Během protestů proti uvěznění Alexeje Navalného obracela ruská vláda pozornost na účast mládeže včetně žáků. Ministerstvo školství proto naplánovalo pravidelné měsíční schůzky s rodiči po celé zemi. Zajištění loajality v nejmladší generaci se však vláda věnuje dlouhodobě, píše opoziční Novaja gazeta. Spočítala, že za posledních pět let na to vynaložila 73 miliard rublů (21 miliard korun). Článek vydala v úterý, tedy v Den obránce vlasti, který je přejmenovaným Dnem Rudé armády.
Novaja gazeta: Rusko utrácí miliardy za výchovu mládeže k vlastenectví, ta chce radši emigrovat
„Nemáme a nemůžeme mít jinou jednotící ideu než vlastenectví,“ prohlásil Vladimir Putin v roce 2016. „O tom je třeba neustále hovořit na všech úrovních,“ vyzval.
Orgány moci přijaly výzvu za svou a začaly připravovat projekty. Ty se dodnes silně rozvinuly a spotřebovaly velké množství peněz z veřejných rozpočtů. Novaja Gazeta spočítala, že za „vlastenecké vzdělávání“ se od té doby utratilo přes dvacet miliard rublů (šest miliard korun), za vybudování parků nazvaných „Rusko – moje dějiny“ a připravovaných radou pravoslavné církve pět miliard (1,5 miliardy) a například na „posílení duchovních hodnot na internetu“ tři miliardy rublů (900 milionů korun).
Chrám v parku Patriot postavený ministerstvem obrany
Velká vlastenecká válka
Zdaleka největší porci financí – přes třicet miliard rublů (devět miliard korun) spolykal park Patriot v Kubince u Moskvy, který ukazuje sílu ruské armády a její historii. Samozřejmě s důrazem na Velkou vlasteneckou válku, tedy tu část druhé světové, kdy už Stalin nebyl Hitlerovým spojencem při dělení střední Evropy. Podle jeho vzoru se staví podobné po celé zemi.
Rozpočet na projekty vyzdvihující v mládežnickém stylu velikost a sílu Ruska a jeho dějiny stále roste. Novaja gazeta uvádí, že vláda loni utratila čtyřicetinásobek toho, co před pěti lety. Hlavní nárůst vysledovala poté, co Navalnyj zveřejnil film, v němž obviňuje Dmitrije Medveděva z nahromadění obrovského bohatství včetně vinice v Toskánsku, jacht či paláců.
Vládní agentury pořádají čím dál víc táborů s vlasteneckou tematikou a snaží se šířit po internetu „posilování občanské identity a duchovně mravních hodnot“. Staví se další a další parky oslavující zemi, její ozbrojené síly a vedení. Ve školách mají od příštího školního roku začít fungovat oficiální organizátoři mimoškolních aktivit.
Vzniká vojenské hnutí Mladá armáda, kam chce vláda dostat 1,75 milionu dětí. Další tři miliony se mají účastnit Ruského hnutí žáků vedeného přímo administrací prezidenta. Celkem do lavic v zemi usedá 17 milionů žáků, podotýká Novaja gazeta.
Přísaha nových příslušníků Mladé armády v okupovaném Sevastopolu
Na sto třicet procent
Cíle mnoha z programů jsou podle listu velmi málo konkrétní a stěží měřitelné. Například v Jakutsku vydávají nemalé peníze, aby dosáhli „zvýšení podílu občanů, kteří za svou hlavní životní hodnotu považují lásku k vlasti, na osm procent“. V Rostovské oblasti zase cílí na to, aby mládež měla pozitivní vztah k vojně nebo aby se u ní rozvinuly vlastenecké city.
Ani konkrétnější cíle se příliš plnit nedaří. Parlamentní kontrolní rada vyhodnotila jako splněný jen jeden cíl z deseti v rámci programu vlasteneckého vzdělávání na roky 2016 až 2020. Podivila se také nad tím, že cílem programu bylo informovat o jejich činnosti dvojnásobek počtu obyvatel nebo zapojit 130 procent vzdělávacích organizací.
Řadu programů také provázejí skandály. Například v Machačkale policie stíhá organizátory výstavy Rusko – moje dějiny kvůli údajné krádeži 38 milionů rublů (11 milionů korun).
Smysl
Odezva mezi mladými také není valná, říká pro deník socioložka z Centra výzkumu mládeže Jelena Omelčenková: „Všechny ty programy vyzdvihují myšlenky obětování se, hrdinství a boje. Není přitom jasné, s kým a proč se má bojovat. Mládež na toto částečně agresivní a částečně formální vnucování vlastenectví reaguje buď negativně, nebo pragmaticky. Zúčastní se, aby je pak nikdo neotravoval.“
Dodává, že jejich výzkumy ukazují na růst vlastenectví, ovšem zcela jiného: pocitu občanské odpovědnosti, odporu k nespravedlnosti, hrubosti a lži. Její kolegyně Valerija Kasamarová dodává, že nejmladší generace je dost pacifistická a místo armády se chce chlubit kulturou nebo sportem.
O neúspěchu miliard investovaných do snahy přesvědčit mládež k patriotismu nakonec nejvíc vypovídá průzkum Centra Levady z roku 2019. Podle něj chce plných 53 procent Rusů ve věku 18 až 24 let emigrovat, uzavírá Novaja gazeta. Že to je na onen režimem proklínaný Západ, už pro ruského čtenáře ani nemusí dodávat.
