Navalnyj u moskevského soudu v roce 2017

Navalnyj se strefuje do nejslabšího místa Putinova režimu: rozkrádání veřejného majetku

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

 
Kresba znázorňující Alexeje Navalného na zdi v Římě
Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Vincenzo Livieri

Moskevský soud v sobotu rozhodl o Navalného vině i v případě pomluvy 94letého válečného veterána, jenž loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ústavě. Podle nepravomocného rozhodnutí musí opozičník zaplatit pokutu ve výši 850 tisíc rublů (245 tisíc korun).

Události točící se okolo osoby ruského blogera v posledním roce plní titulky světových novin. Alexej Navalnyj byl původně začátkem února v Rusku odsouzen na tři a půl roku vězení. Proces a jeho pobyt ve vazbě přitom provázely jak striktní bezpečnostní opatření, tak i několikatisícové protesty ve městech po celé zemi, demonstrovalo se i v zahraničí.

Tým ruského opozičníka krátce po jeho zadržení rovněž stihl vypustit bezmála dvouhodinové video, kompromitující prezidenta Vladimira Putina z nepřímého vlastnictví přepychového sídla na pobřeží Černého moře.

Rozruch vzbudila i loňská otrava Navalného, jíž se dopustila ruská tajná služba. Před letem ze sibiřského Tomsku aktivistovi podstrčila spodní prádlo otrávené jedem novičok. Navalnyj byl poté převezen do Německa, kde se léčil. Okolnosti své otravy si opozičník poté sám zjistil, když pod falešnou identitou zatelefonoval agentovi tajné služby, od kterého informace vyzvěděl. Problémy se systémem ovšem nemá prvně.

Kdo je Navalnyj?

Bloger a zřejmě nejvýraznější tvář ruské opozice je ovšem trnem v oku současné vládnoucí garnitury v Kremlu dlouhodobě. V Rusku pod vedením prezidenta Putina funguje autoritářský režim, který se projevuje například jak omezováním základních politických práv, svobody projevu nebo dozorem nad občanskou společností, tak i státní kontrolou médií, tvrdými represemi či manipulací voleb.

Podle odborníka na současné Rusko Jana Šíra je Navalnyj člověkem, který se rozhodl poukázat na pravou tvář těchto stávajících okolností. Opozičník na svém blogu a YouTube kanálu odhaluje nepravosti, zpronevěru a korupci, kterých se ruská vládnoucí garnitura dopouští. Některá jeho videa mají desítky milionů zhlédnutí a kanál má téměř 6,5 milionu odběratelů.

„Jde o trilionové daňové úniky. Ukazuje se, že ta moc nestojí na ničem jiném než na vyvedeném majetku, represích nebo lžích, pomocí kterých jsou ty represe uváděny do chodu. Díky Navalnému se to stalo předmětem veřejné debaty. Lidé se o to začali zajímat a vycházejí proto do ulic,“ popisuje Šír.

Podle něho opozičník ke svému počínání konkrétní motivaci nemá. Jedná se o člověka, který žije politikou a vnímá to jako součást svého veřejného angažmá. Rozrušuje poslední zbytky legitimity, kterou si vláda připisuje a operuje s ní, uvádí Šír.

Co se týče investigativních, osvětových nebo novinářských aktivit, Navalnyj v rámci boje proti korupci sklouzává k populismu, aby na sebe upozornil. Jinak se politicky nevyhraňuje, což je součástí jeho strategie. Vzhledem k tomu, že je v protisystémové opozici a nemá možnost se zapojit do férového politického procesu, tak se strefuje do nejslabších míst režimu, myslí si Šír.

„Nebezpečný“ opozičník

Snaha o diskreditaci Kremlu se blogerovi nicméně daří. Navalnyj postupem času nasbíral zkušenosti a podařilo se mu poskládat schopný tým pracovníků, který na investigaci korupčních kauz pracuje. Vzbudil mimořádnou pozornost i v samotném Rusku, kde je jeho jméno především tabuizováno.

„Na základě kauz byl schopen odstřelit pár osobností vládnoucího ruského establishmentu, ať už se jedná o diskreditaci Putina, exprezidenta Dmitrije Medvěděva, Děripasky nebo nedávno zemřelého místopředsedy vlády Prichoďka. V tom spočívá jeho nebezpečí,“ dodal Šír.

Podobně se vyjádřil i analytik Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity, podle kterého se opozičnímu politikovi rovněž daří strefovat se do slabin Putinova režimu. „Není náhodou, že se v posledních letech situace utužila. V zemi lítají návrhy na zbavování občanství lidí, kteří jsou pro evropské sankce proti Rusku. Tohle je reakce na Navalného,“ uvedl.

Alexej Navalnyj v čele davu vlastních příznivců
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Evgeny Feldman

Putin má situaci zatím pod kontrolou

Co se týče jeho popularity, podle šetření analytického serveru Levada více než osmdesát procent Rusů ví, kdo je Navalnyj. Tradičně větší podpoře se těší u mládeže, lidí s vyšším vzděláním nebo obyvatel velkých měst. „O to se může opřít, o tuto základnu. Hlavně se radikalizuje, řada lidí je ochotna vyjít do ulic a protestovat,“ uvedl Šír.

Podle Svobody se nicméně i přes veškeré snahy Navalného a jeho týmu zdá, že ruskému režimu se daří udržovat společnost v klidu. „Nezaznamenáváme žádné obrovské masové demonstrace, které by nešlo zvládnout. Bezpečnostní složky jsou poslušné. Putin má lidi, co mu dělají dobré PR a prezentují ho jako člověka, který zachránil Rusko,“ uvedl analytik.

Vyloučen kvůli údajným nacionalistickým postojům

Navalnyj se narodil 4. června 1976, vystudoval práva na moskevské Univerzitě přátelství národů a později finančnictví na akademii při ruské vládě. Má za sebou také půlroční studium na americké Yaleově univerzitě. Začátek Navalného politické dráhy můžeme vysledovat až do roku 2000, kdy vstoupil do liberální strany Jabloko Grigorije Javlinského. Stal se členem ve stejný rok, kdy byl Putin poprvé zvolen prezidentem, píše deník The New York Times. 

Liberální strana ale Navalného v roce 2007 vyloučila ze svých řad kvůli jeho údajným nacionalistickým postojům, které zaujímal vůči přistěhovalcům z Kavkazu a s nimi spojované údajné kriminalitě. „V té době byli nacionalisté silou, která se mohla postavit režimu. Představovali opozici. Aby Navalnyj zaujal, tak mířil na ta nejslabší a nejviditelnější místa toho režimu. Už se takhle nevyjadřuje, jemu v té době bylo asi třicet a od té doby se posunul a vyzrál,“ řekl Šír.

Po vyloučení z řad liberální opozice se Navalnyj zaměřil na kritiku korupce. Kupoval akcie polostátních koncernů, jako je plynárenský obr Gazprom, ropná společnost Rosněfť nebo vlivná banka VTB, aby se jako menšinový akcionář i v soudních bitvách domohl přístupu k informacím o hospodaření. Následně na blogu odhaloval nepravosti, zpronevěru a korupci.

„Nakupoval nicotný podíl akcií ruských firem a vyžadoval informace, které prostě vydávat nechtěly. Odhalil tak různé majetky a vily. Dá se to označit za zrod jeho aktivistického života,“ řekl Svoboda. Navalnyj proto o několik let později založil Fond boje s korupcí (FBK), který mu pomáhal při vyšetřování korupčních kauz.

Kandidoval na post primátora Moskvy

V roce 2013 se Navalnyj pokusil získat místo primátora ruského hlavního města Moskvy. Už tehdy přitom v zemi působil jako kritik Kremlu na celonárodní úrovni. „Oni ho k těm volbám pustili, aby se ukázalo, že nemá podporu, a všemožně se snažili zamezit jeho agitaci, aby to nakonec nevyhrál. Ono se mu ale nakonec podařilo nasbírat bezmála 26 procent,“ řekl Svoboda.

Ruský opoziční politik na sebe upozornil i během kauzy Kirovles, kdy čelil obvinění, že jako poradce gubernátora Kirovské oblasti v roce 2009 zorganizoval podvod, při němž byl lesnický podnik Kirovles okraden o deset tisíc metrů krychlových dřeva, a tím poškozen o šestnáct milionů rublů (6,8 milionu korun). V červenci 2013 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu pěti let odnětí svobody.

Alexej Navalnyj se svou rodinou v hlasovací místnosti při volbě moskevského primátora
Zdroj: ČTK/AP
Evropský soud pro lidská práva při hodnocení rozsudku ovšem dospěl k závěru, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý proces, a tak v listopadu 2016 ruský nejvyšší soud rozsudek zrušil a nařídil nový proces, ve kterém dostal Navalnyj v únoru 2017 pět let vězení podmíněně a pokutu 500 tisíc rublů (asi 151 tisíc korun).

V květnu téhož roku oblastní soud zamítl Navalného odvolání, pravomocné odsouzení mu tak podle ruských zákonů zabránilo kandidovat v prezidentských volbách 2018.

Blogera po letech dohnala kauza Yves Rocher

Navalnyj v prosinci roku 2014 dostal za údajnou zpronevěru 27 milionů rublů (asi 11 milionů korun) francouzské kosmetické firmy Yves Rocher 3,5letý podmíněný trest. Jeho bratru Olegovi, který měl být do věci také zapleten, soud uložil stejně dlouhý trest, ovšem nepodmíněný.

Firma nicméně už předtím, v listopadu stejného roku, uznala, že neutrpěla „žádnou škodu“. Letos v únoru Navalného kvůli této kauze moskevský soud poslal do vězení, když dřívější podmíněný trest změnil na nepodmíněný. Opozičníka nicméně již v minulosti očistil Evropský soud pro lidská práva a ruský stát mu vyplatil odškodnění za nespravedlivý soudní proces.

„On vam ne Dimon“

Ruský bloger těžiště svých aktivit v posledních deseti letech přesunul především do virtuálního prostoru, kde začal tvořit profesionálně dělané investigace. „Přenesl aktivity do virtuálu, jelikož ruská média jsou pod kontrolou státu. V Rusku s internetem pracuje převážně mladá generace, staří lidé ještě koukají na televizi,“ tvrdí Šír.

V roce 2017 vytvořil Navalnyj společně se svým týmem investigativní snímek o ruském premiérovi Dmitriji Medvěděvovi s názvem On vam ne Dimon (Pro vás žádný Dimon). Dokumentární film, v jehož názvu je zdrobnělina premiérova jména, se snaží zmapovat Medvěděvův majetek. 

Podle Svobody se jednalo o Navalného první obrovský film, který měl širší záběr. „Šlo tam o to, že Navalnyj ukázal, jak v Rusku funguje mechanismus korupce. Že to není tak, že by na sebe pohlaváři měli napsané majetky, ale jde to přes různé nadace, které platí lidé jako podnikatel Ališer Usmanov. Navalnyj na Medvěděva zaútočil z prostého důvodu, že on je považovaný za toho čistšího. On je čistší, ale přesto je takhle zkorumpovaný,“ řekl analytik.

Dmitrij Medvěděv
Zdroj: Reuters
Autor: Dmitry Astakhov

Přestřelka se Zolotovem

Opoziční politik si „rýpl“ také do šéfa ruské Národní gardy Viktora Zolotova, který Navalného v roce 2018 veřejně vyzval na souboj. Stalo se to poté, co Fond boje s korupcí obvinil Národní gardu z machinací při zadávání zakázek. Koncem srpna zveřejnil s odkazem na veřejné informační zdroje obvinění, že velení Národní gardy podvádělo při nákupu potravin.

Když za monopolního dodavatele Zolotovova organizace vybrala masokombinát Družba narodov, dodavatelské ceny se zvýšily až trojnásobně, tvrdí FBK. Majitelem kombinátu byl tehdy někdejší vedoucí archivní správy ministerstva vnitra. Zolotov Navalnému v reakci pohrozil, že z něho udělá „šťavnatou sekanou“.

„Dopustil jste se pomluvy, což se v důstojnickém prostředí nepromíjí. Vyzývám vás na souboj do ringu nebo na tatami, jak je libo. Slibuji, že z vás udělám pěknou šťavnatou sekanou,“ prohlásil armádní generál Zolotov. 

„On je silný fyzicky, ale není lamželezo přes hlavu. Na videu vyzval opozičníka na souboj a ať si vybere zbraně. Navalnyj ale odpověděl, že jsou oba dva politici, tak ať je to diskuze před kamerami, čímž ho zesměšnil. Zolotov potom začal koktat, že to nejsou zbraně, které měl na mysli,“ popisuje Svoboda. 

Viktor Zolotov
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Ivan Sekretarev