Ve dvoraně sídla Poslanecké sněmovny v pondělí začala výstava s názvem České oběti Plötzensee, která návštěvníky seznámí s českými oběťmi vraždění v této německé věznici. Z více než 2800 popravených vězňů bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj. Výstava měla v podobném rozměru premiéru letos v červenci v Berlíně, ve sněmovně potrvá do 5. října.
České oběti v Plötzensee. Začíná výstava o odbojářích zavražděných nacisty
8 minut
Události, komentáře: Výstava České oběti v Plötzensee
Berlínské vězení Plötzensee bylo jedním z deseti míst, kde nacisté popravovali české odbojáře. Výstava se podle jejích autorů poprvé v historii uceleně věnuje těm, kteří v nechvalně proslulé berlínské věznici přišli o život. Více než 670 Čechů zavražděných v Plötzensee tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních obětí, naprostá většina z nich byli političtí vězni. Výstava ukazuje historii a šíři odboje na území Čech a Moravy a připomíná jeho české oběti.
„Cílem výstavy je ukázat, že se neumíralo jen v koncentračních táborech, což každý ví, ale že se i hromadně vraždili špičkoví představitelé domácího odboje,“ říká k výstavě garant její české části historik Jan Boris Uhlíř. Záštitu nad výstavou převzala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Uhlíř při příležitosti výstavy v Německu uvedl, že věznice, která se za nacismu stala místem krvavého zúčtování odpůrců režimu, se nyní stává naopak místem, které Čechy a Němce spojuje.
Osudy československých odbojářů
Jádrem německé části výstavy byly hromadné popravy ze září 1943. Česká část pojmenovaná České oběti Plötzensee, která začala v pondělí v Praze, se věnuje osudům československých odbojářů, kteří v nechvalně proslulé berlínské věznici přišli o život kvůli svému nesouhlasu s nacistickým režimem.
Při náletu v noci 4. září 1943 bomby věznici těžce poškodily, zničena byla část budovy s celami smrti a také gilotina v popravčím domku. Následné rychlé popravy několika stovek vězňů čekajících na vykonání nejvyššího trestu prováděli nacisté kvůli poškozené gilotině oběšením, a to vždy po osmi vězních současně. Mezi 250 takto zavražděnými mezi 7. a 10. zářím 1943 byli němečtí, francouzští a především čeští vězni.
Mezi nejznámější Čechy, které nacisté v krvavých zářijových dnech roku 1943 v Plötzensee oběsili, patří komunistický novinář Julius Fučík. Z něj československý komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie.
Na výstavě se ale návštěvníci mohou seznámit i s dalšími českými oběťmi, a to nejen ze září 1943. Gilotinou byl v Plötzensee popraven například Vasil Kaprálek Škrach, který působil jako osobní knihovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Stejným způsobem nacisté zavraždili i novinářku, odbojářku a spoluvydavatelku odbojářského časopisu V boj Irenu Bernáškovou, dceru grafika a malíře Vojtěcha Preissiga.
