TÉMA

Rudá armáda strana 4 z 5

Před třiceti lety Sověti přestali lhát o Katyni

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.
13. 4. 2020|

Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.
8. 4. 2020|

Když Moskva dýchá na zátylek. Košický vládní program před 75 lety ukázal Západu záda

První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.
5. 4. 2020|

Před 80 lety vyjely sovětské tanky T-34. Ve druhé světové osvobozovaly, pak upevňovaly totalitu

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.
31. 3. 2020|

Už ne Pod Kaštany, ale Borise Němcova. Náměstí před ruskou ambasádou má nový název

Prostranství před ruským velvyslanectvím v pražské Bubenči má nové jméno – náměstí Borise Němcova. O změně názvu, který byl dosud Pod Kaštany, rozhodla pražská rada a schválili ji zastupitelé, samotný oficiální akt proběhl v den pátého výročí vraždy bývalého ruského vicepremiéra.
27. 2. 2020Aktualizováno27. 2. 2020, 19:24|

Památník Rudé armády v Ostravě hlídá kamera. Má ho chránit před vandaly

Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě hlídá kamera. Město ji tam nechalo umístit v souvislosti s případem z loňského podzimu, kdy národní kulturní památku někdo polil červenou barvou a popsal nápisy. K útoku se na sociálních sítích přihlásili příznivci Národní a sociální fronty. Policisté stále neznají konkrétní pachatele.
18. 2. 2020|

Sověti odvlekli 139 tisíc Poláků za noc, připomněl Ruczaj. Od začátku deportací uplynulo 80 let

Nacistické Německo a Sovětský svaz se na postupu vůči Polsku domlouvaly, připomněl v Událostech, komentářích politolog a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Řekl to v souvislosti s deportacemi obyvatel tehdejšího východního Polska do Sovětského svazu, které začaly před osmdesáti lety. Území, které Rudá armáda obsadila v září 1939, museli v první vlně opustit zaměstnanci polských civilních a vojenských úřadů, lesníci a policisté. Transporty směřovaly na Sibiř, na sever SSSR a do Kazachstánu. Odejít muselo až čtyři sta tisíc lidí.
11. 2. 2020|
Doporučujeme

Při potopení Wilhelma Gustloffa zemřelo v zimě 1945 devět tisíc uprchlíků. Loď zničilo torpédo „za Stalina“

Před pětasedmdesáti lety v Baltském moři potopila sovětská torpéda někdejší chloubu německého námořnictva, loď Wilhelm Gustloff. Místo vojáků ovšem přetížené plavidlo převáželo z Gdyně do Kielu přes deset tisíc běženců, z nichž 9400 našlo smrt v ledových vodách Baltu. S takovou bilancí (jež asi šestinásobně převyšuje počet obětí Titanicu) představuje zánik Wilhelma Gustloffa největší námořní tragédii v dějinách.
30. 1. 2020Aktualizováno2. 2. 2020, 16:14|
Události komentáře

„Plynové komory už nefungovaly, díky tomu jsem přežil,“ vzpomíná spisovatel Taussig na holocaust

Přežil čtyři koncentrační tábory a dva pochody smrti. Půlroční utrpení pak zapsal do deníku slovy a viděním jedenáctiletého kluka. Že si uchránil život, bylo nakonec spíše shodou náhod. O svoje vzpomínky se v pořadu Události, komentáře podělil spisovatel a výtvarník Pavel Taussig.
28. 1. 2020|

„Nebuďte lhostejní, jinak z nebe spadne další Osvětim,“ varoval přeživší koncentračního tábora

Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.
27. 1. 2020Aktualizováno27. 1. 2020, 17:50|

„Průmyslové vyhlazování celých společenských skupin naprosto přesahovalo rámec myšlení a chápání.“ Před 75 lety Sověti vkročili do Osvětimi

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.
27. 1. 2020|

Raoul Wallenberg, hrdina beze zbraní a bez hrobu, záhadně zmizel před 75 lety

Před pětasedmdesáti lety se ztratil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku před nacisty zachránil možná až sto tisíc Židů. Přežil Hitlera a jeho vládu, ale osvobození sovětskou Rudou armádou se pro něj stalo osudným – 17. ledna 1945 byl zatčen v Budapešti sovětskou kontrarozvědkou a od té doby ho už nikdo nespatřil.
17. 1. 2020|
Doporučujeme

Bílá smrt. Nejlepšího odstřelovače dějin stvořila zimní válka

Před osmdesáti lety vrcholila zimní válka, v níž Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Přes početní i technickou převahu nedokázala Rudá armáda severskou zemi porazit – a silný podíl na tom měl Simo Häyhä, zřejmě nejlepší sniper v dějinách, který si od rudarmějců vysloužil i přezdívku Bílá smrt.
7. 1. 2020|
Paměťová stopa

Nelitovat se a nenaříkat. Jaroslav Mojžíš se v cele ani v uranových dolech nezbláznil jen díky zájmu o psychologii

Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.
7. 1. 2020|

Putina rozčiluje kritika sovětsko-německého předválečného paktu. Hrozí archiváliemi

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Za příklad poukázal na mnichovskou dohodu. V projevu ostře zaútočil i na Polsko a kritizoval snahy o ničení pomníků Rudé armády v Evropě.
24. 12. 2019|
Interview ČT24

Bez vlasovců by se Praha utopila v krvi. Z historie se dnes stává účinná zbraň, říká David Svoboda

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.
21. 12. 2019|

KSČM proti usnesení Evropského parlamentu. Vinit Sověty z války povede k dalším pomníkům vlasovců

KSČM odsoudila usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly. V opačném případě podle nich bude vytvářen stále větší prostor pro kroky, jakým bylo například nedávné rozhodnutí řeporyjského zastupitelstva o vybudování vzpomínkového místa na padlé vlasovce.
14. 12. 2019Aktualizováno14. 12. 2019, 16:10|

Před osmdesáti lety odmítli Finové ustoupit Sovětům. Jejich přesile se pak v zimní válce bránili tři měsíce

Přesně před osmdesáti lety vpadly sovětské jednotky do Finska a začala takzvaná zimní válka. Stalo se tak poté, co Helsinky odmítly bezprecedentní územní požadavky Moskvy. Sovětský svaz očekával bleskovou válku, Finové se však přesile dokázali bránit tři měsíce. Nakonec sice přišli o část svého území, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik ale uhájili svou suverenitu.
30. 11. 2019|

Vlasovci nečekaně pomohli při Pražském povstání. Předtím bojovali s Hitlerem proti Stalinovi

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády vedené Andrejem Vlasovem. S nacisty pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Záměr vybudovat jim památník v Praze-Řeporyjích nyní vyvolal nevoli ruské strany.
28. 11. 2019|

Rusko odmítá památník vlasovcům v Řeporyjích. Máme s nimi tisíckrát lepší zkušenost než s vámi, napsal starosta Putinovi

Starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS) chce postavit pomník Ruské osvobozenecké armádě čili vlasovcům. Rusko považuje příslušníky jednotek, které se podílely na osvobození Prahy na konci druhé světové války, ale předtím bojovaly na straně Německa, za zrádce. Ruské velvyslanectví se proto ozvalo, Novotný ale vzkázal, že Řeporyje nemíní s Ruskou federací diskutovat.
27. 11. 2019Aktualizováno27. 11. 2019, 15:12|

Ostravský Památník Rudé armády budou hlídat kamery. V říjnu ho někdo polil červenou barvou

Nejpozději do konce roku nechá Ostrava u Památníku Rudé armády v Komenského sadech nainstalovat dvě kamery. Jde o reakci na říjnové poškození památníku, který vandalové polili červenou barvou. Incident i nadále vyšetřuje policie. Za vyčištění památníku město zaplatilo více než osmdesát tisíc korun.
13. 11. 2019|

Trump možná vyrazí do Moskvy oslavit s Putinem 75. výročí vítězství nad nacisty

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že se příští rok v květnu v Moskvě zúčastní oslav 75. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům. Pozvání od šéfa Kremlu Vladimira Putina už dříve přijali prezidenti Francie nebo Česka.
8. 11. 2019Aktualizováno8. 11. 2019, 19:17|

K polití pietních míst v Ostravě a v Brně se přihlásili nacionalisté. Konkrétní viníky policie hledá

K nástřikům na místech pietních akcí v Ostravě a v Brně se na Facebooku přihlásili příznivci krajně pravicové Národní a sociální fronty. Konkrétní jména policisté zatím neznají a oba případy vyšetřují. Odstraňování červené barvy na památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě začne příští týden. Pomník v Brně-Králově Poli už někdo neodborně očistil.
25. 10. 2019|

Další pomník potřísněný červenou. Barva poškodila brněnský památník rudoarmějců

Podobně jako pražský pomník maršála Koněva skončil i brněnský památník rudoarmějců – někdo ho poškodil červenou barvou. Pomník není terčem vandalů poprvé, v minulosti se na něm objevil i hákový kříž. Nynějším případem se zabývá policie.
24. 10. 2019|