Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.
Když přišla noc… Dokument připomíná české odbojáře popravené v Berlíně
Rozhovor s dokumentaristkou Zorou Cejnkovou (zdroj: ČT24)
Dokument o československých odbojářích vězněných v Plötzensee označuje dokumentaristka Zora Cejnková za filmařskou výzvu. „Protože nikdo si nedokumentoval fotograficky, filmařsky svoji odbojovou činnost. Stála jsem před otázkou, jak natočit film, aby to nebyly jenom ‚mluvící hlavy‘, o věcech, o kterých se nemluvilo, které se nedokumentovaly. Sami nacisté drželi tyto informace samozřejmě naprosto v tajnosti,“ říká režisérka.
Zásadní otázkou bylo, jak zobrazit dnes už neexistující část věznice, která byla poničena při bombardování a poté stržena. Za zdi vězení a na popraviště diváky zavedou 3D animace. Při pátrání po osudech popravených vycházela Cejnková z rešerší v archivech gestapa uložených v Česku.
Vzpomínky rodinných příslušníků
Další stopy ji navedly k dosud žijícím příbuzným někdejších odbojářů. „Film je postaven na osobních vzpomínkách a výpovědích rodinných příslušníků, z nichž většina si ještě pamatuje ty, kteří byli popraveni na nechvalně známém popravišti v Plötzensee,“ upozorňuje dokumentaristka.
Byl pro ně vytvořen speciální soudní dvůr. V Plötzensee byl kromě Čechoslováků popraven například i hrabě von Stauffenberg, německý důstojník a strůjce neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera.
Česká veřejnost si podle tvůrců snímku dosud spojuje protinacistický odboj zejména s aktéry atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a následným vyhlazením Lidic. Dokument chce připomenout, že československý odboj byl mnohem širší.
Některé oběti ale byly po komunistickém převratu v roce 1948 cíleně odsunuty do pozadí. Mezi hrdiny komunistického odboje se tolik nehodili příslušníci odbojových skupin Obrana národa, Petičního výboru Věrni zůstaneme či ze Sokola.
„Památka těchto lidí byla nejsilněji uchována v jejich rodinách. Protože archivy gestapa sice byly v naší republice, ale byly v moci StB a byly tajné. Takže i historikové se k nim dostávají až v posledních letech,“ podotýká Cejnková.
Krvavé noci
Ke smutné historii věznice Plötzensee, která se týkala i československých odbojářů, patří také takzvané Krvavé noci. Zrychlené rozhodnutí o hromadných popravách následovalo po náletech spojeneckých vojsk na podzim 1943.
„Během tří nocí bylo popraveno téměř tři sta odsouzenců k smrti, důvodem bylo to, že věznice byla částečně zničena, nacisté měli obavy, aby lidé neutekli,“ upřesnila režisérka. O rozsudcích smrti se rozhodovalo dokonce i po telefonu.
Mezi oběťmi Krvavých nocí byl i pozdější symbol komunistického odboje Julius Fučík.