Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií

Nahrávám video

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Takzvané vyhnanecké muzeum bude připomínat osudy hlavně odsunutých německých obyvatel zejména z Československa a Polska na sklonku druhé světové války a po jejím konci, kdy bylo do Německa přesunuto na čtrnáct milionů Němců.

„Bez teroru, který Německo nacionálním socialismem do Evropy a světa přineslo, bez holocaustu, který Německo nacionálním socialismem spáchalo, a bez druhé světové války rozpoutané Německem by nedošlo k tomu, že na sklonku druhé světové války a po ní musely miliony Němců protrpět útěk, vyhnání a nucené vysídlení,“ uvedla Merkelová.

Ačkoli se muzeum a dokumentační centrum zabývá převážně exodem vysídlených Němců, nemá jít jen o připomínku jejich situace.

„Německo se musí vyvarovat toho, aby prezentovalo vysídlené Němce jako hlavní či jediné oběti druhé světové války,“ upozornil na výrok bývalého předsedy spolkového sněmu zahraniční zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš a poukázal na fakt, že citlivou problematiku sleduje nejen německá společnost, ale bedlivě také sousedé Německa.

Myšlenka, která potřebovala čas

Celá otázka se tak nemá omezovat jen na německou dimenzi, ale uprchlictví jako takové. Původní idea o vzniku podobného muzea přitom vznikla už na konci 20. století, realizace si však vyžádala čas.

„Ukázalo se, že řešení rovnice, tedy nutnost a potřeba postihnout osudy milionů vyhnaných a vysídlených lidí a zároveň nerelativizovat nacistické zločiny a zločiny spáchané v zemích, odkud vysídlenci přišli, není vůbec jednoduché,“ řekl Jonáš.

Iniciátorkou projektu byla kontroverzní politička CDU Erika Steinbachová, která v minulosti prohlásila mimo jiného to, že Polsko mělo svůj podíl na rozpoutání druhé světové války. Přes kontroverze a peripetie v minulosti a vynaložení 63 milionů eur se ale nakonec podařilo dokumentační centrum se stálou výstavou dokončit.

„O tomto středisku se dlouho a intenzivně diskutovalo – v Německu, ale také s našimi evropskými partnery. Proto mě těší, že dnes mohu přivítat velvyslance Polska, Česka a Maďarska. Děkuji, že jste přišli,“ řekla Merkelová na adresu sousedů za účast na ceremonii.

Výstava se rozprostírá na pěti tisících metrech čtverečních a neomezuje se jen na otázku vysídlených Němců ve 20. století, ale problematiku odsunu a uprchlictví postihuje v celé šíři i mimo německý prostor. Návštěvníci tak narazí na exponáty týkající se i masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie nebo migračních vln z roku 2015 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polská policie prověřuje informace o možném atentátu na premiéra Tuska

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze.
11:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Dillí zadrželi tisíce demonstrantů, OSN žádá propuštění bezdůvodně zadržených

Indická policie během soboty v ulicích hlavního města Dillí zadržela nejméně dva tisíce demonstrantů. Vyplývá to z informací světových tiskových agentur a místních médií. Zadržení se účastnili protestů organizovaných opozičním hnutím Švábí lidová strana (CJP), které požaduje odstoupení předsedy volební komise Gjanéše Kumára. Zajištěni byli i vysocí představitelé strany. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval Indii k bezpodmínečnému propuštění všech bezdůvodně zadržených osob.
před 2 hhodinami

Útok v Dnipru si vyžádal čtyři zraněné, ruský Yandex hlásí útok na datové centrum

Nejméně čtyři zraněné si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Dnipro, uvedly úřady. Útokům čelila i další města a oblasti. Ukrajinské drony naopak podle médií napadly a vyřadily z provozu další datové centrum ruské společnosti Yandex, tentokrát ve Vladimiru. Zprávy vycházejí z vyjádření společnosti, které citovala i ruská státní agentura TASS. Ukrajina je dle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud Rusko přestane cílit na ukrajinskou energetiku.
před 4 hhodinami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA vyšetřují televizní stanice kvůli bojkotu zpravodajství z Bílého domu

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje, zda televizní stanice neporušily antimonopolní zákony bojkotem zpravodajství z Bílého domu poté, co prezidentská kancelář odebrala akreditace novinářům tří médií. Podle listu The New York Times se vyšetřování týká stanic ABC, CBS, CNN, NBC a Fox News.
před 9 hhodinami

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu, posádka je v bezpečí

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to v noci na neděli britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Na palubě lodi vypukl požár a posádka je podle dostupných informací v bezpečí. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM mezitím oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď vyplouvající z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války s USA snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů a lodí.
před 10 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet lidí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.