Nacismus strana 4 z 5

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

V Sasku a Durynsku obyvatelé v neděli zvolí nové zemské parlamenty. Favoritem je krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která ostře kritizuje německou migrační politiku. Bezpečnostní úřady obou spolkových zemí označují AfD za pravicově extremistickou.

Leni Riefenstahlová zůstává zapsána jako Hitlerova oblíbená režisérka. V době nacistického Německa byla protežovanou filmařkou, po válce tvrdila, že při natáčení propagandistických filmů o zločinech, jako je holocaust, netušila. Že byla apolitickou filmařkou oddanou umění. Autor nového německého dokumentu s názvem Riefenstahlová, uvedeného na festivalu v Benátkách, je ale na základě režisérčina soukromého archivu přesvědčen, že nebyla oportunistkou. Nacistické ideologii skutečně věřila.

Influencerka Hana Gelnarová zveřejnila video, kde za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. Po kritice ho smazala a v omluvě uvedla, že nevěděla, co gesto znamená. Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není ojedinělý případ hajlování či použití nacistických symbolů, často jde o cílenou provokaci. Za největší problém označil v Událostech, komentářích absenci prevence a nedostatek času věnovaného ideologiím na školách. Rád by v této otázce viděl aktivnější roli státu.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Jednou z největších hvězd letošního ročníku Světa knihy byl současný německý spisovatel a také právník Bernhard Schlink. Proslavil ho román Předčítač, který režisér Stephen Daldry adaptoval ve známý film s Kate Winsletovou v hlavní roli. Na veletrh dorazili i nakladatelé, kteří vydávají českou literaturu v zahraničí. Podle spisovatelky Radky Denemarkové jsou všichni autoři a autorky, kteří píší v malých jazycích, jako ve vězení.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

Vlivný představitel pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke dostal u soudu v Halle za použití zakázaného nacistického hesla Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland) pokutu v celkové výši třináct tisíc eur (zhruba 323 tisíc korun). Verdikt není pravomocný. Státní zástupce požadoval podmíněný šestiměsíční trest vězení, Höcke naopak usiloval o osvobození. Zdůvodňoval to mimo jiné tím, že o významu zapovězených slov nevěděl.

Český lékař Alexandr Herman dostal tento týden v Jeruzalémě in memoriam cenu pro židovské zachránce životů, která je obdobou titulu „Spravedlivý mezi národy“. Herman v dubnu 1945 v koncentračním táboře Taucha poblíž Lipska riskoval vlastní život, aby ochránil 140 nemocných spoluvězňů. Cenu za něj převzal jeho vnuk Martin Diviš.

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.

Za velké pozornosti médií a také odpůrců krajní pravice začal ve čtvrtek proces s vlivným politikem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Björnem Höckem. Ten musí zemskému soudu v sasko-anhaltském Halle vysvětlit, proč v květnu 2021 použil na volebním mítinku zakázané nacistické heslo Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland). V takovýchto případech hrozí pokuty, možné je ale vynést až tříletý trest vězení.