes díky nadšencům a později i penězům, které sem investovala Evropská unie a také sousední obec Nemanice, slouží jako místo smíření.

„Je to jeden z mála skutečných kroků na sžívání se na hranici. Takových projektů v republice moc není. Je to konkrétní krok k tomu, aby spolu národy na hranici zase žily v přátelském duchu jako skuteční sousedé,“ uzavřel starosta Nemanic Ivan Bartošek (za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Soud zastavil stíhání studentů za poplach na univerzitě v Plzni, píší Novinky.cz

Okresní soud Plzeň-město zastavil trestní stíhání dvou studentů Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), kteří loni v prosinci arabským výkřikem a zvuky připomínajícími střelbu vyvolali poplach v univerzitním areálu. Píše to server Novinky.cz, který to zjistil z justiční databáze. Důvody soudu k zastavení stíhání nejsou zatím jasné. Státní zastupitelství proti němu může podat stížnost, o které by rozhodoval krajský soud.
31. 3. 2025

Tachov čelí problémům, které při výstavbě průmyslové zóny nikdo nedomyslel, říká starosta

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.
26. 3. 2025

Festival Blik Blik rozsvítil Plzeň

Festival světla a umění Blik Blik slaví desáté výročí. Letošním tématem jsou Kontrasty, které propojují technologii a historii přímo v ulicích Plzně. Návštěvníci si mohou prohlédnout rekordních dvacet instalací, jež představují rozmanité přístupy k práci se světlem. Festival pravidelně přináší současné digitální umění a atraktivní světelné expozice od tvůrců z celého světa.
21. 3. 2025

V Plzni předstírali střelbu. Studovat mohou dál, vězení jim stále hrozí

Západočeská univerzita (ZČU) udělila napomenutí dvěma studentům, kteří v areálu školy v Plzni předstírali střelbu a volali Alláhu akbar. Oba tak mohou pokračovat ve studiu. Děkan strojní fakulty Vladimír Duchek přihlédl k jejich bezúhonnosti a studijním výsledkům. K incidentu došlo loni na začátku prosince, kdy kvůli falešnému poplachu policisté evakuovali zhruba tisíc lidí. Státní zástupkyně oba studenty později obžalovala z výtržnictví. Za to jim hrozí až dva roky vězení.
20. 3. 2025

Škoda Group vyrobila údajně nejdelší tramvaj na světě

Škoda Group představila v Plzni téměř šedesátimetrovou tramvaj Škoda ForCity Smart 38T. Navrhla ji a vyrobila pro německý dopravní podnik Rhein-Neckar-Verkehr (rnv), který bude provozovat dvanáct těchto vozidel na tratích uvnitř měst Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg nebo mezi nimi ve třech spolkových zemích, a to Bádensku-Württembersku, Hesensku a Porýní-Falci. Podle firmy jde o nejdelší tramvaj na světě. Celkem Škoda Group dodá do německého trojměstí 114 vozidel, včetně kratších tramvají.
18. 3. 2025

Řidiči v Plzni blokují místa pro ZTP, podle policie mají pestré výmluvy

V Plzni přibývá případů, kdy zdraví lidé blokují parkovací stání těm se zdravotním handicapem. Loni to bylo přes osm set přestupků, které tamní strážníci řešili. Za první dva letošní měsíce téměř dvě stě. Často se stává, že ve voze ani v okolí majitel karty určené pro lidi se sníženou pohyblivostí není. Výmluvy řidičů podle mluvčí městské policie bývají pestré. Trest se může vyšplhat až na deset tisíc korun.
17. 3. 2025

Druhá šance pro laboratorní psy. Útulek na Plzeňsku je nabízí k adopci

Psí útulek v Borovnu na jižním Plzeňsku je v Česku jediný, kam můžou laboratoře posílat psy, na kterých dělaly pokusy a různá testování. Právě bígl je pro to z různých důvodů vhodné plemeno. Za uplynulých pět let našel útulek díky adopci druhou šanci na život pro 150 těchto psů.
12. 3. 2025

Plzeň ruší podzemní kontejnery. Neosvědčily se

V Plzni se neosvědčily podzemní kontejnery na tříděný odpad a město je po deseti letech ruší. Z bezpečnostních důvodů se do nich totiž zdaleka nevejde všechen odpad příslušného druhu, ten pak lidé nechávají kolem a město se musí starat o soustavný nepořádek. Podzemní kontejnery na tříděný odpad tak teď v Plzni nahradí jiný systém, takzvaný door-to-door. Kdo bude mít zájem, bude si muset nádoby objednat přímo ke svému domu.
8. 3. 2025
Načítání...