Zemřela Barbara Wintonová. Velkou část života šířila odkaz svého otce, zachránce židovských dětí

Po dlouhé nemoci v úterý v Británii zemřela v 68 letech Barbara Wintonová, dcera sira Nicholase Wintona, zachránce československých židovských dětí, informovala rodina. Wintonová několikrát navštívila Českou republiku, česky jí také vyšla kniha „Není-li to nemožné“, v níž popsala životní příběh svého otce. Sama se problematice uprchlictví také aktivně věnovala. Pořádala přednášky i na českých středních školách a pravidelně přijížděla na Forum 2000.

Podle syna zemřela v úterý ráno obklopená svou rodinou. Cítila podle něj jako nespravedlnost, že svět opouští tak brzo, zanechala na něm ale určitě svou stopu, uvedl. Činila tak tím, že přes třicet let lidem pomáhala svými terapiemi, cestovala po světě a požadovala, aby svět více dělal pro uprchlíky. Pohřeb se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.

Barbara Wintonová se narodila 23. října 1953. Po střední škole studovala homeoterapii na London College of Homeotherapy. Později se věnovala alternativní terapii a zdravé životosprávě a žila s rodinou v hrabství Herefordshire.

Velkou část svého života věnovala svému otci, kterého doprovázela na jeho cestách po světě, především do České republiky. Barbara Wintonová se také aktivně účastnila akcí spojených s hrdinským činem svého otce a pomáhala udržovat kontakty s „Wintonovými dětmi“.

Hleděl do budoucnosti, říkala o otci

Její otec Nicholas Winton jako mladý bankéř ze své vlastní vůle organizoval v počátcích války v Československu odjezdy židovských dětí do Británie. Obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizoval dětem doklady a přijetí v britských rodinách. Skoro sedm stovek dětí tak zachránil před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech.

Po válce se Winton živil jako makléř a o svém hrdinství veřejně nemluvil. „Jak známo, byl to muž, který se vždycky díval do budoucnosti. Když jsem vyrůstala, byla to pro něj už dávná historie. Doma se o tom mluvilo, ale nijak se to neprosazovalo,“ uvedla o svém otci při své návštěvě Prahy v roce 2015 krátce poté, co její otec zemřel ve věku 106 let.

Do povědomí širší veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými „dětmi“, které zorganizovala BBC v roce 1988, téměř půlstoletí po jeho hrdinských činech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...