Maminku jsem naposledy viděla před Mengelem, říká přeživší Osvětimi

12 minut
Výpověď přeživší holocaustu Hany Sternlichtové
Zdroj: ČT24

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim i Mauthausen. Hrůzy války nakonec přežila. Teď žije v Izraeli. Napsala knihu a o svém životě vypráví ve školách. Hana Sternlichtová u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim poskytla České televizi rozhovor.

Sternlichtová jako dvanáctiletá nastoupila s rodiči v prosinci roku 1942 do transportu, který je odvezl do Terezína. „Třásla jsem se, protože jsem opouštěla domov, kde jsem se cítila jistá, nechala jsem tam hračky, knížky. To byl těžký odchod. Nevěděli jsme, co nás čeká,“ vypráví.

V Terezíně rozdělili její rodiče, ona zůstala s matkou. „Měla jsem štěstí, že můj otec sehnal možnost dostat se do dívčího domova. Tam to bylo mnohem jednodušší, protože jsem byla mezi vrstevnicemi. Mohly jsme se učit, i když to bylo přísně zakázáno. Někdo hlídal venku, když se blížil nějaký esesák,“ vzpomíná na místo, kde zůstala přibližně dva roky.

Do Osvětimi se jako první dostal právě Sternlichtové otec, už ho nikdy neviděla. Poté i ona s matkou. „Celé trauma začalo, když otevřeli dveře vagonu. Byla noc. Ostnatý drát, štěkot psů, kravál esesáků,“ vzpomíná s tím, že když se blížili k důstojníkovi SS Josefu Mengelemu, který rozhodoval o životě a smrti příchozích, někdo jí pošeptal, aby řekla, že je jí šestnáct let.

„Zpátky k životu“

„Měla jsem zápal plic a spálu dlouho předtím, než jsme se dostali do transportu, moc jsem nepovyrostla. Na mě se však ani nepodíval. Řekla jsem šestnáct, poslal mě na stranu života. Maminka byla drobná, prošedivělá, šla na tu špatnou stranu. Dlouhá léta jsem si vyčítala, že se mi nepovedlo zůstat s ní,“ říká. Naposledy ji viděla právě „před Mengelem“.

Poté, co koncentrační tábor osvobodila americká armáda, vrátila se do rodných Holic, kde se o bitou dívku postarala přítelkyně její matky. „Ona mě opravdu přivedla zpátky k životu,“ tvrdí. Nejprve pro ni bylo těžké mluvit o svém osudu veřejně, pak si ale slíbila, že se k událostem v táborech bude vracet, „dokud bude žít“. Jak je možné, že se to všechno stalo, se prý ptá také. „To nebylo k uvěření, opravdu ne.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
14:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 3 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 4 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 5 hhodinami
Načítání...