Rudá armáda strana 4 z 5

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Prostranství před ruským velvyslanectvím v pražské Bubenči má nové jméno – náměstí Borise Němcova. O změně názvu, který byl dosud Pod Kaštany, rozhodla pražská rada a schválili ji zastupitelé, samotný oficiální akt proběhl v den pátého výročí vraždy bývalého ruského vicepremiéra.

Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě hlídá kamera. Město ji tam nechalo umístit v souvislosti s případem z loňského podzimu, kdy národní kulturní památku někdo polil červenou barvou a popsal nápisy. K útoku se na sociálních sítích přihlásili příznivci Národní a sociální fronty. Policisté stále neznají konkrétní pachatele.

Nacistické Německo a Sovětský svaz se na postupu vůči Polsku domlouvaly, připomněl v Událostech, komentářích politolog a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Řekl to v souvislosti s deportacemi obyvatel tehdejšího východního Polska do Sovětského svazu, které začaly před osmdesáti lety. Území, které Rudá armáda obsadila v září 1939, museli v první vlně opustit zaměstnanci polských civilních a vojenských úřadů, lesníci a policisté. Transporty směřovaly na Sibiř, na sever SSSR a do Kazachstánu. Odejít muselo až čtyři sta tisíc lidí.

Před pětasedmdesáti lety v Baltském moři potopila sovětská torpéda někdejší chloubu německého námořnictva, loď Wilhelm Gustloff. Místo vojáků ovšem přetížené plavidlo převáželo z Gdyně do Kielu přes deset tisíc běženců, z nichž 9400 našlo smrt v ledových vodách Baltu. S takovou bilancí (jež asi šestinásobně převyšuje počet obětí Titanicu) představuje zánik Wilhelma Gustloffa největší námořní tragédii v dějinách.

Přežil čtyři koncentrační tábory a dva pochody smrti. Půlroční utrpení pak zapsal do deníku slovy a viděním jedenáctiletého kluka. Že si uchránil život, bylo nakonec spíše shodou náhod. O svoje vzpomínky se v pořadu Události, komentáře podělil spisovatel a výtvarník Pavel Taussig.

Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.

Před pětasedmdesáti lety se ztratil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku před nacisty zachránil možná až sto tisíc Židů. Přežil Hitlera a jeho vládu, ale osvobození sovětskou Rudou armádou se pro něj stalo osudným – 17. ledna 1945 byl zatčen v Budapešti sovětskou kontrarozvědkou a od té doby ho už nikdo nespatřil.

Před osmdesáti lety vrcholila zimní válka, v níž Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Přes početní i technickou převahu nedokázala Rudá armáda severskou zemi porazit – a silný podíl na tom měl Simo Häyhä, zřejmě nejlepší sniper v dějinách, který si od rudarmějců vysloužil i přezdívku Bílá smrt.

Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Za příklad poukázal na mnichovskou dohodu. V projevu ostře zaútočil i na Polsko a kritizoval snahy o ničení pomníků Rudé armády v Evropě.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

KSČM odsoudila usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly. V opačném případě podle nich bude vytvářen stále větší prostor pro kroky, jakým bylo například nedávné rozhodnutí řeporyjského zastupitelstva o vybudování vzpomínkového místa na padlé vlasovce.

Přesně před osmdesáti lety vpadly sovětské jednotky do Finska a začala takzvaná zimní válka. Stalo se tak poté, co Helsinky odmítly bezprecedentní územní požadavky Moskvy. Sovětský svaz očekával bleskovou válku, Finové se však přesile dokázali bránit tři měsíce. Nakonec sice přišli o část svého území, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik ale uhájili svou suverenitu.

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády vedené Andrejem Vlasovem. S nacisty pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Záměr vybudovat jim památník v Praze-Řeporyjích nyní vyvolal nevoli ruské strany.

Starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS) chce postavit pomník Ruské osvobozenecké armádě čili vlasovcům. Rusko považuje příslušníky jednotek, které se podílely na osvobození Prahy na konci druhé světové války, ale předtím bojovaly na straně Německa, za zrádce. Ruské velvyslanectví se proto ozvalo, Novotný ale vzkázal, že Řeporyje nemíní s Ruskou federací diskutovat.

Nejpozději do konce roku nechá Ostrava u Památníku Rudé armády v Komenského sadech nainstalovat dvě kamery. Jde o reakci na říjnové poškození památníku, který vandalové polili červenou barvou. Incident i nadále vyšetřuje policie. Za vyčištění památníku město zaplatilo více než osmdesát tisíc korun.

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že se příští rok v květnu v Moskvě zúčastní oslav 75. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům. Pozvání od šéfa Kremlu Vladimira Putina už dříve přijali prezidenti Francie nebo Česka.

K nástřikům na místech pietních akcí v Ostravě a v Brně se na Facebooku přihlásili příznivci krajně pravicové Národní a sociální fronty. Konkrétní jména policisté zatím neznají a oba případy vyšetřují. Odstraňování červené barvy na památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě začne příští týden. Pomník v Brně-Králově Poli už někdo neodborně očistil.

Podobně jako pražský pomník maršála Koněva skončil i brněnský památník rudoarmějců – někdo ho poškodil červenou barvou. Pomník není terčem vandalů poprvé, v minulosti se na něm objevil i hákový kříž. Nynějším případem se zabývá policie.

V Komenského sadech v Ostravě neznámý pachatel polil červenou barvou Památník Rudé armády, u něhož se konají pietní akce. Poškození národní kulturní památky nahlásil kolemjdoucí městské policii ve středu po sedmé hodině ráno. Není zatím jasné, jak složité bude červenou barvu odstranit. Místo bude nyní pod větším dohledem strážníků. Výše škody zatím není známá. Podle ruské ambasády poškození pomníku potvrzuje nebezpečí manipulace s dějinami druhé světové války.

Představitelé Česka a Slovenska si na slovensko-polském pomezí připomněli 75. výročí karpatsko-dukelské operace, pokládané za jednu z nejkrvavějších bitev proti Němcům za druhé světové války. Významně se na ní podílela i československá jednotka pod velením generála Ludvíka Svobody.

Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940 až 1941 a 1944 až 1991. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.