Pašijové hry v Hořicích na Šumavě se staletou tradicí chtějí na seznam UNESCO

Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jejich pořadatelé navíc usilují i o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok, míní starosta městyse Martin Madej (Pro Hořice). Divadelní amfiteátr v Hořicích na Šumavě si v rámci své návštěvy Jihočeského kraje prohlédl prezident Petr Pavel.

„Tradice by se měly dodržovat. Není to vůbec o tom, jestli někdo je, nebo není věřící, ale o historii, o kultuře, o všeobecném rozhledu. A nakonec spousta těch (biblických) příběhů má naprostou aktuálnost i ke dnešku, protože se týkají mezilidských vztahů, lidských vlastností. A ty negativní se bohužel opakují stále dokola,“ řekl ve středu prezident.

Petr Pavel do Hořic na Šumavě zamířil při své dvoudenní návštěvě jižních Čech, která začala v úterý. V Hořicích dostal růži od herců představujících Ježíše a Pannu Marii, prohlédl si zrestaurovaný památník her, obnovený letos v červnu.

Tradice stará více než 200 let

V Hořicích na Šumavě mají hry tradici od roku 1816. „Teď je to zaregistrované na krajském úřadu, čeká se na státní registraci, ta by měla být do konce roku. Nejdřív to musí uznat stát, pak se bude žádat o zápis na seznam UNESCO,“ řekl Madej s tím, že do konce roku by mohl stát hry uznat. 

„Pašijové hry se hrály už od středověku. Měli jsme tady nádherné divadlo, které bohužel nepřežilo komunistický režim, bylo pro 1550 diváků. Jezdili sem lidé ze širokého okolí. V kronice pašijí je zápis, že v roce 1897 to navštívil František Ferdinand d'Este, byli tady královské rodiny ze Španělska a šlechtici z Japonska. Snažíme se tu slávu obnovit. Návštěva prezidenta je pro nás naprostá exkluzivita, nikdy tady žádný prezident nebyl,“ řekl starosta.

Madej očekává, že zápis na seznam UNESCO může Pašijovým hrám přinést ještě větší popularitu a také další diváky. Cílem je podle něj udržet tradici.

Nelíbily se nacistům ani komunistům

Historie hořických pašijových her sahá až do 13. století. V roce 1893, kdy v Hořicích otevřeli budovu pašijového divadla, zhlédlo představení na třicet tisíc diváků.

Hry zakázali nacisté, po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel se tradice ujali Češi, kteří hry nastudovali v češtině a provedli v letech 1947 a 1948. Poté hry zakázali komunisté a ti také roku 1966 nechali strhnout budovu divadla i s blízkou poutní kaplí svaté Anny.

Pašijové hry obnovili obyvatelé Hořic zkraje 90. let minulého století. Premiéra byla po dvouletém nacvičování v roce 1993. V představení vystupuje kolem 70 herců. V Česku připravují pašijové hry ještě v České Lípě a Žďáru nad Sázavou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...