Rudá armáda strana 3 z 5

Zatím neznámý pachatel či pachatelé poškodili památník padlých rudoarmějců v Ostravě-Zábřehu. Polili jej hořlavinou a zapálili. Incident vyšetřuje ostravská policie. V pátek to řekla její mluvčí Eva Michalíková. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost odsoudila. Rusko podle ní očekává, že české úřady přijmou opatření, aby podobným incidentům zabránily, uvedla agentura TASS. Podle českého ministerstva zahraničí byl památník už uveden do původního stavu. Česko podle resortu veškeré akty vandalismu spáchané vůči památníkům padlých odsuzuje.

Po šestatřiceti letech se na zámek v Hradci nad Moravicí vrátilo zámecké vybavení. Jde o tisíce uměleckých a historických předmětů. V moderních depozitech je tak opět uložena největší zámecká sbírka orientálního umění v Česku, vzácné knihy či oblečení šlechty.

Veterán druhé světové války Michal Hečka oslavil 96. narozeniny. Kvůli riziku nákazy byla oslava komorní, mezi gratulanty ale nechyběli zástupci armády, Československé obce legionářské ani města Kunštát, kde žije.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Přesně 102 let od konce první světové války svět uctil válečné veterány. Účastníky historických, ale i nedávných konfliktů si připomnělo také Česko. Do letošních pietních akcí však výrazně zasáhla pandemie koronaviru.

Skončilo porážkou povstalců, Slovensku ale pomohlo k zařazení mezi členy vítězné protinacistické koalice. Slovenské národní povstání (SNP) patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin. Ozbrojené vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu, které vypuklo před 76 lety, 29. srpna 1944, také na několik měsíců vázalo část německých sil, které nemohly být nasazeny na východní frontě.

Ruský politik Lev Trockij sehrál důležitou roli během bolševické revoluce v roce 1917, když byl jejím druhým mužem hned po Vladimíru Iljiči Leninovi. Po Leninově smrti se stal také vůdcem vnitrostranické opozice, prosazoval omezení moci politbyra a demokracii ve straně. Kvůli kritice Josifa Stalina, který ho vnímal jako protivníka, ale musel v roce 1929 ze Sovětského svazu emigrovat a sedm let na to byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Stalin ho nechal zavraždit v nuceném mexickém exilu – 21. srpna 1940.

Bitva o Varšavu, která se před polským hlavním městem rozhořela před sto lety, byla dovršením střetu mezi bolševickou expanzí na západ a úsilím obnoveného Polska o znovunabytí dříve ztracených území na východě. Zcela naplnit se nepodařilo ani jedno. „Zázrak na Visle“ ale zastavil bolševické rozpínání a po poválečných mírových rozhovorech získalo Polsko některá bývalá teritoria zpět.

Z památníku hrdinů bitvy o Moskvu v zimě 1941 v Jachromě u ruského hlavního města vymazali jméno generála Andreje Vlasova, uvedl v pondělí ruský zpravodajský server Newsru.com. Vlasov se u Moskvy vyznamenal jako velitel jedné ze sovětských armád, které odvrátily německý útok a přiměly nacisty k ústupu.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Německá policie plánuje dopadnout jednoho z nepotrestaných teroristů frakce Rudé armády (RAF). Doufá, že některou z klíčových postav této organizace by mohla odhalit díky tomu, že se z obavy před koronavirem nahlásí jako infikovaný pacient v některé z nemocnic. Informaci zveřejnil německý magazín Der Spiegel. Podle něj detektivové v rámci možného výskytu teroristů infiltrovali nemocnice.

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 75 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

Příchod Rudé armády neznamenal jen osvobození Československa od nacismu, ale také svévolné zatýkání ze strany sovětských zpravodajců a začátek sovětizace společnosti. Po válce dorazili z Moskvy první sovětští poradci, jež pak po únoru 1948 následovaly stovky dalších. Řídili přestavbu armády a hospodářství i přípravu politických monstrprocesů. Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech.

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí. Dnes, 75 let po skončení války, se už drtivá většina Rakušanů dokáže dívat na roli svých předků v dobách národního socialismu kritickýma očima.

Oslavy konce války netrvaly v některých městech dlouho. Hned v první den míru zemřelo při náletech Rudé armády na 1300 lidí. Nejvíc obětí bylo v Mladé Boleslavi, kde propaganda desítky let připisovala bombardování nacistům.

Oslavy 75. výročí od konce druhé světové války se letos v Rusku budou muset obejít bez velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí. Šéf Kremlu Vladimir Putin ji kvůli pandemii koronaviru zrušil. Oslavy Dne vítězství přitom mají v Rusku velký význam, protože vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je klíčovou součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje ruskou společnost, zároveň ji však Putinův režim využívá k politickým účelům doma i v zahraničí.

V ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru, který znamenal smrt tisíců Poláků zavražděných před 80 lety sovětskou tajnou policií. Varšava proti počínání ruských úřadů protestuje. Podle agentury DPA by se mohlo jednat o odvetu Ruska za odstraňování pomníků Rudé armády v Polsku či v Česku.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po Sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Dnes je ve své růžové podobě vystavován ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank číslo 23, který před pětasedmdesáti lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy nejen v hlavním městě.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Česko si v úterý připomíná 75. výročí květnového povstání proti německé okupaci, které vypuklo spontánně prvního máje 1945 v Přerově. Vyvrcholením domácího protinacistického boje bylo Pražské povstání, které začalo 5. května a skončilo o čtyři dny později po příjezdu jednotek Rudé armády. Šlo o největší bitvu českého květnového povstání, do které se zapojilo třicet tisíc bojujících. Na straně odbojářů padlo na tři tisíce lidí.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 75 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední a celá východní Evropa ve sféře vlivu jejich režimu.

Rozsvícením dominant města i hromadným zapálením svíček v oknech si chce Ostrava 30. dubna připomenout 75. výročí osvobození města a konec druhé světové války. Kvůli pandemii koronaviru musí zrušit veřejné oslavy. Ve spolupráci s historiky zato chystá knižní monografii o Ostravsko-opavské operaci.

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.