Před osmdesáti lety, 8. ledna 1942, začala jedna z nejkrvavějších epizod druhé světové války – bitva o Ržev. Rudá armáda se snažila vytlačit německé jednotky z okolí Moskvy. To se jí povedlo až o čtrnáct měsíců později. Během té doby tam podle odhadů padlo přes milion sovětských vojáků. I německé ztráty byly obrovské. Čítaly více než 700 tisíc obětí.
Sovětští vojáci bojům v okolí Rževa přezdívali mlýnek na maso. Jako velitel obsluhy těžkého kulometu se tvrdých bojů tehdy účastnil i nyní sedmadevadesátiletý veterán Ivan Kladkevič. Bylo mu bezmála sedmnáct let. „Přišel rozkaz k útoku. Za vlast. Kupředu. Pěchota se zvedla a my je podporovali naším kulometem,“ vzpomínal.
Během opakovaných útoků na německé pozice padl střelec kulometu i jeho nabíječ. On sám byl těžce raněný. Střepiny z dělostřeleckého granátu zasáhly obě nohy. „Vůbec jsem necítil, že jsem raněný. Ještě jsem ležel a střílel dál,“ popsal Kladkevič. Za svou statečnost pak dostal vyznamenání. „Řád Rudé hvězdy. Bylo to krví vybojované vyznamenání,“ podotkl.
Na Západě poměrně neznámá bitva má od loňska i památník
Padlé sovětské vojáky bitvy o Ržev připomíná od loňského roku památník – 25 metrů vysoká bronzová socha rudoarmějce se samopalem v ruce. Místo nohou pod ním letí symbolicky bronzoví jeřábi. „On jakoby stojí na zemi, ale jeho duše a duše dalších padlých vojáků letí do nebe,“ vysvětlila ředitelka rževské pobočky Muzea vítězství v Moskvě Marina Kopajevová.
Sovětské jednotky v bitvě na Němce neustále útočily. Velení armády používalo taktiku opakovaných živých vln. Proto tak obrovské ztráty. Přesto boje u Rževa splnily svůj účel. „Němci považovali Ržev za odrazový můstek útoku na Moskvu a my jsme museli za jakoukoli cenu toto území udržet,“ zdůvodnila Kopajevová.
Statečnost sovětských vojáků a jejich obrovské ztráty u Rževa zcela zastínily tvrdé boje u Stalingradu. Západnímu světu je tak tato bitva dosud skoro neznámá.
