Putin získal pomocí korupce luxusní palác u Černého moře, tvrdí pátrání Navalného týmu

Fond boje s korupcí ruského opozičního předáka Alexeje Navalného v úterý zveřejnil výsledky svého vyšetřování, které se týká luxusní rezidence na pobřeží Černého moře. Podle fondu patří prezidentovi Vladimiru Putinovi. Mluvčí Kremlu vzápětí popřel, že by to byla pravda.

Fond závěry vyšetřování zveřejnil na blogu Alexeje Navalného a vytvořil pro ně samostatnou webovou stránku s názvem „Palác pro Putina“. Doplnil je fotografiemi, 3D ilustracemi interiérů a dvouhodinovým videem, které opoziční politik natočil ještě před svým nedělním návratem do vlasti.

Navalnyj na základě vyšetřování týmu tvrdí, že rezidence stála 100 miliard rublů (přibližně 29 miliard korun) a její výstavbu umožnilo promyšlené korupční schéma v Putinově vnitřním okruhu.

Financovali ji prý blízcí spojenci prezidenta, jako je například šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin nebo miliardář Gennadij Timčenko. „Palác je budován a udržován na účet dvou státních firem – Rosněfť a Transněfť. Ty řídí dva blízcí přátelé Putina – Sečin a Nikolaj Tokarev,“ píše dále Navalného tým na blogu.

Navalnyj: Sídlo je skoro čtyřicetkrát větší než Monako

Luxusní rezidence v letovisku Gelendžik na pobřeží Černého moře je podle Navalného devětatřicetkrát větší než Monacké knížectví, které má rozlohu zhruba dva kilometry čtvereční. Nechybí v ní údajně kasino, malé divadlo, zimní kluziště či tunel vedoucí na pobřeží. Navalného fond dále uvádí, že okolní pozemky vlastní tajná služba FSB.

„Prostudovali jsme tisíce dokumentů, hovořili s tuctem lidí zapojených do této stavby. Zodpovědně vám říkáme: Oklamali vás. Tento černomořský palác od prvního do dnešního dne patří Vladimirovi Putinovi,“ píší autoři textu na Navalného blogu a uvádějí také například to, že o rezidenci se podle nich stará tým prezidentova příbuzného Michaila Šelomova.

O luxusní rezidenci a jejím napojení na prezidenta se poprvé začalo mluvit před jedenácti lety, když o ní podnikatel a whistleblower Sergej Kolesnikov napsal v otevřeném dopise tehdejšímu prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, píše agentura AFP.

Putin žádný takový palác nemá, uvedl Peskov

Mluvčí Kremlu v úterý řekl, že zprávu o vyšetřování neviděl, ale i tak ji může označit za nepravdivou. „Hned však mohu říci, že tato gramofonová deska je obehraná. Před mnoha lety jsme už vysvětlili, že Putin žádný palác v Gelendžiku nemá,“ prohlásil podle agentury Interfax Dmitrij Peskov.

Video, které vyšetřovací zprávu Navalného fondu doprovází, podle AFP zaznamenalo během prvních dvou hodin od zveřejnění tři miliony zhlédnutí. Navalného fond zveřejnil vyšetřování dva dny po návratu čtyřiačtyřicetiletého kritika Kremlu do Ruska ze skoro půlročního pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Putina.

Policie ho po příletu zatkla a soud ho v pondělí poslal na 30 dní do vazby, kde bude čekat na verdikt, zda ho pošle do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Navalnyj mezitím vyzval Rusy, aby vyšli do ulic, a jeho spolupracovníci plánují na tuto sobotu protestní shromáždění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 10 mminutami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 34 mminutami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 1 hhodinou

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet potvrzených případů eboly v Demokratické republice Kongo dosáhl 321, zatímco počet podezřelých výrazně klesl na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 2 hhodinami
Načítání...