Rudá armáda strana 5 z 5

Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940 až 1941 a 1944 až 1991. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.

Před 80 lety překročila Rudá armáda východní hranice polského státu – ve chvíli, kdy se bránil nacistické invazi. O jedenáct dní později byl osud země zpečetěn a polské území si mezi sebou rozdělilo Německo a Sovětský svaz. Oba státy se na tom dohodly v tajných dodatcích paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939.

Sochu Ivana Koněva v pražské Bubenči polil někdo v srpnu barvou. Nebylo to poprvé, ale to, co následovalo, se od předchozích polití výrazně lišilo. Radnice Prahy 6 dala najevo, že nezaplatí vyčištění, vyzvala ruskou ambasádu k diskusi, co se sochou kontroverzního maršála dál, a začala hovořit o jejím nahrazení novým pomníkem osvoboditelů. Nyní by mělo zaznít konečné slovo – budoucnost Koněvova pomníku bude hlavním bodem čtvrtečního jednání zastupitelstva šesté městské části.

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij se v rozhovoru se zpravodajem České televize v Moskvě Miroslavem Karasem obsáhle vyjádřil ke sporu ohledně sochy maršála Ivana Koněva v Praze.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) by si měl podle Petra Fialy (ODS) předvolat ruského velvyslance. Předseda opoziční strany to považuje za odpovídající reakci na vyjádření ruského ministra kultury Vladimira Medinského, který kvůli úvahám o odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistovi. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček označil na Twitteru zastánce odstranění sochy za popírače historie.

Kontroverzní sochu maršála Koněva by mohl nahradit nový pomník padlým vojákům, navrhuje starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). „Vojáky reprezentují vojevůdci a maršál Koněv reprezentuje symbol osvobození Československa,“ oponuje poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který hájí zachování současné sochy. Debatu o sporném symbolu v pořadu Události, komentáře moderoval Michal Kubal.

Zakrytá socha sovětského maršála Ivana Koněva přilákala v posledních dnech pozornost. Policie na ní eviduje od pátku osm přestupků. Sedm z nich předala úřadům k dalšímu řízení. České televizi to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Nejčastěji řeší manipulaci nebo poničení plachty, která sochu překrývala.

Plachta, kterou nechala kolem sochy maršála Ivana Koněva nainstalovat Praha 6, dál budí kontroverze a emoce. Od páteční instalace se ji pokusilo strhnout už několik lidí. Jednou nedlouho poté, co tam vyrostlo lešení s plachtou, poté v noci na sobotu a zatím naposledy v sobotu odpoledne. Navečer sochu opět zakryly plachty, přibýt mají i mobilní zábrany.

Vedení Prahy 6 v pátek dopoledne zakrylo kontroverzní sochu sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády. Radnice tak chce skulpturu ochránit před dalšími útoky vandalů. Socha bude zakryta, dokud radnice nerozhodne, jak s ní dál naloží. Kolem poledne už ji překrývala plachta na konstrukci lešení, nevydržela tam ale ani půl druhé hodiny. Neznámý vandal ji strhnul. Radnice ale nechala k večeru sochu přikrýt znovu.

Červeně politou sochu maršála Koněva v Praze 6 někdo očistil. Na památníku zůstaly jen zbytky barvy – zmizely i nápisy, které připomínaly, že sovětský vojevůdce nebyl jen osvoboditel z roku 1945, ale podílel se i na okupaci Československa v srpnu 1968. Proti opakovanému pomalování pomníku včera Rusko protestovalo diplomatickou nótou. Mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek uvedl, že nešlo o akci městské části.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě a vyjádřilo důrazný protest proti „zhanobení“ pomníku maršála Koněva v Praze. O diplomatickém protestu informovala agentura TASS. Ministerstvo zahraničí ČR už předtím vyjádřilo nad vandalským činem politování.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka zavražděno téměř tři tisíce Romů ze čtrnácti zemí světa. Od roku 2014 si Polsko tuto událost připomíná jako Den národní památky Romů a u této příležitosti se v Osvětimi konaly pietní akce. Účastnila se jich i dvacítka přeživších či náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.

O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, požádal Poláky německý ministr zahraničí Heiko Maas. U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. V 17 hodin, v okamžik, kdy povstání před 75 lety začalo, držela celá země minutu ticha. Zněly jen kostelní zvony a sirény.

Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, i války a válčení mají určitá pravidla kodifikovaná mezinárodními smlouvami. Přesně před devadesáti lety, 27. července 1929 byl přijat jeden z klíčových dokumentů – třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Reagovala na zkušenosti z první světové války. Už následující dvě dekády ale ukázaly, že i tento dokument v praxi selhal.

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Petrohrad si vojenskou přehlídkou připomněl 75. výročí konce blokády města za druhé světové války. Slavnostních aktů se účastnil i prezident Vladimir Putin, nebyl ovšem přítomen vojenské přehlídce, která vzbudila u mnoha obyvatel Petrohradu pobouření. Demonstrace vojenské síly totiž podle nich zneuctila památku stovek tisíc obětí blokády tehdejšího Leningradu.

Soud v Krakově nařídil německé televizi ZDF, aby se veřejně omluvila za seriál „Naše matky, naši otcové“, který odvysílala i polská veřejnoprávní televize. Podle verdiktu dílo popisuje tamní odboj během druhé světové války neadekvátně jako antisemitský. Tvůrci se chtějí proti rozhodnutí soudu odvolat.

Největší tanková bitva druhé světové války i všech dob se odehrála před 75 lety – 12. července 1943 u středoruské vesnice Prochorovka. Střetlo se v ní přibližně 800 tanků sovětské tankové armády generála Rotmistrova s postupujícími formacemi 700 německých obrněnců.

Péče o pomníky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa, je příkladná a bezvadná. A to i přesto, že jejich památku narušují živější vzpomínky na rok 1968. Je o tom přesvědčen vojenský historik Eduard Stehlík, který byl hostem Interview ČT24. Odmítl přitom, že by umístění vysvětlující tabulky k soše maršála Koněva památku sovětských vojáků jakkoli poškozovalo, což tvrdí někteří diplomaté z postsovětských států.

Bitva u Stalingradu byla jedním z největších vojenských střetnutí druhé světové války. Sovětské vítězství přineslo obrat ve vývoji války na východní frontě a nakonec se stalo jedním ze symbolů německé porážky. Bitva skončila kapitulací německých vojsk přesně před 75 lety, 2. února 1943.