Koncentrační tábor strana 4 z 5

Zemřela Miloslava Kalibová, která přežila vypálení Lidic, pobyt v koncentračním táboře i pochod smrti. Dožila se téměř 97 let. Své vzpomínky předávala veřejnosti prostřednictvím besed i dokumentů. Zprávu oznámil mluvčí Památníku Lidice Filip Petlička. Z 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen Jaroslava Skleničková.

V Německu vrcholí možná poslední proces s dozorcem z koncentračního tábora. Třiadevadesátiletý Bruno D. se před soudem v Hamburku zpovídá z údajného podílu na vraždě více než pěti tisíc lidí. Líčení se protahuje kvůli zdravotnímu stavu obviněného. Rozsudek zřejmě zazní na konci února.

Americký internetový obchod Amazon stahuje z prodeje kontroverzní vánoční ozdoby a další předměty, na kterých je znázorněn nacistický koncentrační tábor Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau). Firma tak reaguje na stížnost zástupců památníku v Osvětimi, kteří označili zboží za neuctivé a zneklidňující. Píše o tom britský zpravodajský server Guardian.

Polsko si stěžuje u společnosti Netlix kvůli chybě v jejím dokumentárním seriálu Ďábel od vedle. Varšavě vadí mapa, kde jsou nacistické koncentrační tábory vyznačeny v hranicích současného Polska. Podle premiéra jde o křivdu a žádá nápravu. Polský Institut národní paměti dokonce zvažuje právní kroky. Netflix tvrdí, že problém řeší.

Antisemitismus v Evropě v poslední době sílí. Počet protižidovských incidentů roste mimo jiné ve Francii, ale také v Itálii. Tam se stala symbolem roztříštěné doby devětaosmdesátiletá senátorka Liliana Segreová. Žena, která přestála hrůzy koncentračního tábora, dostává více než sedm dekád od války kolem dvou set nenávistných vzkazů denně. Nechala totiž zřídit zvláštní výbor proti nenávisti.

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Oznámil to vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holocaustu.

Švestky. S Vizovickem jsou spojené stejně nesmazatelně jako jméno Jelínek. Rodina lihovarníků dokázala jednoduchý proces kvašení a pálení ovoce svou zručností a obchodním talentem proslavit po celém světě. Osud vizovické rodiny židovských podnikatelů se ale rozvíjel v československém 20. století a tragičnost historických událostí ji tak postihla v nevídané míře. Poslední záznam o životě Rudolfa Jelínka pochází z 29. září 1944, dne jeho transportu do Osvětimi. Z vyhlazovacího tábora se už nevrátil.

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni objevili pohřebiště vězňů romského tábora v Letech u Písku. Nachází se v blízkosti pietního místa, které oběti romského holocaustu připomíná. Muzeum romské kultury chce v místě tábora vybudovat nový památník a otevřít ho do roku 2023.

Měl zachránit stovky dětí před nacisty, do Velké Británie už ale poslední vlak nedojel. Z pražského Wilsonova nádraží odjel přesně před osmdesáti lety, na cestě ho ale zastavila válka. Většina pasažérů pak zemřela v koncentračních táborech. Dětské transporty z okupovaného území Čech a Moravy organizoval s dobrovolníky sir Nicholas Winton. Krátce před válkou takto zachránili 669 převážně židovských dětí.

Desítky lidí se v pátek přišly do Nové obřadní síně na Olšanských hřbitovech rozloučit s Vojmírem Srdečným, posledním přeživším z koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Srdečný zemřel v pondělí 19. srpna ve věku 99 let. Smuteční hosté připomněli nejen jeho minulost za války, ale také jeho profesi učitele a doktora i usilovnou práci ve prospěch tělesně postižených.

Ve věku 99 let zemřel Vojmír Srdečný, poslední přeživší z koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Uvedla to předsedkyně Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých Zdeňka Valouchová. Do Sachsenhausenu byl Srdečný deportován po nacistické perzekuci vysokoškoláků roku 1939. Poslední rozloučení se bude konat v pátek ve 12:00 v Nové obřadní síni na pražských Olšanech.

Z bývalé brány koncentračního tábora a nacistického velitelství je rodinný dům se zahradou, desítky dalších obydlí pak stojí na místě bývalého popraviště. Tak to dnes vypadá v rakouském Gusenu, kde během druhé světové války fungovala pobočka nacistického koncentračního tábora Mauthausen. Prošlo jím 70 tisíc vězňů, polovina jich zahynula. Rakouská vláda teď uvažuje, že část pozemků vykoupí a vytvoří důstojné pietní místo.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka zavražděno téměř tři tisíce Romů ze čtrnácti zemí světa. Od roku 2014 si Polsko tuto událost připomíná jako Den národní památky Romů a u této příležitosti se v Osvětimi konaly pietní akce. Účastnila se jich i dvacítka přeživších či náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

Je nutné se scházet u památných míst, protože lhostejnost je podhoubí, z kterého se rodí totalitní režimy, zdůraznil přeseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) při terezínské tryzně. Na Národním hřbitově v Terezíně se v neděli konala tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Setkání se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté.

V depozitáři koncentračního tábora Sachsenhausen je uloženo zhruba tisíc uměleckých děl, která namalovali tamní vězni. Jsou tak obrazovým svědectvím tragických událostí. Kresby osmi sachsenhausenských malířů, včetně tří Čechoslováků, vystavuje do konce července Památník Terezín.

Letos se do veřejného čtení jmen obětí holocaustu zapojí už 21 měst, což je o pět více než loni. Nově se bude 2. května číst i v Karlových Varech, Nýrsku, Mikulově, Prostějově a Teplicích. Na pražské čtení by pak měli dorazit i Asaf Auerbach, který patří mezi takzvané Wintonovy děti, či přeživší z koncentračního tábora Osvětim Dita Krausová. Letos poprvé se také využijí informace z připravované Databáze romských obětí holocaustu, řekla ČT koordinátorka akce Eliška Waageová z Institutu Terezínské iniciativy.

Studenti budou moci poprvé navštívit bývalý koncentrační tábor v Letech u Písku. Projdou si prostor bývalého vepřína, na jehož místě je naplánovaná výstavba památníku, a který doposud není veřejnosti přístupný.

Před 80 lety začala okupace Československa. Nacisté hned od prvních dnů protektorátu pronásledovali své odpůrce. Byly mezi nimi i ženy, i když v mnohem menším měřítku než muži. Souviselo to s tím, jak nacionální socialismus chápal roli žen, které viděl hlavně jako matky, vysvětluje historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Písečtí policisté navrhli obžalovat dva muže kvůli umístění nápisů urážejících Romy u památníku v Letech u Písku. Podle mluvčí písecké policie Kamily Čuřínové Ingrišové navrhují oba muže obžalovat z trestného činu popírání a schvalování genocidy. Za to by jim před soudem mohly hrozit až tři roky vězení. Kriminalisté obvinili muže v listopadu po skoro půlročním vyšetřování.

Turecko vyzvalo Čínu, aby zavřela takzvané převýchovné tábory, v nichž drží více než milion Ujgurů. Ankara se na čínské úřady obrátila poté, co se objevily zprávy, že v jednom z těchto táborů zemřel známý ujgurský hudebník. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, který později zveřejnil i čínské video údajně dokazující, že muzikant žije. Čínské velvyslanectví v Ankaře ve své reakci obvinění označilo za lež a vyzvalo tureckou vládu, aby nařčení ze špatného zacházení s Ujgury stáhla.

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Pavla Taussiga v dětství zasáhla druhá světová válka. V jedenácti letech přežil několik koncentračních táborů a pochod smrti. Vyprávěl o tom v pořadu Hyde Park Civilizace.

Návštěvnost Památníku Terezín loni dál rostla na téměř 297 tisíc lidí. Meziročně to je zruba o deset tisíc návštěvníků více. Polovinu tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů je asi pětina. Z cizinců Terezín navštěvují nejčastěji Němci, kterých v posledních letech lehce ubývá. Následují Američané, kterých naopak loni přibylo asi o 10 procent.

Koncentrační tábor na vlastní kůži umožní zažít projekce virtuální reality studentům základních a středních škol. Organizace Romea ve spolupraci s ČVUT připravuje simulaci romského tábora v Letech u Písku. Podobně již dříve vznikl simulátor koncentračního tábora v Osvětimi.