Nacismus strana 4 z 5

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Justice musí znovu otevřít spor o odškodnění mezi dvěma představiteli prostějovských Železáren-Annahütte a mužem z Přerovska, který na internetu zveřejňoval videa s kritikou pracovních podmínek v továrně a současného ekonomického systému. Používal při tom historické záběry z koncentračních táborů. Soudy mu nařídily zaplatit odškodnění muži a ženě z managementu podniku. Nyní musí znovu rozhodovat Okresní soud v Přerově.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost k Nejvyššímu soudu v případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. ČT to řekl mluvčí resortu Michal Pleskot. Pražské soudy podle Blažka v kauze porušily zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátily k došetření. Podle ministra neuvedly, jaké důkazy mají státní zástupce a policie doplnit. Nejvyššímu soudu proto navrhuje, aby případ soudům vrátil.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Památník německého odboje v Berlíně zpracovává dokumenty nacistické justice z českých archivů. Zajímá se o složky československých generálů a dalších občanů, které nacisté nechali zavraždit v berlínské věznici Plötzensee. Na příští rok o nich chystá velkou výstavu.

Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.

Odtajněné spisy z vatikánských archivů podle katolického badatele Johana Ickxe očišťují papeže Pia XII. z nařčení, že za druhé světové války neudělal dost pro záchranu Židů. Historici díky nim také objasnili, proč papež upřednostnil tichou záchranu uprchlíků před hlasitým odsouzením Hitlerova režimu. Pius XII. se stal hlavou katolické církve necelých šest měsíců před začátkem druhé světové války a ve svém pontifikátu čelil dvěma totalitním režimům – nacismu a komunismu. Očišťující dokumenty nejen objasňují další část dějin církve, ale také znovu otevírají cestu k papežovu svatořečení.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Po dlouhé nemoci v úterý v Británii zemřela v 68 letech Barbara Wintonová, dcera sira Nicholase Wintona, zachránce československých židovských dětí, informovala rodina. Wintonová několikrát navštívila Českou republiku, česky jí také vyšla kniha „Není-li to nemožné“, v níž popsala životní příběh svého otce. Sama se problematice uprchlictví také aktivně věnovala. Pořádala přednášky i na českých středních školách a pravidelně přijížděla na Forum 2000.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Ukrajinská protiofenziva na jihu pokračuje. V Chersonské oblasti teď probíhají nejtužší boje od začátku války. Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek i náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst se ve vysílání Událostí, komentářů shodli, že Rusko začíná být v úzkých a že tento typ války vyhovuje spíše ukrajinské straně. Votápek také poznamenal, že se Kreml bojí reakce ze strany privilegovaných Rusů, protože tato vrstva v minulosti přispěla k pádu sovětského režimu.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

Redaktorka a autorka článku o zákroku policie na mítincích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Ivana Svobodová v pořadu 90' ČT24 podrobně popsala oba incidenty. Experti se shodli na tom, že zásahy policistů zřejmě nebyly v pořádku, podle nich je za každých okolností nutné, aby se policisté legitimovali. Situaci za alarmující označila v Událostech, komentářích také šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Naopak místopředseda ANO Radek Vondráček zkritizoval policejního prezidenta Martina Vondráška za to, že událost komentoval, aniž by byla řádně vyšetřena.

Mezinárodní osvětimský výbor prohlásil, že je „zděšen“ projevem maďarského premiéra Viktora Orbána o „nesmíšené maďarské rase“, a vyzval Evropskou unii, aby se distancovala „od takových rasistických náznaků“, uvedla agentura AFP. Již dříve Orbána kritizovala federace maďarských židovských obcí či maďarská opozice a kvůli výrokům ho dokonce opustila jeho dlouholetá poradkyně.

Státní zástupce Jan Kopečný z Městského státního zastupitelství v Praze zastavil trestní stíhání generála Jana Syrového a bývalého československého premiéra Rudolfa Berana. Vyplývá to z usnesení, které má ČT k dispozici. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení. Vrchní soud v Praze letos v dubnu rozsudek zrušil a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které dal na práce stát, uvedla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje. Stát vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

Když se otec Boženy Ivanové (Koutné) dozvěděl, že Ludvík Svoboda zakládá v Buzuluku československou vojenskou jednotku, neváhal a odjel tam. Za nějaký čas přijely i Božena s maminkou. Božena vstoupila do armády v dubnu 1944, kdy byla v Jefremově zformována 2. paradesantní brigáda, u které byla jako spojařka. I přes to, že se už na frontu nedostala, válečného utrpení viděla hodně.

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.