Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií

Nahrávám video

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Takzvané vyhnanecké muzeum bude připomínat osudy hlavně odsunutých německých obyvatel zejména z Československa a Polska na sklonku druhé světové války a po jejím konci, kdy bylo do Německa přesunuto na čtrnáct milionů Němců.

„Bez teroru, který Německo nacionálním socialismem do Evropy a světa přineslo, bez holocaustu, který Německo nacionálním socialismem spáchalo, a bez druhé světové války rozpoutané Německem by nedošlo k tomu, že na sklonku druhé světové války a po ní musely miliony Němců protrpět útěk, vyhnání a nucené vysídlení,“ uvedla Merkelová.

Ačkoli se muzeum a dokumentační centrum zabývá převážně exodem vysídlených Němců, nemá jít jen o připomínku jejich situace.

„Německo se musí vyvarovat toho, aby prezentovalo vysídlené Němce jako hlavní či jediné oběti druhé světové války,“ upozornil na výrok bývalého předsedy spolkového sněmu zahraniční zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš a poukázal na fakt, že citlivou problematiku sleduje nejen německá společnost, ale bedlivě také sousedé Německa.

Myšlenka, která potřebovala čas

Celá otázka se tak nemá omezovat jen na německou dimenzi, ale uprchlictví jako takové. Původní idea o vzniku podobného muzea přitom vznikla už na konci 20. století, realizace si však vyžádala čas.

„Ukázalo se, že řešení rovnice, tedy nutnost a potřeba postihnout osudy milionů vyhnaných a vysídlených lidí a zároveň nerelativizovat nacistické zločiny a zločiny spáchané v zemích, odkud vysídlenci přišli, není vůbec jednoduché,“ řekl Jonáš.

Iniciátorkou projektu byla kontroverzní politička CDU Erika Steinbachová, která v minulosti prohlásila mimo jiného to, že Polsko mělo svůj podíl na rozpoutání druhé světové války. Přes kontroverze a peripetie v minulosti a vynaložení 63 milionů eur se ale nakonec podařilo dokumentační centrum se stálou výstavou dokončit.

„O tomto středisku se dlouho a intenzivně diskutovalo – v Německu, ale také s našimi evropskými partnery. Proto mě těší, že dnes mohu přivítat velvyslance Polska, Česka a Maďarska. Děkuji, že jste přišli,“ řekla Merkelová na adresu sousedů za účast na ceremonii.

Výstava se rozprostírá na pěti tisících metrech čtverečních a neomezuje se jen na otázku vysídlených Němců ve 20. století, ale problematiku odsunu a uprchlictví postihuje v celé šíři i mimo německý prostor. Návštěvníci tak narazí na exponáty týkající se i masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie nebo migračních vln z roku 2015 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...