Sudetská ves Grafenried zanikla odsunem a destrukcí. Dnes ji Češi a Němci společně vykopávají

Nahrávám video

Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.

„Po vysídlení Němců po roce 1945 byla vesnice kompletně zničena, zbořena. Nějaký čas tady ještě byla rota pohraniční stráže Lučin, potom se čára a dráty posunuly hlouběji do vnitrozemí. Obec, včetně kostela, všechno bylo zbořeno,“ přiblížil osud zaniklé vsi badatel a nakladatel Zdeněk Procházka.

Před deseti lety začalo několik nadšenců odkrývat na Domažlicku zbytky vesnice Grafenried, česky Lučina, jež leží necelý kilometr od bavorských hranic. „V roce 2011 se tu začaly dít první předzvěsti dalších aktivit. Domluvili jsme se, že by bylo fajn odkrýt základy bývalého kostela svatého Jiří,“ popsala Zuzana Langpaulová ze Svazku Domažlicko.

Ke skupině dobrovolníků se přidal i Helmut Roith z pět kilometrů vzdáleného bavorského Treffelsteinu. Jeho prababička pocházela z vesnice Pila, německy Seeg, další zaniklé obce v sousedství Lučiny. „Toho dne jako kdyby do mě uhodil blesk, od té doby jsem se začal Grafenriedem zabývat,“ svěřil se Roith.

„Na něco narazím a nemůžu s tím přestat“

„Vykopal celou faru a vykopal to sám, bez nároku na nějaký honorář. Trošku jsem ho popichoval, že by ještě mohl vykopat pivovar. A skutečně pivovar vykopal,“ popsal Procházka.

V roce 2014 se k Helmutu Roithovi přidal další německý dobrovolník, Alois Rötzer ze Schönthalu. „Vždycky když odjíždím do Grafenriedu, tak ženě jen řeknu, že jedu. Nevím, kdy se vrátím. Je možné, že pojedu domů dřív, nebo zrovna na něco narazím a nemůžu s tím přestat,“ vylíčil.

U vykopaných obvodových zdí jsou vidět zbytky nádobí a zemědělských nástrojů. Mnohému z návštěvníků to tady může připomenout římské Pompeje. Grafenried, kde za první republiky žilo 250 obyvatel, však nezničila sopka, ale bouřlivé události dvacátého století.

Do vzniku Československa ve vsi bydleli pouze lidé s německou národností, po mnichovské dohodě připadla obec nacistické třetí říši. „Pro Hitlera obyvatelé z německy mluvících oblastí v Čechách nebyli správně Němci. Šli do první linie, anebo do Ruska, kde jich 90 procent postříleli,“ řekl ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Obyvatelé s německou národností museli po válce z Československa odejít. „Odsun tady proběhl v poklidu, tady je k hraniční čáře asi 200 nebo 300 metrů. Lidé měli určitou výhodu v tom, že si mohli majetek přes hranici přenést,“ vysvětlil Procházka.

Pohraničí zdevastovaly výbuchy i rabování

Obec Grafenried doplatila nejen na odsun německého obyvatelstva, ale hlavně na pozdější vybudování pohraničního pásma. Její bavorský protějšek Untergrafenried existuje dodnes. „V okrese Domažlice máme doloženo 43 vesnic, že bylo takto srovnáno se zemí a zlikvidováno,“ objasnil Nejdl.

Do vylidněných obcí se začaly pořádat nájezdy pro materiál, k ničení pohraničí výrazně přispěla i armáda. V padesátých letech nařídil tehdejší ministr národní bezpečnosti zbořit všechny domy v zakázaném pásmu. „V celém hraničním prostoru duněly výbuchy dynamitu, kdy létaly do povětří kostely, cenné církevní stavby, malé zámečky,“ vyjmenoval badatel Zdeněk Roučka. O pár let později přišla další vlna demolicí, která v pohraničí zbořila asi padesát tisíc domů.

„Aby spolu národy žily jako skuteční sousedé“

Samotný Grafenried, Lučina, definitivně zanikl až po odchodu pohraničníků v polovině šedesátých let. Dnes díky nadšencům a později i penězům, které sem investovala Evropská unie a také sousední obec Nemanice, slouží jako místo smíření.

„Je to jeden z mála skutečných kroků na sžívání se na hranici. Takových projektů v republice moc není. Je to konkrétní krok k tomu, aby spolu národy na hranici zase žily v přátelském duchu jako skuteční sousedé,“ uzavřel starosta Nemanic Ivan Bartošek (za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 21 hhodinami

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

VideoBez billboardů či plachet. Plzeň výrazně omezí reklamu v centru

Od července bude centrum Plzně téměř bez reklam. Město už minulý rok schválilo, že se zbaví billboardů a plachet, ale také inzerce na sloupech nebo lavičkách. Zatím zmizela asi polovina poutačů. Většina majitelů reklamních ploch počítá s tím, že nařízení dodrží. V opačném případě jim hrozí pokuta až dva miliony korun. „Vyhláška byla přijata pro historické jádro,“ řekl pro ČT primátor města Roman Zarzycký (ANO) s tím, že se týká třeba okolí náměstí Republiky. Část reklam ale v centru města zůstane. Třeba plakátovací válce nebo naváděcí cedule.
27. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V Rokycanech se vážně zranili čtyři parašutisté

V Rokycanech se vážně zranila čtveřice parašutistů, kteří zřejmě vlivem nepříznivého počasí havarovali. S těžkými zraněními především pohybového aparátu byli letecky transportováni na urgentní příjmy nemocnic v Plzni a Praze. Tři z nich utrpěli život ohrožující poranění, řekl mluvčí krajských záchranářů Martin Štěpán.
21. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

Žalobce poslal před soud dva lidi a firmu kvůli údajným manipulacím se zakázkami v Plzni

Státní zástupce obžaloval dva lidi a firmu kvůli údajným manipulacím s veřejnými zakázkami v Plzni. Konkrétně šlo o elektronický systém pro kontrolu příspěvkových organizaci Plzeňského kraje. Obžaloba je viní ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a jednu obviněnou osobu také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Uvedla to plzeňská okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová. Za první skutek hrozí až osm let vězení, za zneužití pravomoci úřední osoby pak až deset let za mřížemi.
18. 6. 2026

Evropský pohled