Rusko 25 let od konce SSSR: Režim přitvrzuje doma i v zahraničí

Čtvrt století od rozpadu Sovětského svazu se Rusko podle současného prezidenta Vladimira Putina demokratizuje. „Myslím, že kurz směrem k rozvoji politického systému, institutů přímé demokracie, zvýšení konkurence ve volbách je absolutně oprávněný a my v něm budeme určitě pokračovat,“ řekl ve svém letošním bilančním projevu před členy parlamentu. Podle organizace Freedom House ale míra demokracie v zemi neustále klesá: v posledních deseti letech se každým rokem zhoršují všechny ukazatele – od demokratického vládnutí přes nezávislost médií po korupci.

Režim pokračuje v upevňování stále rigidnějšího autoritářského systému podporovaného xenofobní protizápadní ideologií. V posledním Putinově funkčním období se zpřísnila řada zákonů oklešťujících občanskou společnost – týká se to například postihů za pořádání nepovolených demonstrací či za účast na nich nebo za narušení veřejného pořádku při protestech.

Možnost pořádání veřejných shromáždění je omezená. Nevládní organizace zabývající se politikou a financované byť jen částečně ze zahraničí, které se nechtěly dobrovolně označit za „zahraniční agenty“, jsou likvidovány.

Právě stále silnější dozor Kremlu nad občanskou společností, státní média a omezování základních politických práv ovlivnily podle OBSE také poslední parlamentní volby letos v září, které jasně vyhrálo prokremelské Jednotné Rusko. Voleb se nemohl účastnit Alexej Navalnyj, zřejmě nejvýraznější postava současné opozice, a to kvůli soudnímu procesu, který je proti němu veden. Ani jeho strana nebyla zaregistrována.

Protirežimní protesty bývají potlačeny, jako třeba ty po parlamentních volbách v roce 2011. Odpůrci režimu končí ve vězení, což se týká třeba členek punkové skupiny Pussy Riot, nebo se stávají oběťmi vražd, jako mimo jiné před deseti lety novinářka Anna Politkovská či loni opoziční politik Boris Němcov.

V případech obou těchto vražd byli obviněni či odsouzeni údajní vykonavatelé původem z Čečenska, není ale jasné, kdo si je objednal. Podle kritiků stojí za oběma činy režim čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, jenž si – především pak jeho silové složky – výměnou za loajalitu Kremlu dělá, co se mu zlíbí.

Tato pochybná stabilita vystřídala patnáct let válek (1994 až 1996, 1999 až 2009), které destabilizovaly tuto severokavkazskou republiku a zároveň měly dopad na vnitřní bezpečnost Ruska. Čečenští rebelové stáli za mnoha teroristickými útoky na území Ruska. Nejtragičtější byl útok a následný zásah ruských bezpečnostních složek ze září 2004 na škole v severoosetském Beslanu, který si vyžádal přes 330 obětí, z nichž většinu tvořily děti.

Tuto tragédii využil režim k prvním výrazným protiteroristickým opatřením, která zahrnovala například nové volební zákony zvýhodňující velké strany. Putin také zpřísnil restrikce vůči nevládním organizacím a na čas zrušil volby gubernátorů, kteří až do roku 2012 podléhali doporučení prezidenta.

Proti oligarchům a médiím

Tato opatření pomohla Putinovi v prvních letech jeho úřadování k ovládnutí domácí politiky, stejně jako se centralizace ústřední moci promítla do ekonomiky. Kreml získal vliv nad lukrativním ropným a plynárenským sektorem (v roce 2005 například ovládl největší podnik Gazprom) a dalšími klíčovými firmami. Mnohé do té doby ovládali oligarchové, kteří ke svým majetkům přišli většinou ve zmanipulovaných aukcích v 90. letech.

Ti z nich, kteří se míchali do politiky a odmítli s novým režimem spolupracovat, skončili v exilu (Boris Berezovskij) či ve vězení (Michail Chodorkovskij) a jejich firmy byly zestátněny. Kromě toho režim ovládl také nestátní média, především velké televize, jejichž vlastníky byli opět oligarchové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od té doby se v Rusku prostor pro nezávislá média ještě zmenšil. Mnohé redakce v současnosti kvůli strachu z represí sahají k autocenzuře a vyhýbají se tématům, která by mohla Kreml rozčílit, a kritická média čelí problémům.

Například majitel serveru Lenta.ru vyměnil vedení, když kritika novinářů vůči Kremlu začala být považována za příliš ostrou. Nezávislá televizní stanice Dožď byla vyhozena ze svých studií a vysílá teď z bytu.

V novinách RBK se odehrála čistka poté, co reportovaly o majetkových poměrech lidí kolem prezidenta Putina, a v celé mediální skupině RBK (vlastní ji miliardář Michail Prochorov) spustila ruská prokuratura letos na jaře vyšetřování kvůli údajné zpronevěře.

Místo oligarchů dosadil režim do vedení podniků Kremlu blízké lidi, stejně jako do dalších klíčových postů v administrativě. V mnoha případech šlo o takzvané siloviki, kteří vzešli z armády či dalších bezpečnostních složek (Putin byl v 80. letech agentem KGB v NDR a na konci devadesátých let vedl rok FSB, nástupkyni této tajné služby), případně o lidi, které znal Putin ještě ze svého působení na petrohradské radnici z první poloviny devadesátých let. Teď sice mnohé z nich opět mění, na jejich místa ale opět dosazuje loajální, i když mladší následovníky.

„Válka“ s oligarchy byla jedním z bodů, které Putinovi přinesly popularitu ve společnosti. Například po zatčení Chodorkovského v říjnu 2003 stoupla jeho obliba z už tak vysokých sedmdesáti procent na osmdesát. V následujících letech sice klesala až na 63 procent v roce 2011, od té doby ale zase stoupá a poslední dva roky opět neklesla pod osmdesát procent.

90. léta: hrstka bohatých vs. zbytek

Do jisté míry jde o reakci na ekonomické problémy devadesátých let. V roce 2004 si 77 procent Rusů myslelo, že by tehdejší privatizace měla být zcela nebo částečně revidována, jen osmnáct procent bylo proti opětovnému znárodnění podniků. Mnozí Rusové také vyjadřovali nespokojenost s tržním hospodářstvím obecně.

Radikální ekonomické reformy Jegora Gajdara a Anatolije Čubajse v prvních letech po rozpadu SSSR totiž sice odstranily státní kontrolu cen a měny, omezily státní subvence a liberalizovaly obchod. Zároveň ale vedly k hyperinflaci a uvrhly miliony Rusů do chudoby (pod její hranicí žila zhruba třetina Rusů), zatímco díky kontroverzní privatizaci se velká aktiva dostala do rukou úzké skupiny oligarchů.

Během krize v roce 1998 se Rusko navíc ocitlo na prahu státního bankrotu, ale od roku 1999, kdy se do čela státu dostal Putin, už ruská ekonomika opět vykazovala růst. Putinovi pomohly k lepšímu stavu ekonomiky – a tím také k velké popularitě – z velké části vysoké světové ceny ropy a plynu, na nichž je ruské hospodářství závislé. Nižší ceny surovin z posledních let společně se západními sankcemi kvůli ruské agresi na Ukrajině naopak vedly k současnému ekonomickému propadu v Rusku.

Konfrontace se Západem

Své významné úlohy v energetice Rusko využívá i v zahraniční politice, příkladem byly například výpadky dodávek ruského plynu a ropy do Evropy nebo skokové navýšení cen, což Rusko využívá hlavně ve vztahu k postsovětským státům.

Moskva, která prostor bývalého SSSR vnímá jako „blízké zahraničí“, se netají ambicí zahrnout tyto státy do své výlučné sféry vlivu a velmi nelibě nese prozápadní ambice části z nich – evidentní to bylo třeba v rostoucím napětí ve vztazích s Gruzií, které vyvrcholilo válkou v Jižní Osetii v roce 2008.

4 minuty
Války v zahraničí jsou odrazem ruské války doma, říká Putinův kritik
Zdroj: ČT24

V minulosti proto Rusko ostře kritizovalo rozšiřování NATO o bývalé sovětské republiky či satelity. Zároveň se snaží v prostoru bývalého SSSR prosazovat především své ekonomické zájmy, například podporou hospodářské integrace některých bývalých sovětských republik. Nejnovějším výsledkem je loňské spuštění Eurasijské hospodářské unie, jejímiž členy jsou Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán.

Právě ostře konfrontační tón vůči Západu je dalším výrazným rysem současné ruské zahraniční politiky, kterým se liší od prozápadní Jelcinovy éry. Rusko se také snaží posilovat vztahy s Čínou, zároveň se ale obává její dominance. Krátké tání ve vztazích s USA po roce 2010 ukončila americká kritika ruských vnitropolitických poměrů, konkrétně potírání opozice.

Od té doby se zejména vlivem ruské agrese na Ukrajině a podpory syrského režimu Bašára Asada dostaly vztahy země se Západem do vleklé krize. Změnit by to mohl zvolený americký prezident Donald Trump, který věří ve zlepšení vztahů s Ruskem.

  • Od března 1990 do prosince 1991 vyhlásily postupně všechny svazové republiky nezávislost. První byla 11. 3. 1990 Litva, poslední 16. 12. 1991 Kazachstán.
  • 8. 12. 1991 podepsali prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk a předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič na dače v Bělověžském pralese takzvanou bělověžskou dohodu, která vytvořila Společenství nezávislých států (SNS)  a ukončila existenci SSSR. 
  • Zánik SSSR a založení SNS potvrdil protokol z Alma-Aty, který 21. 12. 1991 podepsali nejvyšší představitelé všech bývalých svazových republik kromě pobaltských zemí a Gruzie.
  • 25. 12. 1991 odstoupil Michail Gorbačov z funkce sovětského prezidenta.
  • 26. 12. 1991 schválil Nejvyšší sovět deklaraci, kterou byl SSSR definitivně rozpuštěn. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 7 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
před 42 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 4 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 6 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 15 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 16 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...