Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.
Detektivka Sudetenland pátrá, jaké by bylo Československo bez odsunu Němců
Leoš Kyša si v nové knize pohrává s československou poválečnou historií. Rozvíjí úvahy o alternativní historii, v níž prezident Edvard Beneš zemřel hned po válce, a odsun německého obyvatelstva z pohraničí se proto zastavil. Zajímá ho také, jak dlouho vydrží doutnat nenávist mezi sousedy.
„Předpokládal jsem, že po roce 1948 by celá situace zamrzla. V tuhém socialistickém režimu by se ty věci moc neprojevovaly, a pokud by se projevovaly, tak skrytě. Ale roku 1990 se všechno změnilo,“ fabuluje Kyša.
Historky od dědy
Právě brzy po sametové revoluci, kdy se staré národnostní spory probouzejí, se jeho detektivka odehrává. Do Bruntálu přijíždí mladý novinář a stává se svědkem vzepětí nacionalismu na obou stranách. Zaplete se i do případu vraždy bývalého gestapáka.
„Kdokoliv jiný by to spíš popisoval z pohledu své pozice, svého života, své práce, ale novinář je přece jen zvyklý věci popisovat s určitým rozhledem,“ míní Kyša, který se sám novinařině věnoval.
Sudetenland považuje za svou nejosobnější knihu. V dějišti románu, tedy na Bruntálsku, prožil dětství. „Můj děda v té oblasti prováděl odsun Němců a přísun obyvatelstva, takže jsem hodně stavěl i na historkách, které mi pak vyprávěla babička, máma, ale i učitelé na základní škole, kteří rok 1945 zažili,“ prozradil.
Kotleta by Sudety nebral tak vážně
Z Bruntálu pochází také alter ego Leoše Kyši – píšící řezník František Kotleta. Pseudonym, jímž podepsal přes dvě desítky knih, je v současnosti asi nejvýraznějším jménem české akční fantastiky. Kotleta se mimo jiné podílel i na antologii Ve stínu Říše, kterou nakladatel charakterizuje jako „popkulturní blitzkrieg“.
„František Kotleta bere věci míň vážně. Jako autor sci-fi, fantasy, si z věcí dělá víc legraci. Je to samozřejmě přepálené, je to prostě braková, žánrová literatura. Zatímco když jsem chtěl napsat svůj příběh ze Sudetenlandu, chtěl jsem, aby byl vážnější, aby přinášel něco, co je trochu jiné,“ vysvětluje autor, proč novinku podepsal svým skutečným jménem.
Odsun Němců se podle Kyši promítá do současné podoby pohraničí: „V mnoha oblastech periferie, zvláště Sudetách, v pořádku není. Jsou tam velké ekonomické, sociální, společenské problémy. Spousta lidí má pocit, že nám to tam úplně nepatří, že jsme tam tak úplně nezapustili kořeny. Takže je tu věčná otázka: Co by bylo, kdyby nedošlo k odsunu? Byla by situace lepší, bylo by pohraničí někde jinde?“
Že odpovědi čtenáře zajímají, ukazuje i úspěch knihy. Podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů se od začátku října drží mezi tituly nejprodávanější beletrie.