Odtajněné spisy z vatikánských archivů podle katolického badatele Johana Ickxe očišťují papeže Pia XII. z nařčení, že za druhé světové války neudělal dost pro záchranu Židů. Historici díky nim také objasnili, proč papež upřednostnil tichou záchranu uprchlíků před hlasitým odsouzením Hitlerova režimu. Pius XII. se stal hlavou katolické církve necelých šest měsíců před začátkem druhé světové války a ve svém pontifikátu čelil dvěma totalitním režimům – nacismu a komunismu. Očišťující dokumenty nejen objasňují další část dějin církve, ale také znovu otevírají cestu k papežovu svatořečení.
Papež Pius XII. za války Židům pomáhal, vyplývá ze studia odtajněných dokumentů
Papež František se v březnu 2020 rozhodl otevřít vatikánské archivy dříve než po sedmdesáti letech od úmrtí papeže Pia XII. s tím, že církev se své historie nebojí. O zveřejnění dokumentů žádali historici i židovské organizace. Závěry bádání podrobně shrnul Johan Ickx, ředitel historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce, ve své nové knize Odtajněné archivy Vatikánu – papež Pius XII. a Židé.
Papež byl hlavou záchranné sítě
Podle jeho výzkumu byl Pius XII. hlavou promyšlené a rozvětvené konspirační sítě, která pomohla zachránit desítky tisíc lidských životů. Ta prokazatelně ukrývala Židy v papežském Apoštolském paláci ve Vatikánu i v mnoha dalších církevních objektech včetně klášterů a pomáhala jim také opustit okupovanou Evropu. Ickx ve své knize dokládá, že Vatikán se snažil čelit nacistům ze všech sil. Volil ale raději cestu diplomacie a tiché pomoci namísto okázalých gest navenek.
Papež se pro tento nevyhraněný postup zřejmě rozhodl po prohlášení nizozemských katolických biskupů, kteří ostře odsoudili rasistické základy nacismu. To spustilo vlnu pronásledování a zatýkání křesťanů a Židů v Nizozemsku, z nichž většina byla odeslána na smrt do vyhlazovacích táborů. Byla mezi nimi například i později svatořečená významná katolická filozofka s židovskými kořeny Edith Steinová.
Kladně se o roli papeže a Vatikánu vyjadřoval po válce tisk i politici z celého světa. Mezi katolíky byl pro své laskavé a noblesní vystupovaní tak oblíbený, že dokonce dostal přezdívku. Říkali mu „pastor angelicus – pastýř andělský“. V roce 1937 navíc zorganizoval vydání protinacistické papežské encykliky Mit brennender Sorge. Kde se tedy náhle vzala tvrzení, že uznávaný a populární papež byl na straně fašismu a válku prožil skrytý ve vatikánských palácích?
Sovětská dezinformace se ujala
Kořeny těchto tvrzení lze najít v sovětské komunistické propagandě. Ta se od konce války snažila dehonestovat církev jako stoupenkyni nacismu, která žehnala jejich zbraně, a papeže jako kolaboranta, který buď přímo nacisty podporoval, nebo přinejmenším nedělal nic a nad holocaustem zavíral oči.
Nejvíce tyto fámy zpopularizoval roku 1963 německý spisovatel Rolf Hochhuth ve své hře Náměstek. V ní papeže a církev přímo obviňuje z podpory nacismu, nebo z odmítání pomoci Židům během války. Ihned po své premiéře vzbudila hra silné kontroverze a vedla se diskuze o tom, kde pro ni Hochhuth vzal historické podklady.
Původ hry objasnil až Ioni Mihai Pacepa, vysoký důstojník rumunské rozvědky, který roku 1978 utekl na Západ. Podle Pacepy zpracoval Hochhuth svou hru podle námětu, který pro něj v rámci diskreditační kampaně Sovětského svazu proti Vatikánu vytvořil špičkový specialista KGB na dezinformace, generál Ivan Ivanovič Agajanc.
Papeže očišťují i studie dalších historiků
Studiu Pia XII. zasvětil celý život i tento měsíc zesnulý jezuita Peter Gumpel, který měl téměř čtyřicet let na starost proces jeho blahořečení. Gumpelovi se podrobným výzkumem podařilo rozbít teze o údajném mlčení tehdejšího papeže vůči zločinům fašismu během války. „Jsem pevně přesvědčen, že jednoho dne bude Svatý otec Pius XII. vyzdvižen na oltář a uctíván jako světec,“ tvrdil až do své smrti a své přesvědčení dokládal i konkrétními příklady papežových skutků.
Pius XII. mezi lidmi po bombardování Říma, 1943
V rozhovoru pro televizní stanici Telepace například objasnil, jak Vatikán obstarával pro uprchlíky jídlo. „Pius XII. za války pravidelně posílal desítky nákladních aut na sever Itálie, aby tam nakoupil mouku nebo jiné druhy potravin. Tyto vozy byly zakryté a zvenčí na nich byl papežský znak a vlajky v papežských barvách. Oficiálně se jednalo o jídlo pro řády a náboženské komunity, ve skutečnosti to však bylo jídlo pro ukryté Židy.“ Gumpel také připomínal mnohá gesta podpory a lásky, která papež mnohokrát projevil všemu lidu válkou zkoušeného Říma.
Vatikán varoval před holocaustem USA
Zkoumání dokumentů z vatikánských archivů se věnuje také německý historik Michael-Frank Feldkamp. Ten doufá, že jejich zveřejnění navždy objasní podle něj „vágní domněnky“, které o papeži kolují, a vyvrátí tvrzení, že Pius XII. nic neudělal a mlčel.
„Když uvážíme, že skrýval lidi, tak na sebe nemohl poutat více pozornosti organizováním protestů či psaním odsuzujících dopisů. Pius XII. osobně zachránil na 15 tisíc Židů, když je tajně nařídil ukrývat v klauzurách klášterů. Navíc varoval amerického prezidenta Franklina Roosevelta před holocaustem už v březnu 1942. Americká vláda ale bohužel tehdy papežovým tvrzením odmítla věřit,“ uvedl Feldkamp v nedávném rozhovoru pro server Vatican News.
Očistění papeže pomocí historických dokumentů může také posunout proces jeho blahořečení. Ten vyhlásil už papež Pavel VI. na začátku šedesátých let, zbrzdila ho ale zmíněná vlna sovětské propagandy a nemožnost přístupu veřejnosti do vatikánských archivů. Přesto Pia XII. papež Jan Pavel II. vyhlásil služebníkem Božím. K poslednímu výraznému posunu v beatifikačním procesu pak došlo za papeže Benedikta XVI. Ten se však nakonec rozhodl počkat na dobu zpřístupnění dokumentů, kterou oproti zvyklostem uspíšil současný papež František.